Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DVANÁCTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 12.212

Verš

praphulla-kamala jini’ nayana-yugala
nīlamaṇi-darpaṇa-kānti gaṇḍa jhalamala

Synonyma

praphulla-kamala — rozkvetlý květ lotosu; jini' — pokořující; nayana-yugala — dvě oči; nīlamaṇi — safír; darpaṇa — zrcadlo; kānti — lesk; gaṇḍa — krk; jhalamala — zářivý.

Překlad

Oči Pána Jagannātha pokořily krásu kvetoucích lotosů a Jeho krk zářil jako safírové zrcadlo.

Význam

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu se obvykle na Pána Jagannātha díval z dálky, zpoza Garuḍova sloupu. Protože však patnáct dní Pána Jagannātha neviděl, cítil od Něho velké odloučení. Plný očekávání tedy prošel chrámovou halou a jen proto, aby uviděl tvář Pána Jagannātha, vstoupil do místnosti, kde se obětuje jídlo. To bylo ve verši 210 označeno jako maryādā-laṅghana neboli porušení usměrňujících zásad. To znamená, že bychom se neměli příliš přibližovat představeným. Jak na Božstvo Pána, tak na duchovního mistra bychom se měli dívat z dálky. Tomu se říká maryādā. Jinak se může naplnit rčení, že důvěrnost plodí pohrdání. Pokud začínající oddaný přijde příliš blízko k Božstvu či duchovnímu mistru, může to vést k jeho úpadku. Osobní služebníci Božstva či duchovního mistra by proto měli být neustále velmi opatrní, aby je při plnění jejich povinnosti nepřemohla nedbalost.

Oči Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou přirovnány k žíznivým čmelákům a oči Śrī Jagannātha ke kvetoucím lotosům. Autor tato přirovnání použil proto, aby popsal Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua v okamžiku, kdy byl hluboce pohroužený v extázi lásky k Pánu Jagannāthovi.