Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.140

Verš

kāma tyaji’ kṛṣṇa bhaje śāstra-ājñā māni’
deva-ṛṣi-pitrādikera kabhu nahe ṛṇī

Synonyma

kāma — hmotných tužeb; tyaji' — když se vzdá; kṛṣṇa — Pána Kṛṣṇu; bhaje — uctívá; śāstra-ājñā — vedení zjevených písem; māni' — když přijme; deva — polobohů; ṛṣi — velkých mudrců; piṭṛ-ādikera — předků a tak dále; kabhu — nikdy; nahe — není; ṛṇī — dlužníkem.

Překlad

„Ten, kdo se vzdá všech hmotných tužeb a v souladu s pokyny zjevených písem se zcela pohrouží do transcendentální láskyplné služby Kṛṣṇovi, nikdy nic nedluží polobohům, mudrcům ani předkům.“

Význam

Každý člověk je po narození v mnoha ohledech zadlužený. Polobohům za to, že dodávají nezbytnosti, jako je vzduch, světlo a voda. Pokud někdo využije védské literatury, je zadlužený velkým mudrcům, jako jsou Vyāsadeva, Nārada, Devala a Asita. Po narození v určité rodině je člověk zadlužený svým předkům. Dluh máme dokonce i u obyčejných živých bytostí, jako jsou krávy, protože si od nich bereme mléko. Jsme zadluženi mnoha zvířatům, od kterých si necháváme sloužit. Ale ten, kdo se zcela zapojí do oddané služby Pánu, je všech dluhů zbaven. To je potvrzeno v následujícím verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.41).