SB 1.19.3
prakopita-brahma-kulānalo me
dahatv abhadrasya punar na me 'bhūt
pāpīyasī dhīr dvija-deva-gobhyaḥ
Pokroková lidská civilizace se zakládá na bráhmanské kultuře, vědomí Boha a ochraně krav. Hospodářský rozvoj státu, pramenící z obchodu, zemědělství a průmyslu musí být plně využit ve prospěch výše zmíněných principů, jinak je takzvaný hospodářský rozvoj jen příčinou degradace. Ochraňovat krávy znamená živit bráhmanskou kulturu, což vede k vědomí Boha a tudíž k dokonalosti lidské civilizace. Věk Kali zabíjí vyšší principy života a přestože Mahārāja Parīkṣit silně bránil působení osobnosti Kaliho na celém světě, vliv věku Kali přišel v příhodnou chvíli a dokonce i tak silného krále, jako byl Mahārāja Parīkṣit, přiměl k tomu, že opomenul bráhmanskou kulturu kvůli nepatrnému popudu hladu a žízně. Mahārāja Parīkṣit bědoval nad neúmyslnou nehodou a přál si, aby bylo spáleno celé jeho království, síla a nahromaděný majetek, jelikož těmito věcmi nepodporoval bráhmanskou kulturu.
Tam, kde se majetku a síly nepoužívá k rozvoji bráhmanské kultury, vědomí Boha a ochrany krav, je stát a domov jistě prozřetelností odsouzen ke zkáze. Chceme-li, aby v zemi zavládl mír a blahobyt, musíme se poučit z tohoto verše — každý stát a každý domov se musí snažit něčím přispět k rozvoji bráhmanské kultury pro sebeočištění, vědomí Boha pro seberealizaci a ochrany krav pro zajištění dostatečného množství mléka a nejlepší potravy, která může udržet dokonalou civilizaci při životě.
