Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 5.224
Verš
vaṁśī-nyastādhara-kiśalayām ujjvalāṁ candrakeṇa
govindākhyāṁ hari-tanum itaḥ keśi-tīrthopakaṇṭhe
mā prekṣiṣṭhās tava yadi sakhe bandhu-saṅge ’sti raṅgaḥ
Synonyma
smerām — usmívající se; bhaṅgī-traya-paricitām — prohnutý ve třech místech: v šíji, pase a kolenou; sāci-vistīrṇa-dṛṣṭim — pohledem koutky doširoka otevřených očí; vaṁśī — k flétně; nyasta — přiložené; adhara — rty; kiśalayām — právě rozkvetlý; ujjvalām — zářící; candrakeṇa — měsíčním světlem; govinda-ākhyām — jménem Pán Govinda; hari-tanum — transcendentální tělo Pána; itaḥ — zde; keśi-tīrtha-upakaṇṭhe — na břehu Jamuny vedle Kéšíghátu; mā — ne; prekṣiṣṭhāḥ — dívej se; tava — tvoje; yadi — jestliže; sakhe — drahá přítelkyně; bandhu-saṅge — ke světským přátelům; asti — je; raṅgaḥ — připoutanost.
Překlad
„Jsi-li, moje drahá přítelkyně, připoutaná ke svým světským přátelům, nedívej se do usměvavé tváře Pána Govindy, když stojí na břehu Jamuny u Kéšíghátu. Pokukuje koutky očí s flétnou na svých rtech, jež připomínají čerstvě rozkvetlé snítky. Jeho transcendentální tělo, prohnuté ve třech místech, září v měsíčním světle.“
Význam
Tento verš je v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.239) uveden v souvislosti s praktickou oddanou službou. Lidé ve svém podmíněném životě nacházejí obvykle potěšení ve společnosti, přátelství a lásce. Tato takzvaná láska je ale chtíč, ne láska. Lidé jsou však s tímto mylným pochopením lásky spokojeni. Vidyāpati, velký a učený básník z Mithily, řekl, že radost získaná z přátelství, společenského a rodinného života v tomto světě je jako kapka vody, avšak naše srdce touží po oceánu radosti. Naše srdce je tak přirovnáno k poušti hmotné existence, která potřebuje ke svlažení své vyprahlosti vodu celého oceánu. Nachází-li se na poušti kapka vody, můžeme samozřejmě říci, že se jedná o vodu, ale tak nepatrné množství nemá žádnou cenu. Podobně i v tomto hmotném světě nikoho společnost, přátelství a láska neuspokojuje. Chce-li tedy někdo v srdci pocítit skutečnou radost, musí vyhledat lotosové nohy Govindy. V tomto verši ale Rūpa Gosvāmī naznačuje, že bychom útočiště u lotosových nohou Govindy neměli vyhledávat, pokud chceme mít potěšení ze společnosti, přátelství a lásky, protože pokud to uděláme, tak na tuto nepatrnou radost zapomeneme. Ten, kdo však s touto takzvanou radostí spokojen není, může vyhledat lotosové nohy Śrī Govindy, jenž stojí na břehu Jamuny u Kéšítírthy neboli Kéšíghátu ve Vrindávanu a láká všechny gopī k transcendentální láskyplné službě Jemu.