SB 1.13.44

yan manyase dhruvaṁ lokam
adhruvaṁ vā na cobhayam
sarvathā na hi śocyās te
snehād anyatra mohajāt
Překlad slovo od slova: 
yat — i tehdy, když; manyase — si myslíš; dhruvam — Absolutní Pravda; lokam — osoby; adhruvam — to, co je neskutečné; — ani; na — ne; ca — také; ubhayam — nebo obojí; sarvathā — za všech okolností; na — nikdy; hi — jistě; śocyāḥ — předmět nářku; te — oni; snehāt — z náklonnosti; anyatra — nebo jinak; moha-jāt — kvůli zmatení.
Překlad: 
Ó králi, ať už si myslíš, že duše je věčnou podstatou nebo že hmotné tělo je dočasné, že vše existuje v neosobní Absolutní Pravdě nebo že vše je nevysvětlitelnou kombinací hmoty a ducha, pocity odloučení jsou vždy jen výsledkem citové náklonnosti a ničím jiným.
Význam: 

Skutečností je, že každá živá bytost je individuální nedílnou částí Nejvyšší Bytosti a jejím přirozeným postavením je být podřízeným služebníkem a tak spolupracovat s Pánem. Ať už v podmíněné hmotné existenci nebo v osvobozeném stavu plného poznání a věčnosti, živá bytost je věčně pod vládou Nejvyššího Pána. Ti, kteří nejsou seznámeni se skutečným poznáním, však předkládají mnoho vyspekulovaných teorií o pravém postavení živé bytosti. Všechny filozofické školy ovšem uznávají, že živá bytost je věčná a že tělesný obal z pěti hmotných prvků je pomíjivý a dočasný. Věčná živá bytost transmigruje podle zákona karmy z jednoho hmotného těla do druhého, a hmotná těla jsou svojí povahou pomíjivá. Není tedy nad čím naříkat, když se duše přemístí do jiného těla nebo když hmotné tělo v jisté fázi zaniká. Jiní zase věří ve splynutí duše s Nejvyšším Duchem po odstranění hmotného uvěznění, a další vůbec nevěří v existenci ducha či duše, ale věří v hmatatelnou hmotu. Každý den vidíme mnoho příkladů, jak hmota mění svoji podobu, a nikdy nad těmito změnami nenaříkáme. Ve všech případech je však síla božské energie nezadržitelná; nikdo ji nedokáže ovlivnit, a proto není žádný důvod ke smutku.