Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.108

Verš

upaniṣat-sahita sūtra kahe yei tattva
mukhya-vṛttye sei artha parama mahattva

Synonyma

upaniṣat — autorizovaný védský výklad; sahita — spolu s; sūtra — Vedānta-sūtra; kahe — je řečeno; yei — téma; tattva — opravdu; mukhya-vṛttye — přímým chápáním; sei — této pravdy; artha — význam; parama — největší; mahattva — sláva.

Překlad

„Absolutní Pravda je popsána v Upaniṣadách a Brahma-sūtře, ale jejich verše musíme chápat tak, jak jsou napsány. To je nejslavnější pochopení.“

Význam

Od dob Śaṅkarācāryi se stalo módou vysvětlovat vše, co se týče śāster, nepřímým způsobem. Učenci se pyšní svými vlastními interpretacemi a prohlašují, že každý může chápat védská písma tak, jak se mu zachce. Tato metoda „jak se ti zachce“ je pošetilá a způsobila zmatek ve védské kultuře. Vědecké poznání nemůžeme přijímat podle nálady. V matematice se například dvě plus dvě rovná čtyři a my si z toho nemůžeme udělat tři nebo pět. I když je nemyslitelné, aby se skutečné poznání měnilo, lidé propadli módě chápat védské poznání, jak se jim zachce. To je důvod, proč jsme vydali Bhagavad-gītu takovou, jaká je. Nevytváříme žádné smyšlené významy. Někdy komentátoři říkají, že slovo kurukṣetra v prvním verši Bhagavad-gīty označuje naše tělo, ale my to nepřijímáme. Víme, že Kurukšétra je dodnes existující místo, a podle tvrzení Véd je to dharma-kṣetra neboli poutní místo. Lidé tam dodnes chodí provádět védské oběti. Pošetilí komentátoři však tvrdí, že kurukṣetra znamená tělo a že pañca-pāṇḍava je pět smyslů. Takto překrucují význam a lidé jsou klamáni. Śrī Caitanya Mahāprabhu zde potvrzuje, že veškerou védskou literaturu, včetně Upaniṣad, Brahma-sūtry a dalších textů, ať kategorie śruti, smṛti, nebo nyāya, musíme chápat podle jejích původních výroků. Popisovat přímý význam védské literatury je slavné, ale popisovat ji svým vlastním způsobem za použití nedokonalých smyslů a nedokonalého poznání je katastrofální chyba. Śrī Caitanya Mahāprabhu zcela odmítl snahy popisovat Védy tímto způsobem.

Co se týče Upaniṣad, jedenáct následujících je považováno za nejdůležitější: Īśa, Kena, Kaṭha, Praśna, Muṇḍaka, Māṇḍūkya, Taittirīya, Aitareya, Chāndogya, Bṛhad-āraṇyaka a Śvetāśvatara. Ve verších 30–39 Muktikopaniṣady je však uvedeno 108 Upaniṣad. Jsou to: (1) Īśopaniṣad, (2) Kenopaniṣad, (3) Kaṭhopaniṣad, (4) Praśnopaniṣad, (5) Muṇḍakopaniṣad, (6) Māṇḍūkyopaniṣad, (7) Taittirīyopaniṣad, (8) Aitareyopaniṣad, (9) Chāndogyopaniṣad, (10) Bṛhad-āraṇyakopaniṣad, (11) Brahmopaniṣad, (12) Kaivalyopaniṣad, (13) Jābālopaniṣad, (14) Śvetāśvataropaniṣad, (15) Haṁsopaniṣad, (16) Āruṇeyopaniṣad, (17) Garbhopaniṣad, (18) Nārāyaṇopaniṣad, (19) Paramahaṁsopaniṣad, (20) Amṛta-bindūpaniṣad, (21) Amṛta-nādopaniṣad, (22) Śiropaniṣad, (23) Atharva-śikhopaniṣad, (24) Maitrāyaṇy-upaniṣad, (25) Kauṣītaky-upaniṣad, (26) Bṛhaj-jābālopaniṣad, (27) Nṛsiṁha-tāpanīyopaniṣad, (28) Kālāgni-rudropaniṣad, (29) Maitreyy-upaniṣad, (30) Subālopaniṣad, (31) Kṣurikopaniṣad,(32) Mantrikopaniṣad, (33) Sarva-sāropaniṣad, (34) Nirālambopaniṣad, (35) Śuka-rahasyopaniṣad, (36) Vajra-sūcikopaniṣad, (37) Tejo-bindūpaniṣad, (38) Nāda-bindūpaniṣad, (39) Dhyāna-bindūpaniṣad, (40) Brahma-vidyopaniṣad, (41) Yoga-tattvopaniṣad, (42) Ātma-bodhopaniṣad, (43) Nārada-parivrājakopaniṣad, (44) Triśikhy-upaniṣad, (45) Sītopaniṣad, (46) Yoga-cūḍāmaṇy-upaniṣad, (47) Nirvāṇopaniṣad, (48) Maṇḍala-brāhmaṇopaniṣad, (49) Dakṣiṇā-mūrty-upaniṣad, (50) Śarabhopaniṣad, (51) Skandopaniṣad, (52) Mahānārāyaṇopaniṣad, (53) Advaya-tārakopaniṣad, (54) Rāma-rahasyopaniṣad.