Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 23.114

Verš

cīrāṇi kiṁ pathi na santi diśanti bhikṣāṁ
naivāṅghri-pāḥ para-bhṛtaḥ sarito ’py aśuṣyan
ruddhā guhāḥ kim ajito ’vati nopasannān
kasmād bhajanti kavayo dhana-durmadāndhān

Synonyma

cīrāṇi — staré roztrhané oblečení; kim — zdali; pathi — na cestě; na — ne; santi — jsou; diśanti — dávají; bhikṣām — almužny; na — ne; eva — zajisté; aṅghri-pāḥ — stromy; para-bhṛtaḥ — které živí ostatní; saritaḥ — řeky; api — také; aśuṣyan — vyschly; ruddhāḥ — zavřené; guhāḥ — jeskyně; kim — zdali; ajitaḥ — neporazitelný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; avati — ochraňuje; na — ne; upasannān — odevzdané; kasmāt — proč tedy; bhajanti — pochlebují; kavayaḥ — oddaní; dhana-durmada-andhān — lidem pyšným na svůj hmotný majetek.

Překlad

„  ,Neleží snad na cestách roztrhané šaty? Přestaly snad stromy, které tu jsou proto, aby živily druhé, dávat milodary? Vyschly už řeky a nedávají vodu žíznivým? Jsou snad jeskyně v horách zavřené, nebo snad dokonce neporazitelný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neochraňuje plně odevzdané duše? Proč by tedy měli tak učení lidé, jako jsou oddaní, chodit lichotit těm, kdo jsou omámení tvrdě vydělaným majetkem?̀  “

Význam

Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.2.5). Śukadeva Gosvāmī v tomto verši vysvětluje Mahārājovi Parīkṣitovi, že oddaný by měl být za všech okolností nezávislý. Následováním pokynů tohoto verše lze bez problémů udržovat své tělo naživu. K tomu potřebujeme přístřeší, jídlo, vodu a oblečení. To vše můžeme získat i bez pochlebování nafoukaným boháčům. Člověk se může oblékat do starého, vyhozeného oblečení, jíst ovoce ze stromů, pít vodu z řek a žít v jeskyních v horách. Oddanému, který je zcela odevzdaný Nejvyšší Osobnosti Božství, příroda zařídí přístřeší, oblečení i jídlo. Takový oddaný nepotřebuje, aby ho živil nějaký nafoukaný materialista. Jinými slovy, oddanou službu lze vykonávat za jakýchkoliv okolností. To je tvrzení Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.6):

sa vai puṁsāṁ paro dharmo
yato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati

„Nejvyšší činností (dharmou) pro celé lidstvo je ta, která vede člověka k dosažení láskyplné oddané služby transcendentálnímu Pánu. Aby tato oddaná služba plně uspokojila vlastní já, musí být nezištná a nepřerušovaná.“ Tento verš vysvětluje, že oddanou službu nemohou zastavit žádné hmotné podmínky.