SB 1.1.14

āpannaḥ saṁsṛtiṁ ghorāṁ
yan-nāma vivaśo gṛṇan
tataḥ sadyo vimucyeta
yad bibheti svayaṁ bhayam
Překlad slovo od slova: 
āpannaḥ — zapleten; saṁsṛtim — v síti rození a smrti; ghorām — příliš složité; yat — co; nāma — absolutní jméno; vivaśaḥ — nevědomě; gṛṇan — zpívání; tataḥ — od toho; sadyaḥ — okamžitě; vimucyeta — bude osvobozen; yat — to, co; bibheti — bojí se; svayam — osobně; bhayam — strach sám.
Překlad: 
Živé bytosti, zapletené do složitých sítí rození a smrti, mohou být okamžitě vysvobozeny, budou-li dokonce i nevědomě zpívat svaté jméno Kṛṣṇy, kterého se obává i zosobněný strach.
Význam: 

Vāsudeva, Kṛṣṇa, Absolutní Osobnost Božství, je svrchovaným vládcem nad vším. V celém stvoření se nenajde jediný, který by neměl strach z hněvu Všemohoucího. Pán zabil všechny velké asury, jako byl Rāvaṇa, Hiraṇyakaśipu, Kaṁsa a četné jiné nadmíru silné živé bytosti. Všemohoucí Vāsudeva zplnomocnil Svými vlastními silami také Své jméno. Vše má s Ním spojení a vše má v Něm svou totožnost. V této śloce je řečeno, že jména Kṛṣṇy se bojí i zosobněný strach. To znamená, že Kṛṣṇovo jméno se od Kṛṣṇy neliší. Kṛṣṇovo jméno má stejnou sílu jako Śrī Kṛṣṇa Osobně. Není mezi nimi rozdílu. Každý proto může využít svatých jmen Pána Śrī Kṛṣṇy i v tom největším nebezpečí. Transcendentální jméno Kṛṣṇy, vyslovené i nevědomě nebo pod vlivem okolností, pomůže komukoliv dosáhnout vysvobození ze sítí rození a smrti.