Bg 11.51

arjuna uvāca
dṛṣṭvedaṁ mānuṣaṁ rūpaṁ
tava saumyaṁ janārdana
idānīm asmi saṁvṛttaḥ
sa-cetāḥ prakṛtiṁ gataḥ
Překlad slovo od slova: 
arjunaḥ uvāca — Arjuna prohlásil; dṛṣṭvā — když vidím; idam — tuto; mānuṣam — lidskou; rūpam — podobu; tava — Tvou; saumyam — překrásnou; janārdana — ó hubiteli nepřátel; idānīm — nyní; asmi — jsem; saṁvṛttaḥ — ustálený; sa-cetāḥ — s takovým vědomím; prakṛtim — do svého přirozeného stavu; gataḥ — navrácen.
Překlad: 
Když Arjuna uviděl Kṛṣṇu v Jeho původní podobě, řekl: Ó Janārdano, při pohledu na tuto překrásnou podobu, která je jako lidská, se má mysl uklidnila. Jsem opět ve svém přirozeném stavu.
Význam: 

Slova mānuṣaṁ rūpam dávají jasně najevo, že původní podoba Nejvyšší Osobnosti Božství je dvouruká. Ti, kdo se Kṛṣṇovi vysmívají, jako by byl obyčejný člověk, jsou zde usvědčeni z neznalosti Jeho božské povahy. Je-li Kṛṣṇa stejný jako obyčejný člověk, jak je možné, že umí ukázat vesmírnou podobu a potom zase čtyřrukou podobu zvanou Nārāyaṇa? V Bhagavad-gītě je proto velmi jasně řečeno, že ten, kdo považuje Kṛṣṇu za obyčejného člověka a svádí čtenáře tvrzením, že z Kṛṣṇy promlouvá neosobní Brahman, se dopouští největší nepravosti. Kṛṣṇa skutečně ukázal svou vesmírnou podobu i svou čtyřrukou podobu Viṣṇua. Jak by tedy mohl být obyčejnou lidskou bytostí? Čistého oddaného nemohou scestné komentáře k Bhagavad-gītě zmást, protože zná věci tak, jak jsou. Původní verše Bhagavad-gīty jsou jasné jako slunce. Nepotřebují umělé světlo hloupých tvůrců komentářů.