Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.16.11

Verš

svalaṅkṛtaṁ śyāma-turaṅga-yojitaṁ
rathaṁ mṛgendra-dhvajam āśritaḥ purāt
vṛto rathāśva-dvipapatti-yuktayā
sva-senayā digvijayāya nirgataḥ

Synonyma

su-alaṅkṛtam — velice dobře ozdoben; śyāma — černí; turaṅga — koně; yojitam — zapřažení; ratham — do vozu; mṛga-indra — lev; dhvajam — na vlajce; āśritaḥ — pod ochranou; purāt — z hlavního města; vṛtaḥ — obklopen; ratha — vozataji; aśva — jízdou; dvipapatti — slony; yuktayā — takto vyzbrojen; sva-senayā — společně s pěchotou; digvijayāya — za účelem dobytí; nirgataḥ — vyjel.

Překlad

Mahārāja Parīkṣit seděl na voze taženém černými koňmi, a jeho vlajka nesla znak lva. Takto ozdoben a obklopen vozataji, jízdou, slony a pěšími vojáky, vyjel z hlavního města, aby dobýval všechny směry.

Význam

Mahārāja Parīkṣit se liší od svého děda Arjuny, protože jeho vůz táhli černí koně a nikoliv bílí. Označil svoji vlajku znakem lva a jeho děd měl na vlajce znak Hanumānjīho. Královské procesí, které doprovázelo Mahārāje Parīkṣita s ozdobenými vozy, jízdou, slony, pěchotou a skupinou, bylo nejen radostí pro oči, ale je také známkou civilizace, která je estetická i na bitevním poli.