Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 25.9

Verš

kona prakāre pāroṅ yadi ekatra karite
ihā dekhi’ sannyāsi-gaṇa habe iṅhāra bhakte

Synonyma

kona prakāre — nějakým způsobem; pāroṅ — dokážu; yadi — jestliže; ekatra karite — shromáždit; ihā dekhi' — když to uvidí (vlastnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua); sannyāsi-gaṇa — māyāvādští sannyāsī z Váránasí; habe — stanou se; iṅhāra bhakte — Jeho oddanými.

Překlad

„Kdyby se mi nějak podařilo shromáždit všechny sannyāsī, jistě se stanou Jeho oddanými, až uvidí Jeho vlastnosti.“

Význam

Kdyby někdo viděl osobní vlastnosti a činnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua, byl by zajisté přesvědčen o tom, že je to Nejvyšší Osobnost Božství. To lze poznat na základě pokynů śāster. Toto upřímné zkoumání a ocenění Śrī Caitanyi Mahāprabhua lze také vztáhnout na případ Jeho autorizovaných oddaných, jak je jasně uvedeno v Caitanya-caritāmṛtě (Antya-līle 7.11):

kali-kālera dharma — kṛṣṇa-nāma-saṅkīrtana
kṛṣṇa-śakti vinā nāhe tāra pravartana

V tomto věku Kali by mělo skutečné náboženské působení přimět lidi zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. To se může podařit tomu, kdo je zvláště zmocněn Kṛṣṇou. Bez zvláštního zmocnění od Kṛṣṇy to nikdo nedokáže. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura to komentuje ve své Anubhāṣyi, kde cituje verš z Nārāyaṇa-saṁhity:

dvāparīyair janair viṣṇuḥ
pañcarātrais tu kevalaiḥ
kalau tu nāma-mātreṇa
pūjyate bhagavān hariḥ

„Ve Dvāpara-yuze vykonávali oddaní Pána Viṣṇua a Kṛṣṇy oddanou službu podle zásad Pāñcarātry. V tomto věku Kali je však Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, uctíván pouhým zpíváním Jeho svatých jmen.“ Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura potom říká: „Žádná lidská bytost se nemůže stát duchovním mistrem celého světa, dokud není zmocněna přímou energií Pána Kṛṣṇy k naplnění Jeho tužeb a nezíská Pánovu zvláštní milost. Nikdo nemůže uspět s mentálními výmysly, které nejsou hodné oddaných a zbožných lidí. Rozdávat svaté jméno Pána a přimět všechny pokleslé duše k uctívání Kṛṣṇy může jedině zmocněná osoba. Rozdáváním svatého jména Pána očišťuje srdce i těch nejpokleslejších lidí, čímž hasí žhnoucí oheň hmotného světa. A nejen to, po celém světě také šíří Kṛṣṇovu jasnou záři. Takový ācārya neboli duchovní mistr musí být považován za neodlišného od Kṛṣṇy, což znamená, že musí být považován za inkarnaci Kṛṣṇovy energie. Taková osobnost je kṛṣṇāliṅgita-vigraha, Nejvyšší Osobnost Božství Kṛṣṇa ji neustále objímá. Stojí nad měřítky varṇāśramského zřízení. Je to guru neboli duchovní mistr celého světa, oddaný na nejvyšší úrovni, úrovni mahā-bhāgavaty, a paramahaṁsa-ṭhākura, duchovní podoba, jejímž jediným vhodným označením je paramahaṁsa či ṭhākura.

Je však mnoho lidí, kteří jsou jako sovy, jež nikdy neotevřou oči, aby viděly slunce. Tito soví lidé stojí dokonce níž než māyāvādští sannyāsī a nejsou schopni vidět záři požehnání, které Kṛṣṇa dává svému oddanému mahā-bhāgavatovi. Jsou připraveni kritizovat toho, kdo po celém světě rozdává svaté jméno a kráčí ve stopách Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který chtěl, aby se vědomí Kṛṣṇy kázalo v každém městě.