Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.18.24-25

Verš

ekadā dhanur udyamya
vicaran mṛgayāṁ vane
mṛgān anugataḥ śrāntaḥ
kṣudhitas tṛṣito bhṛśam
jalāśayam acakṣāṇaḥ
praviveśa tam āśramam
dadarśa munim āsīnaṁ
śāntaṁ mīlita-locanam

Synonyma

ekadā — jednou; dhanuḥ — šípy a luk; udyamya — pevně držící; vicaran — pronásledující; mṛgayām — na lovu; vane — v lese; mṛgān — jeleny; anugataḥ — při pronásledování; śrāntaḥ — unavený; kṣudhitaḥ — hladový; tṛṣitaḥ — žíznivý; bhṛśam — velice; jala-āśayam — vodní nádrž; acakṣāṇaḥ — když hledal; praviveśa — vstoupil do; tam — té slavné; āśramam — poustevny Śamīky Ṛṣiho; dadarśa — viděl; munim — mudrce; āsīnam — sedícího; śāntam — v tichosti; mīlita — zavřené; locanam — oči.

Překlad

Jednou, když byl Mahārāja Parīkṣit s lukem a šípy na lovu v lese, velice se při pronásledování jelenů unavil a dostal hlad a žízeň. Při hledání vody přišel až do poustevny známého Śamīky Ṛṣiho a uviděl tam mudrce tiše sedět se zavřenýma očima.

Význam

Nejvyšší Pán je ke Svým čistým oddaným tak laskavý, že je ve správný čas volá k Sobě a vytváří pro ně příznivé podmínky. Mahārāja Parīkṣit byl čistý oddaný Pána, a proto nebylo důvodu, aby cítil takovou únavu, hlad a žízeň, jelikož oddaného Pána nikdy takové tělesné požadavky neznepokojují. Vůlí Pána se však i takový oddaný může zdánlivě unavit a dostat žízeň; jen proto, aby vznikla příznivá situace pro jeho zřeknutí se světských činností. Dříve nežli je oddaný schopen odejít zpátky k Bohu, musí se zříci veškeré připoutanosti ke světským vztahům, a je-li příliš pohroužen ve světských starostech, Pán vytvoří takovou situaci, že ho od těchto starostí osvobodí. Nejvyšší Pán na Svého čistého oddaného nikdy nezapomíná, ani když je zaměstnán takzvanými materialistickými záležitostmi. Někdy Pán vytvoří velice těžkou situaci, a oddaný je pak nucen na všechny světské starosti zapomenout. Oddaný pozná Pánův signál, ale druzí takovou situaci chápou jako nepříznivou a zoufalou. Mahārāja Parīkṣit se měl stát tím, prostřednictvím kterého chtěl Pán Śrī Kṛṣṇa vyjevit Śrīmad-Bhāgavatam, stejně tak jako prostřednictvím jeho děda Arjuny vyjevil Bhagavad-gītu. Kdyby Arjuna nepropadl vůlí Pána iluzi a rodinné náklonnosti, Pán by nepřednesl Bhagavad-gītu pro dobro všech. Stejně tak kdyby v tomto případě Mahārāja Parīkṣit nebyl unavený, hladový a žíznivý, Śrīla Śukadeva Gosvāmī, hlavní autorita na Śrīmad-Bhāgavatam, by nevyslovil Bhāgavatam. Toto je tedy předehra vedoucí k okolnostem, za nichž byl vysloven Śrīmad-Bhāgavatam ku prospěchu všech zúčastněných, a jako správná předehra tedy začíná slovy “jednou, když byl...”.