Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.2.9

Verš

dharmasya hy āpavargyasya
nārtho ’rthāyopakalpate
nārthasya dharmaikāntasya
kāmo lābhāya hi smṛtaḥ

Synonyma

dharmasya — zaměstnání; hi — jistě; āpavargyasya — konečné osvobození; na — ne; arthaḥ — konec; arthāya — pro hmotný prospěch; upakalpate — je určen pro; na — ani; arthasya — hmotného prospěchu; dharma-eka-antasya — pro toho, kdo je zaměstnán v nejvyšší službě; kāmaḥ — smyslový požitek; lābhāya — dosažení; hi — přesně; smṛtaḥ — je vyloženo velkými mudrci.

Překlad

Veškeré předepsané činnosti jsou zajisté určeny ke konečnému osvobození. Nikdy by se neměly vykonávat pro hmotný zisk. Navíc je podle mudrců nepřípustné, aby ten, kdo je zaměstnán v nejvyšší službě, používal hmotné zisky k pěstování smyslového požitku.

Význam

O tom, že čistou oddanou službu Pánu automaticky následuje dokonalé poznání a odpoutání od hmotné existence, jsme se již zmiňovali. Některé osoby však mají za to, že jisté činnosti, včetně náboženských, jsou naopak určeny k dosažení hmotného zisku. Je to všeobecně známá věc. Všude na světě mají lidé sklon požadovat za svou náboženskou či jakoukoliv jinou službu určitou odměnu. Dokonce i ve védské literatuře jsou zmínky o tom, že člověka za dobře vykonaný náboženský skutek čeká zisk, a většina lidí těmto lákadlům, zvaným náboženská požehnání, neodolá. Jak je možné, že takzvaně zbožné lidi tolik okouzluje hmotný zisk? Důvod je zcela jasný — hmotný zisk umožňuje splnit přání, která dávají požitek smyslům. Koloběh činností tedy začíná takzvaným náboženstvím, pokračuje hmotným ziskem a končí splněním přání. Smyslový požitek je společným jmenovatelem pro všechny, kteří jsou stále něčím zaměstnáni. Výrok Sūty Gosvāmīho, tedy výrok Śrīmad-Bhāgavatamu, však tyto cíle prohlašuje za scestné.

Nikdo by se neměl zaměstnávat v určité službě pouze pro hmotný zisk. Hmotného zisku by se také nemělo využívat k uspokojování smyslů. Jak bychom tedy hmotný zisk měli užívat je vysvětleno následovně.