Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.119

Verš

viṣṇu-śaktiḥ parā proktā
kṣetra-jñākhyā tathā parā
avidyā-karma-saṁjñānyā
tṛtīyā śaktir iṣyate

Synonyma

viṣṇu-śaktiḥ — energie Pána Viṣṇua; parā — duchovní; proktā — je řečeno; kṣetra-jña-ākhyā — energie známá jako kṣetra-jña; tathā — stejně jako; parā — duchovní; avidyā — nevědomost; karma — plodonosné činnosti; saṁjña — známá jako; anyā — další; tṛtīyā — třetí; śaktiḥ — energie; iṣyate — tak známé.

Překlad

„,Energie Pána Viṣṇua je rozdělena do tří kategorií: duchovní energie, živé bytosti a nevědomost. Duchovní energie je plná poznání, živé bytosti sice patří k duchovní energii, ale mohou být zmateny, a třetí energii, která je plná nevědomosti, je vždy vidět v plodonosných činnostech.̀“

Význam

Toto je citát z Viṣṇu Purāṇy (6.7.61).

V předešlém verši, citovaném z Bhagavad-gīty, bylo ukázáno, že se živé bytosti řadí mezi Pánovy energie. Pán je vlastníkem energií různého druhu (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate). V tomto citátu z Viṣṇu Purāṇy je to ještě potvrzeno. Existuje mnoho různých energií a dělí se do tří kategorií: na duchovní, okrajové a hmotné.

Duchovní energie je projevená v duchovním světě. Kṛṣṇova podoba, vlastnosti, činnosti a doprovod – to vše je duchovní. To potvrzuje Bhagavad-gītā (4.6):

ajo 'pi sann avyayātmā
bhūtānām īśvaro 'pi san
prakṛtiṁ svām adhiṣṭhāya
sambhavāmy ātma-māyayā

„Ačkoliv jsem nezrozený a Mé transcendentální tělo nikdy nezaniká a ačkoliv jsem Pánem všech živých bytostí, přesto se v každém věku zjevuji působením svojí duchovní energie ve své původní transcendentální podobě.“ Ātma-māyā znamená duchovní energie. Když Kṛṣṇa přichází do tohoto nebo kteréhokoliv jiného vesmíru, přichází se svou duchovní energií. My se rodíme vlivem hmotné energie, ale jak je řečeno zde s odkazem na Viṣṇu Purāṇu, kṣetra-jña neboli živá bytost patří k duchovní energii, takže když se vysvobodíme ze spárů hmotné energie, můžeme také vstoupit do duchovního světa.

Hmotná energie je energií temnoty neboli úplného zapomnění na duchovní činnosti. V oblasti hmotné energie je živá bytost zaneprázdněná činnostmi konanými pro plody a myslí si, že rozvoj hmotné energie ji učiní šťastnou. Tato skutečnost je zřejmá hlavně v současném věku Kali, protože lidská společnost horlivě rozšiřuje své materialistické činnosti, aniž by chápala duchovní přírodu. Dnešní lidé si téměř vůbec neuvědomují svoji duchovní totožnost. Myslí si, že jsou výtvory prvků hmotného světa a že se zničením těla bude všemu konec. To je přivádí k závěru, že dokud mají hmotné tělo skládající se z hmotných smyslů, měli by si těchto smyslů co nejvíce užívat. Protože jsou ateisté, o příští život se nestarají. Tyto činnosti jsou v tomto verši popsány jako avidyā-karma-saṁjñānyā.

Hmotná energie je od duchovní energie Nejvyšší Osobnosti Božství oddělená, a tak v ní Pán ve skutečnosti není přítomný, i když ji původně stvořil. V Bhagavad-gītě (9.4) Pán také potvrzuje, že: mat-sthāni sarva-bhūtāni – „Vše spočívá na Mně.“ To naznačuje, že vše spočívá na Jeho energii. Planety například spočívají ve vesmírném prostoru, což je Kṛṣṇova oddělená energie. V Bhagavad-gītě (7.4) Pán vysvětluje:

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

„Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl inteligence a falešné ego – všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.“ Oddělená energie jedná, jako kdyby byla nezávislá, ale zde je řečeno, že i když jsou tyto energie skutečné, nejsou nezávislé, ale pouze oddělené.

Oddělenou energii je možné pochopit na praktickém příkladu. Tyto knihy sestavuji tak, že je diktuji do diktafonu. Když se záznam z diktafonu přehrává, vypadá to, že hovořím já osobně, ale ve skutečnosti tomu tak není. Předtím jsem mluvil, ale nyní pásek diktafonu, který je ode mne oddělený, jedná přesně tak jako já. Hmotná energie také pochází původně z Nejvyšší Osobnosti Božství, ale jedná odděleně, i když ji dodává Pán. To je také vysvětleno v Bhagavad-gītě (9.10): mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram – „Tato hmotná příroda jedná pod Mým dohledem, ó synu Kuntí, a přivádí na svět všechny pohyblivé i nehybné bytosti.“ Hmotná energie tedy pod vedením nebo dohledem Nejvyšší Osobnosti Božství jedná, jako by byla nezávislá, přestože ve skutečnosti nezávislá není.

V tomto verši z Viṣṇu Purāṇy je celková energie Nejvyšší Osobnosti Božství rozdělena do tří kategorií, a to na duchovní neboli vnitřní energii Pána, okrajovou energii neboli kṣetra-jña (živé bytosti) a na energii hmotnou, která je od Nejvyšší Osobnosti Božství oddělená a vypadá, jako by jednala nezávisle. Když Śrīla Vyāsadeva viděl díky své meditaci a seberealizaci Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, viděl také, jak Jeho oddělená energie stojí za Ním (apaśyat puruṣaṁ pūrṇaṁ māyāṁ ca tad-apāśrayam). Vyāsadeva si také uvědomil, že právě tato Pánova oddělená energie halí poznání živých bytostí (yayā sammohito jīva ātmānaṁ tri-guṇātmakam). Oddělená, hmotná energie mate živé bytosti (jīvy), a ty pod jejím vlivem těžce pracují, aniž by si byly vědomy toho, že neplní poslání svého života. Většina z nich si naneštěstí myslí, že jsou tělo, a že by si proto měly nezodpovědně užívat hmotných smyslů, protože až přijde smrt, bude se vším konec. Tato ateistická filosofie vzkvétala i v Indii, kde ji jednu dobu hlásal Cārvāka Muni, který říkal:

ṛṇaṁ kṛtvā ghṛtaṁ pibet
yāvaj jīvet sukhaṁ jīvet
bhasmī-bhūtasya dehasya kutaḥ
punar āgamano bhavet

Jeho teorie říkala, že dokud člověk žije, měl by jíst tolik ghí, kolik je jen možné. V Indii je ghí (přepuštěné máslo) základem pro přípravu mnoha druhů pokrmů. A protože si každý chce užívat dobrých jídel, Cārvāka Muni radil, abychom jedli ghí co nejvíce. Někdo ale může říct: „Nemám peníze, za co ghí koupím?“ Cārvāka Muni říká: „Když nemáš peníze, tak žebrej, půjčuj si nebo kraď, ale hlavně si nějak opatři ghí a užívej si života.“ Tomu, kdo dále namítá, že se za tyto nedovolené činnosti, jako je žebrání, půjčování a krádeže, bude muset zodpovídat, Cārvāka Muni odpovídá: „Nebudeš se zodpovídat. Jakmile bude tvé tělo po smrti spáleno na popel, se vším bude konec.“

Tomu se říká nevědomost. Z Bhagavad-gīty víme, že se zánikem těla neumíráme (na hanyate hanyamāne śarīre). Zničení jednoho těla znamená výměnu za jiné (tathā dehāntara-prāptiḥ). Dopouštět se v hmotném světě nezodpovědných činností je tedy velmi nebezpečné. Lidi bez poznání o duchovní duši a jejím převtělování hmotná energie svádí k mnoha takovým činnostem, jako kdyby bylo možné být šťastný jen díky hmotnému poznání bez ohledu na duchovní existenci. Celý hmotný svět a jeho činnosti jsou proto označeny jako avidyā-karma-saṁjñānyā.

Aby Pán rozptýlil nevědomost lidských bytostí jednajících pod vlivem hmotné energie, jež je od Nejvyšší Osobnosti Božství oddělená, sestupuje a obnovuje jejich původní povahu vyznačující se duchovními činnostmi (yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata). Když se od své původní povahy odchýlí, Pán přichází, aby je učil: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja – „Mé drahé živé bytosti, vzdejte se všech hmotných činností a jednoduše se odevzdejte pod Moji ochranu.“ (Bg. 18.66)

Cārvāka Muni řekl, abychom žebrali, půjčovali si či kradli peníze, abychom si mohli koupit ghí a užívat si života (ṛṇaṁ kṛtvā ghṛtaṁ pibet). Dokonce i největší ateista Indie tedy doporučuje jíst ghí, ne maso. Nikdo by si dříve nedokázal představit lidské bytosti, které jedí maso jako tygři a psi, ale lidé tak zdegradovali, že připomínají zvířata, a již nemohou tvrdit, že jejich civilizace je lidská.