Śrīmad-bhāgavatam 1.7.49
Verš
dharmyaṁ nyāyyaṁ sakaruṇaṁ
nirvyalīkaṁ samaṁ mahat
rājā dharma-suto rājñyāḥ
pratyanandad vaco dvijāḥ
Synonyma
sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; dharmyam — v souladu se zásadami náboženství; nyāyyam — spravedlnost; sa-karuṇam — plný milosrdnosti; nirvyalīkam — bez dvojsmyslnosti ve věcech dharmy; samam — spravedlivost; mahat — slavný; rājā — král; dharma-sutaḥ — syn; rājñyāḥ — královnino; pratyanandat — podpořil; vacaḥ — prohlášení; dvijāḥ — ó brāhmaṇové.
Překlad
Sūta Gosvāmī řekl: Ó brāhmaṇové, vše, co královna řekla, bylo v souladu s náboženskými zásadami, bylo to oprávněné, slavné, plné milosti a spravedlivosti, a nebylo v tom vedlejšího záměru. Král Yudhiṣṭhira ji plně podpořil.
Význam
Když královna Draupadī žádala Arjunu, aby propustil Aśvatthāmu, Mahārāja Yudhiṣṭhira, syn Dharmarāje (Yamarāje), její slova plně podpořil. Ponižování členů velké rodiny nelze tolerovat. Jelikož Arjuna se od Droṇy naučil vojenské vědě, byli on a jeho rodina dlužníky rodiny Droṇācāryi. Projevovat takové laskavé rodině nevděk by bylo z morálního hlediska neospravedlnitelné. K ženě Droṇācāryi, která byla druhou polovinou těla této velké duše, bylo nutné mít soucit a ne způsobovat jí zármutek smrtí jejího syna. To je soucit. Draupadī vše říkala bez vedlejších záměrů, protože se držela pravidel, která diktuje plné poznání. Z její řeči byl také patrný soucit, protože mluvila z vlastní zkušenosti. Žena, která nikdy neměla dítě, nemůže znát zármutek matky. Draupadī však byla sama matkou a dokázala si představit, jak velký smutek by to Kṛpī přineslo. To, co říkala, bylo slavné, jelikož chtěla projevit náležitou úctu velké rodině.