Hlavní záložky

KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga

Bg 6.1 — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.
Bg 6.2 — Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.
Bg 6.3 — Je řečeno, že pro začátečníka v osmistupňovém systému yogy je prostředkem činnost a pro toho, kdo je v yoze již pokročilý, je prostředkem ukončení všech hmotných činností.
Bg 6.4 — O tom, kdo se zřekl všech hmotných tužeb a neusiluje o smyslový požitek ani se nevěnuje činnostem zaměřeným na jejich plody, se říká, že je pokročilý v yoze.
Bg 6.5 — Je třeba se pomocí své mysli osvobodit, nikoliv si způsobit vlastní poklesnutí. Mysl je jak přítelem, tak i nepřítelem podmíněné duše.
Bg 6.6 — Pro svého přemožitele je mysl nejlepším přítelem; avšak pro toho, kdo ji neovládl, zůstává největším nepřítelem.
Bg 6.7 — Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, neboť nabyl klidu. Pro něho znamená štěstí i neštěstí, horko i chlad, pocta i zneuctění jedno a totéž.
Bg 6.8 — Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.
Bg 6.9 — Za ještě pokročilejší je osoba považována tehdy, když rovnocenně posuzuje upřímné příznivce, milující dobrodince, nestranné lidi, zprostředkovatele, lidi záštiplné, přátele i nepřátele, zbožné i hříšníky.
Bg 6.10 — Transcendentalista má stále udržovat své tělo, mysl a vlastní já ve vztahu s Nejvyšším; má žít sám na odlehlém místě, vždy pozorně ovládat svou mysl a být prostý tužeb a vlastnických pocitů.
Bg 6.11-12 — K provádění yogy se má yogī odebrat na odlehlé posvátné území. Tam má na zemi rozprostřít trávu kuśa a pokrýt ji jelení kůží a měkkým plátnem. Místo k sezení nemá být ani příliš vysoké, ani příliš nízké. Yogī tam má sedět nehnutě a cvičit se v yoze ovládáním mysli, smyslů a činností a soustředěním mysli na jediný bod, aby tak očistil své srdce.
Bg 6.13-14 — Yogī má držet tělo, šíji a hlavu vzpřímeně a neustále upřeně hledět na špičku nosu. S nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a za dodržování slibu naprostého celibátu má v srdci meditovat o Mně a učinit Mě vrcholným cílem svého života.
Bg 6.15 — Mystik, který má takto neustále pod kontrolou tělo, mysl a své jednání, ukončí s ovládnutou myslí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).
Bg 6.16 — Ó Arjuno, nikdo se nemůže stát yogīnem, pokud se přejídá nebo jí příliš málo, spí přespříliš nebo naopak spí nedostatečně.
Bg 6.17 — Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.
Bg 6.18 — O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.
Bg 6.19 — Tak jako se nechvěje plamen lampy v závětří, podobně i transcendentalista, jehož mysl je ovládnutá, je neochvějně zaujatý meditací o transcendentním Já.
Bg 6.20-23 — Ve stavu dokonalosti zvaném tranz či samādhi je mysl prováděním yogy zcela odpoutána od hmotného myšlení. Tato dokonalost je charakterizována tím, že yogī prostřednictvím čisté mysli vidí vlastní já a na této úrovni se raduje. V tomto radostném stavu stále cítí bezmezné transcendentální štěstí, poznané transcendentálními smysly. Když dosáhne této úrovně, nikdy se nevzdálí od pravdy a v mysli je přesvědčen, že již nelze získat nic víc. Tehdy zůstává neochvějný — nemohou jím otřást ani ty největší těžkosti. Toto je skutečné osvobození od všech strastí pocházejících ze styku s hmotou.
Bg 6.24 — Yogī má provádět yogu s odhodláním a vírou a nenechat se z této cesty odchýlit. Měl by se bez výjimky zříci všech hmotných tužeb, pocházejících z myšlenkové spekulace, a tak ovládat myslí všechny smysly na všech stranách.
Bg 6.25 — Postupně, krok za krokem, by se měl prostřednictvím inteligence podporované pevným přesvědčením ustálit v tranzu. Tak se má jeho mysl upírat na vlastní já a nemyslet na nic jiného.
Bg 6.26 — Ať už se jeho mysl vzhledem ke své přelétavé a nestálé povaze zatoulá kamkoliv, musí ji odtamtud přivést zpět pod vládu vlastního já.
Bg 6.27 — Yogī, jehož mysl se upírá na Mě, dosahuje nejvyšší dokonalosti transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším a tak je oproštěný od všech reakcí za své dřívější činy.
Bg 6.28 — Takto se yogī, jenž ovládá sám sebe a neustále se věnuje yoze, oprošťuje od všeho hmotného znečištění a dosahuje nejvyšší úrovně dokonalého štěstí v transcendentální láskyplné službě Pánu.
Bg 6.29 — Pravý yogī Mě vidí ve všech bytostech a vidí také každou bytost ve Mně. Osoba znající vlastní já vidí Mě, stejného Nejvyššího Pána, úplně všude.
Bg 6.30 — Pro toho, kdo Mě vidí všude a vše vidí ve Mně, nejsem nikdy ztracen a on není nikdy ztracen pro Mě.
Bg 6.31 — Takový yogī, jenž ví, že Já a Nadduše jsme totožní, a slouží Nadduši, kterou uctívá, zůstává za všech okolností neustále u Mne.
Bg 6.32 — Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.
Bg 6.33 — Arjuna prohlásil: Ó Madhusūdano, systém yogy, který jsi shrnul, se mi zdá nepraktický a nezvládnutelný, protože mysl stále těká a nevydrží v klidu.
Bg 6.34 — Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, bouřlivá, umíněná a velice silná. Myslím, že zkrotit ji je těžší než si podmanit vítr.
Bg 6.35 — Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je nepochybně velmi těžké, ale lze toho dosáhnout náležitým cvičením a odpoutaností.
Bg 6.36 — Pro toho, kdo má nezkrocenou mysl, je seberealizace obtížná, ale ten, jehož mysl je ovládnutá a jenž o seberealizaci usiluje správnými prostředky, má úspěch zajištěn. To je Můj názor.
Bg 6.37 — Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti?
Bg 6.38 — Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení?
Bg 6.39 — Taková je moje pochybnost, Kṛṣṇo, a já Tě žádám, abys ji zcela rozptýlil. Kromě Tebe nelze nalézt nikoho, kdo by ji dokázal odstranit.
Bg 6.40 — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pṛthy, transcendentalistu, který se věnuje příznivým činnostem, nepotká zkáza ani v tomto, ani v duchovním světě. Toho, kdo koná dobro, Můj příteli, zlo nikdy nepřemůže.
Bg 6.41 — Neúspěšný yogī se po mnoha letech života plného požitku na planetách zbožných živých bytostí narodí v rodině ctnostných či vznešených a zámožných lidí.
Bg 6.42 — Nebo (jestliže je neúspěšný po dlouhodobém provádění yogy) se narodí v rodině transcendentalistů, kteří jsou přirozeně velmi moudří. Takové zrození je v tomto světě skutečně vzácné.
Bg 6.43 — Ó synu Kurua, jakmile se narodí v těchto podmínkách, oživí božské vědomí ze svého minulého života a usiluje o další pokrok, aby dosáhl dokonalého úspěchu.
Bg 6.44 — Díky božskému vědomí z předchozího života ho začnou přitahovat principy yogy, a to mimovolně, aniž by po nich pátral. Tento zvídavý transcendentalista stojí vždy nad rituálními zásadami písem.
Bg 6.45 — A když yogī upřímně usiluje o další pokrok a zbavený veškerých nečistot dospěje po mnoha životech následování procesu k dokonalosti, nakonec dosáhne nejvyššího cíle.
Bg 6.46 — Yogī je výše než asketa, výše než empirik a výše než ploduchtivý konatel. Proto buď v každém případě yogīnem, Arjuno.
Bg 6.47 — Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.