Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.14.32-33

Verš

tathaivānucarāḥ śaureḥ
śrutadevoddhavādayaḥ
sunanda-nanda-śīrṣaṇyā
ye cānye sātvatarṣabhāḥ
api svasty āsate sarve
rāma-kṛṣṇa-bhujāśrayāḥ
api smaranti kuśalam
asmākaṁ baddha-sauhṛdāḥ

Synonyma

tathā eva — podobně; anucarāḥ — stálí společníci; śaureḥ — Pána Śrī Kṛṣṇy jako; śrutadeva — Śrutadeva; uddhava-ādayaḥ — Uddhava a další; sunanda — Sunanda; nanda — Nanda; śīrṣaṇyāḥ — jiní vůdcové; ye — ti všichni; ca — a; anye — ostatní; sātvata — osvobozené duše; ṛṣabhāḥ — nejlepší lidé; api — jestli; svasti — mají se dobře; āsate — jsou; sarve — oni všichni; rāma — Balarāma; kṛṣṇa — Pán Kṛṣṇa; bhuja-āśrayāḥ — pod ochranou; api — zda také; smaranti — vzpomínají; kuśalam — na dobro; asmākam — naše; baddha-sauhṛdāḥ — svázáni věčným přátelstvím.

Překlad

Také Śrutadeva, Uddhava a další, Nanda, Sunanda a jiní vůdci osvobozených duší, kteří jsou stálými společníky Pána, mají ochranu Pána Balarāma a Kṛṣṇy. Daří se jim všem dobře v jejich činnostech? Jsou s námi svázáni věčným přátelstvím — vzpomínají také oni na naše dobro?

Význam

Všichni stálí společníci Pána Kṛṣṇy jako je Uddhava jsou osvobozené duše a sestupují s Pánem Kṛṣṇou do tohoto hmotného světa, aby naplnili Pánovo poslání. Pāṇḍuovci jsou rovněž osvobozené duše a sestoupili s Pánem Kṛṣṇou, aby Mu sloužili v Jeho transcendentálních zábavách na této Zemi. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (4.8), Pán a Jeho věční společníci, kteří jsou stejně osvobozené duše jako On, sestupují na tuto Zemi v pravidelných intervalech. Pán si to vše pamatuje, ale Jeho společníci, přestože jsou to osvobozené duše, zapomínají, jelikož patří k taṭasthā śakti neboli okrajové energii Pána. To je rozdíl mezi viṣṇu-tattvou a jīva-tattvou. Jīva-tattvy jsou nekonečně malé energetické částečky Pána, a proto vždy potřebují Pánovu ochranu. A Pánovi je potěšením vždy poskytovat ochranu Svým věčným služebníkům. Osvobozené duše se proto nikdy nepovažují za stejně svobodné nebo stejně mocné jako je Pán, a za všech okolností, jak v hmotném, tak v duchovním světě, vyhledávají ochranu Pána. Tato závislost osvobozené duše je jí přirozená, neboť osvobozené duše jsou jako ohnivé jiskry, které mohou svoji záři projevit pouze ve společnosti ohně a nikoliv nezávisle. Záře nezávislých jisker brzy uhasne, přestože vlastnost ohně neboli záření jim zůstává. Stejně tak ti, kteří opustí ochranu Pána a stanou se kvůli duchovní nevědomosti takzvanými pány sami, se vracejí do tohoto hmotného světa i po vykonání dlouhé tapasyi toho nejpřísnějšího druhu. Takový je verdikt celé védské literatury.