Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 25.118

Verš

māyātīta haile haya āmāra ‘anubhava’
ei ‘sambandha’-tattva kahiluṅ, śuna āra saba

Synonyma

māyā-atīta haile — když je někdo transcendentálně umístěn nad touto vnější energií; haya — je; āmāra anubhava — vnímání Mě; ei sambandha-tattva kahiluṅ — to bylo vysvětleno jako princip vztahu se Mnou; śuna — prosím poslouchej; āra saba — vše zbývající.

Překlad

„  ,Ten, kdo je na transcendentální úrovni, Mě může vnímat. Toto vnímání je základem jeho vztahu s Nejvyšším Pánem. Nyní toto téma dále vysvětlím.̀  “

Význam

Skutečné duchovní poznání musí být získáno ze zjevených písem. Po jeho obdržení může člověk začít vnímat svůj skutečný duchovní život. Každé poznání získané spekulací je nedokonalé. Poznání musíme získat z parampary a od gurua, jinak budeme zmateni a stanou se z nás impersonalisté. Když však pečlivě zvážíme pravé duchovní poznání, můžeme zrealizovat osobní podobu Absolutní Pravdy. Nejvyšší Osobnost Božství je vůči tomuto hmotnému stvoření vždy transcendentální. Nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt – „Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je vždy transcendentální.“ Není stvořením tohoto hmotného světa. Dokud člověk nezrealizuje duchovní poznání, nebude schopen pochopit, že se transcendentální podoba Pána nachází vždy nad touto tvořivou energií. Uvádí se příklad slunce a slunečního světla. Sluneční světlo není slunce, ale přesto se od slunce nedá oddělit. Ten, kdo je zcela pod vlivem vnější energie, tuto filosofii acintya-bhedābheda-tattva (současné jednoty a odlišnosti) nepochopí. Ten, kdo je pod vlivem hmotné energie, tedy nemůže pochopit povahu ani podobu Osobnosti Absolutní Pravdy.