Sloka 1:

Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Arjuna odejel do Dvāraky, aby navštívil Pána Śrī Kṛṣṇu a ostatní přátele a také aby se od Pána dozvěděl o Jeho dalších plánech.

Sloka 2:

Uplynulo několik měsíců a Arjuna se nevracel. Mahārāja Yudhiṣṭhira tehdy začal pozorovat různá nepříznivá znamení, která sama o sobě naháněla hrůzu.

Sloka 3:

Viděl, že věčný čas změnil svůj směr, a to bylo velice strašlivé. Docházelo k poruchám v pravidelném chodu ročních období. Lidé začali být velice chamtiví, začali se hněvat a podvádět. Viděl, že si na své živobytí začínají vydělávat nepoctivým způsobem.

Sloka 4:

Všechna obvyklá jednání a vztahy byly poznamenané podvody, a to i mezi přáteli. V rodinném životě docházelo stále k neshodám mezi otci, matkami a syny, mezi příznivci a mezi bratry. Dokonce i mezi manželi bylo stálé napětí a hádky.

Sloka 5:

S postupem doby si lidé zvykli na chamtivost, hněv, pýchu atd. Mahārāja Yudhiṣṭhira, který sledoval všechna tato špatná znamení, promluvil ke svému mladšímu bratrovi.

Sloka 6:

Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl svému mladšímu bratrovi Bhīmasenovi: Poslal jsem Arjunu do Dvāraky, aby se setkal se svými přáteli a vyzvěděl od Kṛṣṇy, Osobnosti Božství, Jeho další plán.

Sloka 7:

Už je to sedm měsíců co odejel a stále se nevrací. Nevím, co se tam vlastně děje.

Sloka 8:

Chystá se Pán ukončit Své pozemské zábavy, jak naznačil Devarṣi Nārada? Nastal už ten čas?

Sloka 9:

Pouze díky Němu jsme mohli získat všechno naše královské bohatství, dobré manželky, životy, potomstvo, vládu nad našimi poddanými, vítězství nad našimi nepřáteli a budoucí pobyt na vyšších planetách. Za to vše vděčíme Jeho bezpříčinné milosti.

Sloka 10:

Jen pohleď, ó muži s tygří silou, kolik strastí způsobených nebeskými vlivy, pozemskými reakcemi a tělesnými bolestmi, které jsou všechny už samy o sobě nebezpečné, mate naši inteligenci a věstí tak nebezpečí v blízké budoucnosti.

Sloka 11:

Levá strana mého těla, má stehna, paže a oči se každou chvíli chvějí a srdce mi strachem tluče nepravidelně. To vše naznačuje, že se budou dít nežádoucí věci.

Sloka 12:

Jen pohleď, ó Bhīmo, jak šakalice vyje na vycházející slunce a vyvrhává oheň a jak pes na mě beze strachu štěká.

Sloka 13:

Ó Bhīmaseno, tygře mezi muži, užitečná zvířata jako jsou krávy mne míjejí po levé straně a nižší zvířata jako jsou osli mne obcházejí. Moji koně vypadají, jako kdyby plakali, když mne vidí.

Sloka 14:

Jen pohleď! Ten holub je jako posel smrti. Vřeštění sov a jejich protivníků vran mi rozechvívá srdce. Vypadá to, jako kdyby chtěly vyprázdnit celý vesmír.

Sloka 15:

Jen pohleď, jak kouř obepíná oblohu. Vypadá to, jako by se země a hory třásly. Slyš hřmění bez mraků a pohleď na blesky z čistého nebe.

Sloka 16:

Vítr vane prudce, zvedá všude prach a vytváří tmu. Z mraků všude prší krvavé pohromy.

Sloka 17:

Sluneční paprsky slábnou a hvězdy jako kdyby mezi sebou bojovaly. Zmatené živé bytosti vypadají, jako když hoří a naříkají.

Sloka 18:

Řeky a jejich přítoky, jezera, vodní nádrže a mysl jsou rozbouřené. Máslo už nevzněcuje oheň. Jaký je to neobyčejný čas? Co se stane?

Sloka 19:

Telata už nesají struky krav a krávy nedávají mléko. Stojí a naříkají se slzami v očích a býky netěší být na pastvinách.

Sloka 20:

Božstva v chrámu vypadají, že pláčou, naříkají a potí se. Zdá se, že se chystají odejít. Všechna velká i malá města, vesnice, zahrady, doly a poustevny nyní pozbyly své krásy a jsou zbaveny všeho štěstí. Nevím, jaké pohromy nás to čekají.

Sloka 21:

Myslím, že všechny tyto nepokoje na Zemi naznačují nějakou velikou ztrátu pro celý svět. Země byla šťastná, když ji označovaly šlépěje lotosových nohou Pána. Tato špatná znamení však napovídají, že tomu tak již dlouho nebude.

Sloka 22:

Ó brāhmaṇo Śaunako, zatímco Mahārāja Yudhiṣṭhira sledoval špatná znamení, která se na Zemi tehdy objevila, a potichu takto uvažoval, Arjuna se vrátil z města Yaduovců (Dvāraky).

Sloka 23:

Když se poklonil u jeho nohou, král viděl, že je nebývale sklíčený. Hlavu měl skloněnou a z lotosových očí mu tekly slzy.

Sloka 24:

Když viděl Arjunu bledého úzkostí, která mu svírala srdce, král si vzpomněl na náznaky mudrce Nārady a zeptal se ho uprostřed přátel.

Sloka 25:

Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Můj drahý bratře, řekni mi prosím, zda naši přátelé a příbuzní — Madhu, Bhoja, Daśārha, Ārha, Sātvata, Andhaka a členové yaduovské rodiny — tráví své dny šťastně.

Sloka 26:

Je můj vážený děd Śūrasena šťastný? A daří se dobře mému strýci z matčiny strany, Vasudevovi, a jeho mladším bratrům?

Sloka 27:

Všech jeho sedm manželek vedených Devakī jsou sestry. Jsou všechny šťastné i se svými syny a snachami?

Sloka 28-29:

Jsou Ugrasena, jehož synem byl zlovolný Kaṁsa, a jeho mladší bratr stále naživu? Jsou Hṛdīka a jeho syn Kṛtavarmā šťastní? Je šťastný Akrūra, Jayanta, Gada, Sāraṇa s Śatrujit? Jak se má Balarāma, Osobnost Božství a ochránce oddaných?

Sloka 30:

Jak se má Pradyumna, velký generál vṛṣṇiovské rodiny? Je šťastný? A vede se dobře Aniruddhovi, úplné expanzi Osobnosti Božství?

Sloka 31:

Daří se všem vůdčím synům Pána Kṛṣṇy — Suṣeṇovi, Cārudeṣṇovi, Sāmbovi, synovi Jāmbavatī, a Ṛṣabhovi — a také jejich synům?

Sloka 32-33:

Také Śrutadeva, Uddhava a další, Nanda, Sunanda a jiní vůdci osvobozených duší, kteří jsou stálými společníky Pána, mají ochranu Pána Balarāma a Kṛṣṇy. Daří se jim všem dobře v jejich činnostech? Jsou s námi svázáni věčným přátelstvím — vzpomínají také oni na naše dobro?

Sloka 34:

Je Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, který těší krávy, smysly a brāhmaṇy, a který má velice rád Své oddané, šťastný ve zbožné společnosti Dvāraky Purī, obklopen Svými přáteli?

Sloka 35-36:

Původní Osobnost Božství, uživatel, a Balarāma, prvotní Pán Ananta, pobývají v oceánu yaduovské dynastie pro dobro, ochranu a všeobecný pokrok celého vesmíru. A členové yaduovské dynastie pod ochranou Pánových paží užívají života jako obyvatelé duchovního nebe.

Sloka 37:

Pouze dohlížením na pohodlí u lotosových nohou Pána, což je nejdůležitější ze všech služeb, přiměly královny ve Dvārace vedené Satybhāmou Pána k tomu, aby porazil polobohy. Tak mohly užívat věcí, které jsou výsadou manželek vládce blesku.

Sloka 38:

Velcí hrdinové yaduovské dynastie, ochraňováni pažemi Pána Śrī Kṛṣṇy, byli vždy ve všech ohledech nebojácní. Jejich nohy proto kráčejí po paláci Sudharmā, který si zasluhovali ti nejlepší polobozi, ale který jim byl odebrán.

Sloka 39:

Můj bratře Arjuno, řekni mi prosím, zda je tvé zdraví v pořádku. Vypadáš, jako kdybys ztratil svůj tělesný lesk. Je to proto, že ti druzí vzdávali málo úcty a opomíjeli tě, když jsi ve Dvārace zůstával tak dlouho?

Sloka 40:

Oslovil tě někdo nepříliš přátelskými slovy? Ohrozil tě někdo? Nemohl jsi obdarovat někoho, kdo o to požádal? Nebo jsi nesplnil slib, který jsi někomu dal?

Sloka 41:

Jsi ochránce živých bytostí, které si to zasluhují: brāhmaṇů, dětí, krav, žen a nemocných. Nemohl jsi jim poskytnout náležitou ochranu, když u tebe hledali útočiště?

Sloka 42:

Spojil ses se ženou pochybného charakteru nebo jsi špatně zacházel se ženou zasluhující přijetí? Nebo tě na cestě porazil někdo, kdo byl nižší než ty nebo tobě rovný?

Sloka 43:

Nepostaral ses o starce a chlapce, kteří si zasluhovali obědvat s tebou? Opustil jsi je a najedl ses sám? Dopustil ses nějaké neomluvitelné chyby, která se pokládá za ohavnou?

Sloka 44:

Nebo je to tak, že se cítíš navěky prázdný, protože jsi snad ztratil svého nejdůvěrnějšího přítele, Pána Kṛṣṇu? Ó můj bratře Arjuno, nenapadá mne žádný jiný důvod tvojí nenadálé sklíčenosti.