Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Antya-līlā » KAPITOLA ŠESTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 6.314

Verš

ātmānaṁ ced vijānīyāt
paraṁ jñāna-dhutāśayaḥ
kim icchan kasya vā hetor
dehaṁ puṣṇāti lampaṭaḥ

Synonyma

ātmānam — duši; cet — jestliže; vijānīyāt — porozumí; param — nejvyššímu; jñāna — díky poznání; dhuta — odvržené; āśayaḥ — hmotné touhy; kim — po čem; icchan — toužící; kasya — jakého; vā — nebo; hetoḥ — z důvodu; deham — toto hmotné tělo; puṣṇāti — udržuje; lampaṭaḥ — prostopášník.

Překlad

„  ,Ten, jehož srdce bylo očištěno dokonalým poznáním a kdo poznal Kṛṣṇu, Nejvyšší Brahman, získá vše. Proč by se pak měl pečlivě snažit udržovat své hmotné tělo jako nějaký prostopášník?̀  “

Význam

Tento verš (Bhāgavatam 7.15.40) řekl Nārada Yudhiṣṭhirovi Mahārājovi v souvislosti s vysvobozením hospodáře z hmotných pout. Na duchovní úrovni se člověk o tělo zbytečně nestará. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura řekl: deha-smṛti nāhi yāra, saṁsāra bandhana kāhāṅ tāra. Ten, kdo se nachází na duchovní úrovni, se nepovažuje za tělo, a proto je schopný transcendentálně podstupovat tvrdou askezi stavu odříkání. Nejlepším příkladem takového odříkání je Raghunātha dāsa Gosvāmī.