Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.9

Verš

svāṁśa-vistāra — catur-vyūha, avatāra-gaṇa
vibhinnāṁśa jīva — tāṅra śaktite gaṇana

Synonyma

sva-aṁśa-vistāra — expanze Jeho osobních podob; catur-vyūha — Jeho čtveřice podob; avatāra-gaṇa — inkarnace; vibhinna-aṁśa — Jeho oddělené podoby; jīva — živé bytosti; tāṅra — Jeho; śaktite — do kategorie energie; gaṇana — počítání.

Překlad

„Expanze Jeho vlastního já – jako čtveřice projevů Saṅkarṣaṇa, Pradyumny, Aniruddhy a Vāsudevy – sestupují jako inkarnace z Vaikuṇṭhy do tohoto hmotného světa. Oddělenými expanzemi jsou živé bytosti. I když jsou expanzemi Kṛṣṇy, počítají se mezi Jeho rozmanité energie.“

Význam

Osobní expanze jsou známé jako viṣṇu-tattva a oddělené expanze jsou známé jako jīva-tattva. I když jsou jīvy (živé bytosti) nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství, počítají se mezi Pánovy mnohé energie. To Pán Kṛṣṇa plně vysvětluje v Bhagavad-gītě (7.5):

apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

„Ó Arjuno, válečníku mocných paží, kromě této nižší přírody existuje ještě Moje jiná, vyšší energie, která zahrnuje živé bytosti, jež vykořisťují zdroje této hmotné, nižší přírody.“

I když jsou živé bytosti Kṛṣṇovy nedílné části, jsou prakṛti, ne puruṣa. Prakṛti (živá bytost) se někdy snaží napodobovat činnosti puruṣi. Kvůli svému chabému poznání se živé bytosti podmíněné v tomto hmotném světě prohlašují za Boha. Natolik jsou v iluzi. Na úroveň viṣṇu-tattvy neboli Osobnosti Božství se živá bytost nikdy nemůže dostat, a proto je směšné, když to o sobě prohlašuje. Duchovně pokročilé osoby něco takového nikdy nepřijmou. Taková prohlášení jsou určena k oklamání obyčejných, hloupých lidí. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy těmto falešným inkarnacím vyhlašuje válku. Falešná propaganda lidí prohlašujících se za Boha zničila vědomí Boha po celém světě. Členové tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy musí být neustále ve střehu, aby takové darebáky, kteří v současnosti svádějí celý svět, dokázali vyzvat. Jeden takový darebák známý jako Pauṇḍraka přišel k Pánu Kṛṣṇovi, a ten ho okamžitě zabil. Kṛṣṇovi služebníci takové napodobeniny bohů samozřejmě zabíjet nemohou, ale měli by udělat všechno pro to, aby je porazili na základě důkazů śāster, autentického poznání získaného skrze učednickou posloupnost.