Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 1.169

Verš

balād akṣṇor lakṣmīḥ kavalayati navyaṁ kuvalayaṁ
mukhollāsaḥ phullaṁ kamala-vanam ullaṅghayati ca
daśāṁ kaṣṭām aṣṭāpadam api nayaty āṅgika-rucir
vicitraṁ rādhāyāḥ kim api kila rūpaṁ vilasati

Synonyma

balāt — silou; akṣṇoḥ — těch dvou očí; lakṣmīḥ — krásu; kavalayati — pohlcuje; navyam — čerstvě rozkvetlého; kuvalayam — lotosu; mukha-ullāsaḥ — krása Její tváře; phullam — rozkvetlých; kamala-vanam — les lotosových květů; ullaṅghayati — překonává; ca — také; daśām — do postavení; kaṣṭām — bolestného; aṣṭā-padam — zlato; api — dokonce; nayati — přivádí; āṅgika-ruciḥ — tělesný lesk; vicitram — úžasná; rādhāyāḥ — Śrīmatī Rādhārāṇī; kim api — nějaká; kila — zajisté; rūpam — krása; vilasati — projevuje se.

Překlad

„  ,Krása očí Śrīmatī Rādhārāṇī násilím pohlcuje krásu čerstvě rozkvetlých modrých lotosových květů a krása Její tváře překonává krásu celého háje lotosů vplném květu. Zdá se, že Její tělesný lesk působí bolest dokonce i zlatu. Tak se ve Vrindávanu probouzí úžasná a nevídaná krása Śrīmatī Rādhārāṇī.̀  “

Význam

Tento verš pochází z Vidagdha-mādhavy (1.32) a vyslovila ho Paurṇamāsī.