Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 16.102
Verš
kavitva-karaṇe śakti, tāṅhā se vākhāni
Synonyma
Překlad
„Takové chyby jsou zanedbatelné. Měli bychom vidět pouze to, jak tito básníci projevovali svoje básnické schopnosti.“
Význam
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.11) je řečeno:
yasmin prati-ślokam abaddhavaty api
nāmāny anantasya yaśo 'ṅkitāni yat
śṛṇvanti gāyanti gṛṇanti sādhavaḥ
„Při vysvětlování Pánovy slávy může nezkušený člověk složit poezii, která bude mít mnoho nedostatků, ale vznešené osobnosti ji budou i přesto číst, poslouchat a zpívat, protože obsahuje velebení Pána.“ Člověk musí takovou poezii studovat kvůli jejímu obsahu, i když jsou v ní nepatrné literární nedostatky. Podle vaiṣṇavské filosofie je každá kniha, jež oslavuje Pána, prvotřídní, ať je napsaná správně, nebo ne. Nic jiného není třeba brát v úvahu. K básnickým kompozicím Bhavabhūtiho neboli Śrīkaṇṭhy patří sanskrtská dramata jako Mālātī-mādhava, Uttara-carita, Vīra-carita a mnoho dalších. Tento velký básník se narodil za vlády Bhojarāje jako syn brāhmaṇy Nīlakaṇṭhy. Kālidāsa žil za časů Mahārāje Vikramādityi a stal se státním básníkem. Složil asi třicet nebo čtyřicet sanskrtských dramat, včetně Kumāra-sambhavy, Abhijñāna-śakuntaly a Megha-dūty. Zvláště známé je jeho drama Raghu-vaṁśa. Jayadevu jsme již popsali ve třinácté kapitole Ādi-līly.