Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola čtrnáctá

Bg. 14.20

Verš

guṇān etān atītya trīn
dehī deha-samudbhavān
janma-mṛtyu-jarā-duḥkhair
vimukto ’mṛtam aśnute

Synonyma

guṇān — kvality; etān — všechny tyto; atītya — překonávající; trīn — tři; dehī — vtělený; deha — tělo; samudbhavān — pocházející z; janma — zrození; mṛtyu — smrti; jarā — a stáří; duḥkhaiḥ — utrpení; vimuktaḥ — osvobozený od; amṛtam — nektar; aśnute — vychutnává.

Překlad

Když se vtělené bytosti podaří dostat nad tyto tři kvality spojené s hmotným tělem, může se osvobodit od zrození, smrti, stáří a od utrpení, které je doprovází, a vychutnávat nektar již v současném životě.

Význam

V tomto verši je vysvětleno, jak může živá bytost setrvávat v transcendentálním postavení s úplným vědomím Kṛṣṇy dokonce i v současném těle. Sanskrtské slovo dehī znamená vtělený. Přestože je duše uvnitř hmotného těla, díky pokroku v duchovním poznání nemusí být ovlivněna kvalitami přírody. Může vychutnávat štěstí duchovního života dokonce ještě v tomto těle. Má zaručeno, že po jeho opuštění dospěje do duchovního nebe; ale již nyní může prožívat skutečné duchovní štěstí. Jinými slovy, oddaná služba s vědomím Kṛṣṇy je známkou toho, že osoba je vysvobozena z hmotného zajetí. To bude vyloženo v osmnácté kapitole. Jakmile se živá bytost oprostí od vlivu kvalit hmotné přírody, dostane se na úroveň oddané služby.