Śrīmad-bhāgavatam 1.12.30
Verš
parīkṣid iti yat prabhuḥ
pūrvaṁ dṛṣṭam anudhyāyan
parīkṣeta nareṣv iha
Synonyma
Překlad
Jeho syn se tedy proslaví po celém světě jako Parīkṣit (zkoušející), neboť bude hledat osobnost, kterou viděl před narozením, a bude proto zkoušet všechny lidské bytosti. Tak bude neustále rozjímat o Pánu.
Význam
Mahārāja Parīkṣit měl to štěstí, že viděl Pána už v lůně své matky, a proto nikdy nepřestával o Pánovi rozjímat. Ten, kdo má ve své mysli obraz transcendentální podoby Pána, nemůže na Pána nikdy zapomenout. Od té doby, kdy malý Parīkṣit vyšel z lůna matky, zkoušel každého, zda to není ona osobnost, kterou poprvé viděl v matčině lůně. Nikdo se však Pánovi nevyrovnal svojí přitažlivostí a nikdo Ho nikdy nepředčil, proto Parīkṣit nikoho takového nenašel. Pán ho však vždy doprovázel díky jeho hledání a Mahārāja Parīkṣit se tak neustále věnoval oddané službě Pánu vzpomínáním.
Śrīla Jīva Gosvāmī v této souvislosti poznamenává, že každé dítě, kterému bude dáno už v nejútlejším dětství ponětí o Pánu, se jistě stane velkým oddaným Pána jako byl Mahārāja Parīkṣit. Ne každý má to štěstí jako Mahārāja Parīkṣit, aby mohl vidět Pána v lůně své matky, ale rodiče mohou svému dítěti takové štěstí dát, pokud si to přejí. V mém vlastním životě se odehrála podobná věc. Můj otec byl čistý oddaný Pána a když mi bylo zhruba pět let, daroval mi malá Božstva Rādhy a Kṛṣṇy. Společně s mojí sestrou jsme napodobovali obřady z nedalekého chrámu Rādhā-Govindy a takto jsme si jako děti hráli. Díky častým návštěvám tohoto chrámu a napodobováním tamních obřadů s mými Božstvy na hraní se u mě vyvinula přirozená náklonnost k Pánu. Můj otec pečlivě dodržoval všechny obřady, odpovídající mému postavení. Později jsem těchto činností na nějaký čas zanechal vlivem společnosti na škole a na fakultě a úplně jsem vyšel ze cviku, ale ještě v době svého mládí jsem se setkal se svým duchovním mistrem Śrī Śrīmad Bhaktisiddhāntou Sarasvatīm Gosvāmīm Mahārājem a obnovil jsem svůj starý zvyk. Božstva, se kterými jsem si dříve hrál, jsem nyní začal pravidelně uctívat podle všech pravidel a zásad. Pokračoval jsem v tom do té doby, dokud jsem nepřerušil styky s rodinou, a jsem vděčný svému šlechetnému otci za to, že mi dal první impuls, který se později vyvinul v usměrněnou oddanou službu díky Jeho Božské Milosti. Také Mahārāja Prahlāda doporučoval, aby děti už v raném věku získaly ponětí o transcendentálních záležitostech, jinak by mohly promarnit příležitost, kterou jim dává lidská životní podoba, jež je sice stejně dočasná jako všechny ostatní, ale zároveň velice cenná.