Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 5.121

Verš

āra eka kariyācha parama ‘pramāda’!
deha-dehi-bheda īśvare kaile ‘aparādha’!

Synonyma

āra eka — další; kariyācha — učinil jsi; parama — nejvyšší; pramāda — iluze; deha-dehi-bheda — rozdíl mezi tělem a duší; īśvare — u Pána; kaile — dopustil ses; aparādha — přestupku.

Překlad

„Jsi v naprosté iluzi, protože jsi rozlišoval mezi tělem a duší Pána (Jagannātha nebo Śrī Caitanyi Mahāprabhua), což je velký přestupek.

Význam

Pokud někdo dělá rozdíl mezi tělem a duší Nejvyšší Osobnosti Božství, stává se okamžitě rouhačem. Jelikož jsou živé bytosti v hmotném světě obvykle pokryté hmotnými těly, nemohou být tělo a duše obyčejné lidské bytosti totožné. Nejvyšší Pán udílí plody činností, protože je Pánem výsledků plodonosného jednání. Je také příčinou všech příčin a vládcem hmotné energie. Proto je Nejvyšší. Obyčejná živá bytost však ve svém stavu hmotného podmínění zakouší výsledky svých vlastních plodonosných činností, a tak upadá pod jejich vliv. Dokonce i na osvobozené úrovni brahma-bhūta se věnuje službě Pánu. Mezi obyčejnými živými bytostmi a Nejvyšším Pánem je proto rozdíl. Karmī a jñānī, kteří tyto rozdíly přehlížejí, se dopouštějí přestupku vůči lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství.

Obyčejná živá bytost má sklon podléhat vládě hmotné energie, kdežto Nejvyšší Pán, Osobnost Božství – Śrī Caitanya Mahāprabhu, Pán Kṛṣṇa nebo Pán Jagannātha – je vždy Pánem hmotné energie, a proto nikdy není podřízený jejímu vlivu. Nejvyšší Osobnost Božství má neomezenou duchovní totožnost, která se nikdy nedělí, kdežto vědomí živé bytosti je omezené a částečné. Živé bytosti jsou věčně dílčími částmi Nejvyšší Osobnosti Božství (mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ). Představa, že jsou v podmíněném stavu pokryté hmotnou energií, ale po vysvobození z jejího vlivu se stávají totožnými s Nejvyšší Osobností Božství, není pravdivá, a je urážkou.

Māyāvādští hlupáci si myslí, že když Nejvyšší Osobnost Božství sestoupí do hmotného světa, přijímá hmotné tělo. Vaiṣṇava však dobře ví, že u Kṛṣṇy, Pána Jagannātha nebo Śrī Caitanyi Mahāprabhua není rozdíl mezi tělem a duší, jako je tomu u obyčejných lidských bytostí. Pán si ponechává svou duchovní totožnost i v hmotném světě; proto Pán Kṛṣṇa projevil veškerý svůj majestát dokonce i v dětském těle. Mezi Kṛṣṇovým tělem a duší není rozdíl; Kṛṣṇa je se svým tělem vždy totožný, ať je to tělo dítěte či mladíka. I když vypadá jako obyčejná lidská bytost, není nikdy podřízený zákonům tohoto hmotného světa. Je svarāṭ neboli naprosto nezávislý. Může se objevit v hmotném světě, ale nemá hmotné tělo, přestože urážlivé závěry māyāvādské školy tvrdí opak. V této souvislosti lze znovu poukázat na již dříve zmíněný verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.11.38):

etad īśanam īśasya
prakṛti-stho 'pi tad-guṇaiḥ
na yujyate sadātma-sthair
yathā buddhis tad-āśrayā

Nejvyšší Osoba má věčné duchovní tělo. Pokud se někdo snaží dělat rozdíl mezi tělem a duší Nejvyšší Osobnosti Božství, dopouští se velkého přestupku.