Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 19.155
Verš
ihāṅ mālī sece nitya śravaṇādi jala
Synonyma
tāhāṅ — tam v duchovním světě (na planetě Goloce Vṛndāvanu); vistārita — rozrostlá; hañā — stávající se; phale — vytváří; prema-phala — plod známý jako láska k Bohu; ihāṅ — v hmotném světě, kde je oddaný stále přítomný; mālī — jako zahradník; sece — zalévá; nitya — pravidelně, bez výjimky; śravaṇa-ādi jala — vodou śravaṇa, kīrtana a tak dále.
Překlad
„Rostlinka se na Goloce Vṛndāvanu velmi rozrůstá a vytváří tam plod lásky ke Kṛṣṇovi. I když zahradník zůstává v hmotném světě, pravidelně rostlinku zalévá vodou naslouchání a opěvování.“
Význam
Na Goloce Vṛndāvanu mají oddaní velmi důvěrné vztahy s Nejvyšší Osobností Božství. Oddaný Pánu slouží ve velké extázi lásky. Právě takovou lásku ve svém učení lidem tohoto hmotného světa osobně představil Śrī Caitanya Mahāprabhu. Plodem rostlinky oddanosti je čistá touha sloužit smyslům Nejvyšší Osobnosti Božství a těšit je. Kṛṣṇendriya-prīti-icchā dhare`prema' nāma. (Caitanya-caritāmṛta Ādi 4.156) V duchovním světě nemá nikdo jinou touhu než přinést potěšení smyslům Nejvyšší Osobnosti Božství. Podmíněná duše v hmotném světě nedokáže pochopit ani vnímat to, jak může čistý oddaný v hmotném světě důvěrně sloužit Pánu s pocity extatické lásky a neustále uspokojovat smysly Nejvyššího Pána. Čistý oddaný se neustále věnuje důvěrné službě Pánu, i když ho je vidět v tomto hmotném světě. Obyčejný začínající oddaný toto nemůže zrealizovat, a proto je řečeno vaiṣṇavera kriyā-mudrā vijñeha nā bujhaya. Činnostem ryzího vaiṣṇavy nerozumí dokonce ani vzdělaný učenec tohoto hmotného světa.
Živá bytost podle svých plodonosných činností putuje tímto vesmírem v různých druzích života a po různých planetárních systémech. Z mnoha miliónů živých bytostí se možná jedné natolik poštěstí, aby obdržela semínko bhakti-laty, rostlinky oddané služby. Milostí duchovního mistra a Kṛṣṇy pak bhakti-latu vyživuje pravidelným zaléváním vodou śravaṇa-kīrtana, naslouchání a opěvování. Semínko bhakti-laty tak vyklíčí a prorůstá skrze celý vesmír, až pronikne obaly hmotného vesmíru a dosáhne duchovního světa. Potom roste dál, dokud nedospěje na nejvyšší planetární soustavu Goloku Vṛndāvan, kde žije Kṛṣṇa. Tam vyhledá útočiště u lotosových nohou Pána, a to je její konečný cíl. Tehdy začne nést ovoce extatické lásky k Bohu. Oddaný, který rostlinku vyživuje, musí být nesmírně opatrný. Je řečeno, že zalévání rostlinky musí pokračovat: ihāṅ mālī sece nitya śravaṇādi jala. Není pravda, že v určitém bodě člověk může přestat zpívat a naslouchat a stát se zralým oddaným. Pokud přestane, zajisté z úrovně oddané služby poklesne. I když někdo může být v oddané službě velmi pokročilý, neměl by se zaléváním metodou śravaṇa-kīrtana přestat. Pokud přestane, je to způsobeno nějakým přestupkem. To je popsáno v dalším verši.