Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.1
Verš
hīnārthādhika-sādhakam
śrī-caitanyaṁ likhyate ’sya
prema-bhakti-vadānyatā
Synonyma
agati — nejpokleslejších; eka — jediný; gatim — cíl; natvā — po složení poklon; hīna — nižší; artha — zájem; adhika — větší než to; sādhakam — kdo může poskytnout; śrī-caitanyam — Pánu Śrī Caitanyovi; likhyate — popsáno; asya — Pána, Śrī Caitanyi Mahāprabhua; prema — láska; bhakti — oddaná služba; vadānyatā — velkodušnost.
Překlad
Nejdříve ze všeho skládám uctivé poklony Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi, jenž je nejvyšším cílem života těch, kdo v hmotném světě přišli o všechno, a který je jediným důvodem snažení pro toho, kdo dělá pokrok v duchovním životě. Popíši tedy Jeho milostivý přínos v podobě oddané služby vykonávané s láskou k Bohu.
Význam
V podmíněném stavu hmotné existence je duše sice bezmocná, ale pod vlivem iluze vnější energie māyi si myslí, že je dokonale ochráněna vlastní zemí, společností, přátelstvím a láskou. Neví, že v době smrti jí nic takového nepomůže. Přírodní zákony jsou tak mocné, že nic z toho, co v hmotném světě máme, nás neochrání před spáry kruté smrti. Bhagavad-gītā (13.9) říká: janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-doṣānudarśanam – ten, kdo dělá skutečný pokrok, musí brát vždy v úvahu čtyři zákonitosti strastiplného života: zrození, smrt, stáří a nemoci. Dokud člověk nepřijme útočiště u lotosových nohou Pána, nemůže být před tímto utrpením ochráněn. Śrī Caitanya Mahāprabhu je proto jediným útočištěm všech podmíněných duší. Inteligentní člověk se tedy plně uchýlí k lotosovým nohám Pána, než aby vkládal svoji víru do hmotného majetku. Takovému člověku se říká akiñcana neboli ten, kdo v tomto hmotném světě nic nevlastní. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se také nazývá Akiñcana-gocara, protože Ho mohou dosáhnout ti, kdo nevěří v hmotný majetek. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je proto jediným útočištěm plně odevzdaných duší, kterým už nezbylo žádné hmotné vlastnictví, na kterém by mohly záviset.
Dharma (zbožnost), artha (ekonomický rozvoj), kāma (uspokojování smyslů) a nakonec mokṣa (osvobození) jsou tím, na čem každý závisí, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu může díky své milostivé povaze udělit více než osvobození. Slova hīnārthādhika-sādhakam v tomto verši tedy vyjadřují, že i když je osvobození podle hmotných měřítek nadřazené nižším zájmům, jako je zbožnost, ekonomický rozvoj a uspokojování smyslů, oddaná služba a transcendentální láska k Nejvyšší Osobnosti Božství stojí ještě výše. Śrī Caitanya Mahāprabhu je tím, kdo uděluje toto velké požehnání. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: premā pum-artho mahān – „Láska k Bohu je tím největším požehnáním pro celé lidstvo.“ Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, autor Śrī Caitanya-caritāmṛty, se tedy nejprve uctivě klaní Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi, než začne popisovat Jeho velkodušnost při rozdávání lásky k Bohu.