Śrīmad-bhāgavatam 1.2.3

Śrīla Sūta Gosvāmī touto modlitbou shrnuje celý úvod do Śrīmad-Bhāgavatamu. Śrīmad-Bhāgavatam je přirozeným doplňujícím komentářem Vedānta-sūter. Vedānta-sūtry neboli Brahma-sūtry sestavil Vyāsadeva s úmyslem předložit pouze smetanu védského poznání. Śrīmad-Bhāgavatam je tedy přirozeným komentářem k této smetaně. Śrīla Śukadeva Gosvāmī byl ve Vedānta-sūtře dokonale sečtělý, a proto také realizoval její komentář — Śrīmad-Bhāgavatam. Toto důvěrné poznání přednesl jen proto, aby prokázal svou bezmeznou milost zmateným materialistům, kteří se snaží nadobro skoncovat s nevědomostí.

Nemá smysl přít se, zda materialista může či nemůže být šťastný. Žádná materialistická bytost, počínaje velikým Brahmou a nepatrným mravencem konče, nemůže být šťastná. Každý se snaží o trvalé štěstí. Každého však přemohou zákony hmotné přírody a jeho plány jsou zmařeny. Z tohoto důvodu je materialistický svět nazýván nejtemnějším místem Božího stvoření. Nešťastný materialista se však odtud přesto může dostat, a to jednoduše tím, že si to bude přát. Je bohužel většinou tak bláhový, že toto přání nemá. Takového materialistu můžeme přirovnat k velbloudovi, kterému chutnají trny smíchané s vlastní krví. Ubohý velbloud si ani neuvědomuje, že se mu trny zabodávají do jazyka a že to, co ochutnává, je jeho vlastní krev. Materialistovi je vlastní krev sladší nežli med. Ačkoli ho neustále pronásledují hmotné nesnáze, které si sám vytvořil, nepřeje si, aby jim unikl. Takovému materialistovi se říká karmī. Mezi sty a tisíci takových karmīch se sotva najde jeden, kterého již hmotné činnosti unavují a je ochotný hledat cestu z tohoto labyrintu ven. Tito inteligentní lidé se nazývají jñānīové, a Vedānta-sūtra je určena zvláště pro ně. Śrīla Vyāsadeva však svou prozřetelností, která mu byla jakožto inkarnaci Svrchovaného Pána dána, rozpoznal nebezpečí zcestných výkladů Vedānta-sūtry, a proto k Vedāntě osobně sepsal doplněk s názvem Bhāgavata Purāṇa. Bhāgavatam je tedy původním komentářem Brahma-sūter. Śrīla Vyāsadeva také naučil Bhāgavatamu svého syna Śukadeva Gosvāmīho. Śrīla Śukadeva, který již byl ve stavu osvobození a tudíž zakotven v transcendenci, toto poznání osobně realizoval a poté ho vysvětlil. Milostí Śrīly Śukadeva je Bhāgavata-vedānta-sūtra přístupná všem upřímným duším, které se snaží opustit hmotnou existenci.

Śrīmad-Bhāgavatam je jedinečný komentář Vedānta-sūtry, který vskutku nelze s ničím srovnat. Śrīpāda Śaṅkarācārya se ho úmyslně ani nedotkl, protože věděl, že jako přirozený komentář ho nemůže nikdy překonat. Sepsal vlastní Śārīraka-bhāṣyu a jeho takzvaní stoupenci se Bhāgavatam pokoušejí vydávat za nějaké novější dílo. Taková zcestná tvrzení přívrženců māyāvādské školy, kteří se snaží Bhāgavatam zdiskreditovat, jsou nepravdivá. Z této úvodní śloky se jasně dozvídáme, že Śrīmad-Bhāgavatam je jediná transcendentální literatura pro paramahaṁsy, tedy pro ty, kteří jsou dokonale zbaveni hmotné nemoci zvané zlomyslnost. Přívrženci māyāvādského učení jsou však velice závistiví vůči Osobnosti Božství, přestože Śrīpāda Śaṅkarācārya sám uznal, že Nārāyaṇa, Osobnost Božství, je nad vším hmotným stvořením. Závistiví māyāvādīové nemají k Bhāgavatamu přístup. Ale pro ty, kteří se skutečně chtějí dostat ven z hmotné existence, je Bhāgavatam opravdovou oporou, protože ho vyřkl Śrīla Śukadeva Gosvāmī, osvobozená duše. Je to transcendentální pochodeň, která člověku dokonale osvítí transcendentální Absolutní Pravdu v jejích aspektech Brahmanu, Paramātmy a Bhagavāna.