Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 1.146

Verš

akāruṇyaḥ kṛṣṇo yadi mayi tavāgaḥ katham idaṁ
mudhā mā rodīr me kuru param imām uttara-kṛtim
tamālasya skandhe vinihita-bhuja-vallarir iyaṁ
yathā vṛndāraṇye ciram avicalā tiṣṭhati tanuḥ

Synonyma

akāruṇyaḥ — velmi krutý; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; yadi — jestliže; mayi — ke Mně; tava — tvůj; āgaḥ — přestupek; katham — jak; idam — toto; mudhā — zbytečně; rodīḥ — neplač; me — pro Mě; kuru — dělej; param — ale potom; imām — tento; uttara-kṛtim — pietní akt; tamālasyatamālového stromu; skandhe — kmen; vinihita — upevněte na; bhuja-vallariḥ — ruce jako popínavé rostliny; iyam — toto; yathā — jak je to jen možné; vṛndā-araṇye — ve vrindávanském lese; ciram — navždy; avicalā — nerušeně; tiṣṭhati — zůstane; tanuḥ — tělo.

Překlad

„(Śrīmatī Rādhārāṇī řekla své stálé společnici Viśāce:) ,Má drahá přítelkyně, nemusíš plakat, pokud ke Mně bude Kṛṣṇa krutý, protože to není tvoje chyba. Já budu muset zemřít, ale ty pro Mě potom prosím udělej jednu věc: vykonej Můj pohřební obřad tak, že Mé tělo postavíš k tamālovému stromu, aby ho Moje ruce objímaly jako popínavé rostliny a Já abych tak mohla nerušeně navždy zůstat ve Vrindávanu. To je Moje poslední přání.̀  “

Význam

Tento verš je z Vidagdha-mādhavy 2.47.