Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 13.121

Verš

yaḥ kaumāra-haraḥ sa eva hi varas tā eva caitra-kṣapās
te conmīlita-mālatī-surabhayaḥ prauḍhāḥ kadambānilāḥ
sā caivāsmi tathāpi tatra surata-vyāpāra-līlā-vidhau
revā-rodhasi vetasī-taru-tale cetaḥ samutkaṇṭhate

Synonyma

yaḥ — ta samá osoba, která; kaumāra-haraḥ — zloděj mého srdce v mládí; saḥ — on; eva hi — jistě; varaḥ — milenec; tāḥ — tyto; eva — jistě; caitra-kṣapāḥ — lunou ozářené noci v měsíci Caitra; te — tyto; ca — a; unmīlita — zralých; mālatī — květů mālatī; surabhayaḥ — vůní; prauḍhāḥ — nasycený; kadamba — vůní květů kadamba; anilāḥ — vánky; — ta samá; ca — také; eva — jistě; asmi — jsem; tathāpi — přesto; tatra — tam; surata-vyāpāra — v důvěrném jednání; līlā — zábav; vidhau — způsobem; revā — řeky jménem Réva; rodhasi — na březích; vetasī — s názvem Vetasī; taru-tale — pod stromem; cetaḥ — Moje mysl; samutkaṇṭhate — touží jít.

Překlad

„,Ten, který mi ukradl v mládí srdce, je nyní znovu mým Pánem. Jsou zde ty samé měsíčné noci období Caitra, stejná vůně květů mālatī a z kadambového háje vanou stejně sladké vánky. Já jsem v našem důvěrném vztahu ta samá milenka, a přesto zde má mysl není šťastná. Dychtím jít zpět k tomu místu na břehu řeky Révy pod stromem Vetasī. Taková je moje touha.̀“

Význam

Tento verš se objevuje v Padyāvalī (386).