Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola devátá

Bg. 9.7

Verš

sarva-bhūtāni kaunteya
prakṛtiṁ yānti māmikām
kalpa-kṣaye punas tāni
kalpādau visṛjāmy aham

Synonyma

sarva-bhūtāni — všechny stvořené bytosti; kaunteya — ó synu Kuntī; prakṛtim — do přirozenosti; yānti — vstupují; māmikām — Mé; kalpa-kṣaye — na konci věku; punaḥ — znovu; tāni — ty všechny; kalpa-ādau — na začátku věku; visṛjāmi — tvořím; aham — Já.

Překlad

Ó synu Kuntī, na konci věku vstupují všechny hmotné projevy do Mé přirozenosti a na začátku dalšího věku je svou silou znovu tvořím.

Význam

Stvoření, udržování a zničení tohoto hmotného vesmírného projevu zcela závisí na svrchované vůli Osobnosti Božství. “Na konci věku” znamená v době smrti Brahmy. Brahmā žije sto let, jeden jeho den trvá 4 300 000 000 našich pozemských let a stejně dlouhá je i jeho noc. Jeho měsíc se skládá z třiceti takových dnů a nocí a jeho rok má dvanáct měsíců. Poté, co uplyne sto těchto let a Brahmā umírá, přijde zničení — to znamená, že energie projevená Nejvyšším Pánem je opět uložena v Něm. Když je potom třeba vesmírný svět znovu projevit, Jeho vůlí se to uskuteční. Jedna védská průpověď zní: bahu syām — “Přestože jsem jeden, stanu se mnoha.” (Chāndogya Upaniṣad 6.2.3) Pán se expanduje prostřednictvím této hmotné energie a znovu vzniká celý vesmírný projev.