Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Antya-līlā » KAPITOLA SEDMÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 7.12

Verš

tāhā pravartāilā tumi, — ei ta ‘pramāṇa’
kṛṣṇa-śakti dhara tumi, — ithe nāhi āna

Synonyma

tāhā — toto; pravartāilā — rozšířil jsi; tumi — Ty; ei — toto; ta — zajisté; pramāṇa — důkaz; kṛṣṇa-śakti — Kṛṣṇovu energii; dhara — máš; tumi — Ty; ithe nāhi āna — o tom není pochyb.

Překlad

„Toto saṅkīrtanové hnutí vědomí Kṛṣṇy jsi rozšířil Ty, a z toho je zřejmé, že máš zplnomocnění od Pána Kṛṣṇy. O tom není pochyb.“

Význam

Śrī Madhvācārya nás upozornil na tento citát z Nārāyaṇa-saṁhity:

dvāparīyair janair viṣṇuḥ
pañcarātrais tu kevalaiḥ
kalau tu nāma-mātreṇa
pūjyate bhagavān hariḥ

„V Dvāpara-yuze bylo možné Kṛṣṇu neboli Viṣṇua uspokojit jedině honosným uctíváním podle systému pāñcarātrikī, ale ve věku Kali lze Nejvyšší Osobnost Božství uspokojit a uctívat pouhým zpíváním Jeho svatého jména.“ Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura vysvětluje, že se nikdo nemůže stát duchovním mistrem celého světa (jagad-guru), aniž by byl přímo zmocněn bezpříčinnou milostí Kṛṣṇy. Pouhou mentální spekulací se ācāryou nikdo nestane. Skutečný ācārya představuje všem Kṛṣṇu tak, že po celém světě káže svaté jméno Pána. Podmíněné duše očištěné zpíváním svatého jména jsou tak vysvobozené z planoucího ohně hmotné existence. Duchovní prospěch se tak zvětšuje jako dorůstající měsíc na nebi. Pravý ācārya, duchovní mistr celého světa, musí být považován za inkarnaci Kṛṣṇovy milosti. Ve skutečnosti Kṛṣṇu osobně objímá, a proto je duchovním mistrem všech varen (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a všech āśramů (brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī). Protože je nejpokročilejším oddaným, je oslovován jako paramahaṁsa-ṭhākura. Ṭhākura je titul, který dostávají paramahaṁsové. Titulem paramahaṁsa-ṭhākura tedy má být označován také ten, kdo jedná jako ācārya, jenž přímo představuje Pána Kṛṣṇu šířením Jeho jména a slávy.