Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 5.83
Verš
kālaḥ svabhāvaḥ sad-asan manaś ca
dravyaṁ vikāro guṇa indriyāṇi
virāṭ svarāṭ sthāsnu cariṣṇu bhūmnaḥ
Synonyma
ādyaḥ avatāraḥ — původní inkarnace; puruṣaḥ — Mahā-Viṣṇu; parasya — Nejvyššího Pána; kālaḥ — čas; svabhāvaḥ — příroda; sat-asat — příčina a následek; manaḥ ca — a také mysl; dravyam — pět prvků; vikāraḥ — proměna či falešné ego; guṇaḥ — kvality přírody; indriyāṇi — smysly; virāṭ — vesmírná podoba; svarāṭ — úplná nezávislost; sthāsnu — nehybné; cariṣṇu — pohyblivé; bhūmnaḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství.
Překlad
„Tento puruṣa (Mahā-Viṣṇu) je prvotní inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství. Čas, příroda, prakṛti (jako příčina a následek), mysl, hmotné prvky, falešné ego, kvality přírody, smysly, vesmírná podoba, naprostá nezávislost a pohyblivé i nehybné bytosti, to vše se následně projevuje jako Jeho majestát.“
Význam
V Laghu-bhāgavatāmṛtě se při popisu inkarnací a jejich znaků uvádí, že když Pán Kṛṣṇa sestupuje, aby řídil stvoření hmotného projevu, jedná se o avatāra neboli inkarnaci. Jsou dva druhy avatārů: zmocnění oddaní a tad-ekātma-rūpa (samotný Pán). Příkladem tad-ekātma-rūpy je Śeṣa a příkladem oddaného je Vasudeva, Kṛṣṇův otec. Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa popisuje ve svém komentáři hmotný vesmírný projev jako částečné království Boha, kam musí Bůh občas přijít, aby vykonal nějaký zvláštní úkol. Úplná část Pána, jejímž prostřednictvím tyto činnosti Pán Kṛṣṇa vykonává, se nazývá Mahā-Viṣṇu, počátek všech inkarnací. Nezkušení pozorovatelé docházejí k závěru, že hmotná energie dodává jak příčinu, tak složky vesmírného projevu a že je určena pro požitek živých bytostí. Oddaní bhāgavatské školy však celou situaci podrobně prověřili a tudíž chápou, že hmotná příroda nemůže být nezávisle dodavatelem hmotných složek ani příčinou hmotného projevu. Schopnost dodávat hmotné složky hmotná příroda získává z pohledu nejvyššího puruṣi Mahā-Viṣṇua, a když je Jím takto zmocněna, nazývá se příčina hmotného stvoření. Oba tyto rysy hmotné přírody jako příčiny hmotného stvoření a jako zdroje svých složek existují díky pohledu Nejvyšší Osobnosti Božství. Různé expanze Nejvyššího Pána, které zmocňují hmotnou energii, jsou známé jako úplné expanze či inkarnace. Jak názorně objasňuje příklad mnoha plamenů, které jsou všechny zažehnuty jedním, jsou všechny tyto úplné expanze a inkarnace na stejné úrovni jako samotný Viṣṇu, ale kvůli tomu, že ovládají māyu, jsou známé jako māyika neboli ve vztahu s māyou. Tento verš je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.6.42).