Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 2.63
Verš
bhāve-bhāve haila mahā-raṇa
autsukya, cāpalya, dainya, roṣāmarṣa ādi sainya,
premonmāda — sabāra kāraṇa
Synonyma
nānā — různých; bhāvera — extází; prābalya — síla; haila — bylo; sandhi — setkání; śābalya — neshoda; bhāve-bhāve — mezi extázemi; haila — byla; mahā-raṇa — velký boj; autsukya — dychtivost; cāpalya — bezmocnost; dainya — pokora; roṣa-amarṣa — hněv a netrpělivost; ādi — všichni tito; sainya — vojáci; prema-unmāda — šílenství z lásky; sabāra — všeho; kāraṇa — příčina.
Překlad
Různé druhy extáze vyvolaly protichůdné stavy mysli, což vyústilo ve velkou bitvu mezi těmito extázemi. Úzkost, bezmocnost, pokora, hněv a netrpělivost byly jako bojující vojáci a šílenství způsobené láskou k Bohu bylo příčinou.
Význam
V Bhakti-rasāmṛta-sindhu je řečeno, že když dojde ke konfliktu podobných extází způsobených různými příčinami, označuje se to jako svarūpa-sandhi. Pokud se setkají protichůdné prvky, nazývá se jejich konflikt bhinna-rūpa-sandhi neboli střet protichůdných extází, bez ohledu na to, zda povstaly ze společné příčiny, nebo ne. Pokud se ve stejném okamžiku společně objeví různé extáze, jako je strach a štěstí nebo lítost a štěstí, říká se tomu setkání (sandhi). Slovo śābalya označuje spojení různých druhů extatických příznaků, jako je pýcha, bezradnost, pokora, vzpomínky, pochyby, netrpělivost zapříčiněná urážkou, strach, zklamání, trpělivost a dychtivost. Napětí, které vzniká jejich spojením, se nazývá śābalya. Autsukya neboli dychtivost je zase velmi silná touha vidět vytoužený objekt neboli neschopnost snést další okamžik bez spatření vytouženého objektu. V přítomnosti této dychtivosti vysychá v ústech a dostaví se neklid. Znatelná je také úzkost, těžké dýchání a houževnatost. Bezmocnost (cāpalya) je stav lehkovážnosti zapříčiněné silnou připoutaností a velkým rozrušením mysli. Doprovázejí ji také neschopnost správného úsudku, zneužívání slov a umíněné jednání bez obav. Když se člověk rozzlobí na druhého, uráží a hrubě mluví, říká se tomuto hněvu roṣa. Je-li člověk nervózní, protože byl pokárán nebo uražen, říká se výslednému stavu mysli amarṣa. Tehdy dochází k pocení, bolestem hlavy, blednutí, pocitům úzkosti a objevuje se nutkání najít pomoc. Viditelnými příznaky jsou nevraživost, odpor a ztrestání.