Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 24.253

Verš

vyādha kahe, — “bālya haite ei āmāra karma
kemane tarimu muñi pāmara adhama?

Synonyma

vyādha kahe — lovec řekl; bālya haite — už od nejútlejšího dětství; ei āmāra karma — učili mě tuto činnost (zabíjet zvířata napůl); kemane — jak; tarimu — se osvobodím od těchto hříšných činností; muñi — já; pāmara adhama — hříšný a svedený.

Překlad

„Lovec potom přiznal, že je o svých hříšných činnostech přesvědčen, a řekl: ,Učili mě to už od samého dětství. Teď přemýšlím, jak se mohu takového nekonečného množství hříšných činností zbavit.̀  “

Význam

Takové doznání je velmi prospěšné, pokud člověk nepáchá další hříchy. Vyšší autority podvádění a pokrytectví netolerují. Pokud někdo pochopí, co je hřích, měl by se ho upřímně a s lítostí vzdát a odevzdat se lotosovým nohám Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, prostřednictvím Jeho zástupce, čistého oddaného. Tak může být uchráněn před následky hříchů a dělat pokrok v oddané službě. Pokud však někdo hřeší i poté, co provedl nějaké odčinění, pak zachráněn nebude. V śāstrāch se takové odčinění přirovnává ke koupeli slona. Slon se pečlivě vykoupe a umyje, ale jakmile vyleze z vody, celé tělo si popráší prachem. Člověk může pečlivě vykonat odčinění, ale pokud se bude i nadále dopouštět hříchů, moc mu to nepomůže. Lovec proto nejprve před světcem Nāradou přiznal své hříchy a potom se zeptal, jak může být zachráněn.