Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 2.47

Verš

yāte vaṁśī-dhvani-sukha,nā dekhi’ se cāṅda mukha,
yadyapi nāhika ‘ālambana’
nija-dehe kari prīti,
kevala kāmera rīti,
prāṇa-kīṭera kariye dhāraṇa

Synonyma

yāte — ve kterém; vaṁśī-dhvani-sukha — štěstí z poslechu hry na flétnu; dekhi' — když nevidím; se — tuto; cāṅda mukha — měsíci podobnou tvář; yadyapi — přestože; nāhika — není; ālambana — setkání milence a milenky; nija — svém; dehe — v těle; kari — projevuji; prīti — náklonnost; kevala — pouze; kāmera — chtíče; rīti — způsob; prāṇa — života; kīṭera — mouchy; kariye — činím; dhāraṇa — pokračování.

Překlad

„I když nevidím měsíci podobnou tvář Kṛṣṇy, jak hraje na svoji flétnu, i když nemám šanci se s Ním setkat, přesto se starám o své tělo. Tak působí chtíč. Takto pokračuji se svým životem, který je jako život mouchy.“

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti říká, že milovaný Nejvyšší Pán je svrchovaným útočištěm. Pán je svrchovaný subjekt a oddaní jsou objekt. Když se subjekt a objekt setkají, říká se tomu ālambana. Objekt poslouchá a subjekt hraje na flétnu. To, že objekt nevidí měsíci podobnou tvář Kṛṣṇy a ani nedychtí Ho vidět, je známkou nepřítomnosti ālambany. Představovat si něco takového uměle může nanejvýš uspokojit chtivé touhy, a takový život postrádá význam.