Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 20.47
Verš
āśliṣya vā pāda-ratāṁ pinaṣṭu mām
adarśanān marma-hatāṁ karotu vā
yathā tathā vā vidadhātu lampaṭo
mat-prāṇa-nāthas tu sa eva nāparaḥ
adarśanān marma-hatāṁ karotu vā
yathā tathā vā vidadhātu lampaṭo
mat-prāṇa-nāthas tu sa eva nāparaḥ
Synonyma
āśliṣya — objímající s velkým potěšením; vā — nebo; pāda-ratām — kdo padl k lotosovým nohám; pinaṣṭu — nechť šlape; mām — po Mně; adarśanāt — tím, že není k vidění; marma-hatām — zlomené srdce; karotu — nechť učiní; vā — nebo; yathā — jak (On chce); tathā — tak; vā — nebo; vidadhātu — nechť činí; lampaṭaḥ — zhýralec, který se stýká s jinými ženami; mat-prāṇa-nāthaḥ — Pán Mého života; tu — ale; saḥ — On; eva — pouze; na aparaḥ — nikdo jiný.
Překlad
„ ,Nechť Kṛṣṇa pevně obejme tuto svou služebnici, která padla k Jeho lotosovým nohám, ať Mě třeba pošlape nebo Mi zlomí srdce tím, že Mi nikdy nedovolí Ho spatřit. Je to koneckonců zhýralec a může si dělat, co chce. Přesto je pouze On uctívaným Pánem Mého srdce, a nikdo jiný.̀ “