Śrīmad-bhāgavatam 1.8.31

Zde je další popis matoucích zábav Nejvyššího Pána. Již jsme vysvětlili, že Svrchovaný Pán je Svrchovaný za všech okolností. Zde je konkrétní příklad toho, jak se Svrchovaný Pán celého stvoření stává hračkou v rukou Svého čistého oddaného. Čistý oddaný slouží Pánu pouze z čisté lásky a při vykonávání své oddané služby zapomíná na Jeho skutečné postavení. Nejvyšší Pán přijímá láskyplnou službu Svých oddaných s větším potěšením, když je spontánní a pramení z čistého citu beze známky uctivého zbožňování. Oddaní Pána obvykle uctívají s velkou úctou a respektem, ale Pána obzvlášť těší, když se oddaný z čisté náklonnosti a lásky pokládá za důležitějšího než je Pán. Takové byly zábavy Pána s oddanými v Jeho původním domově na Goloce Vṛndāvaně. Kṛṣṇovi přátelé Ho považovali za jednoho z nich. Nepřikládali Mu žádnou důležitost hodnou úcty. Rodiče Pána (všichni čistí oddaní) Ho považovali jen za malé dítě. A Pán přijímá tresty rodičů s větší radostí, než modlitby védských hymnů. Stejně tak s větší chutí přijímá výtky Svých snoubenek nežli védské hymny. Během Své přítomnosti v tomto hmotném světě, kdy projevoval Své věčné zábavy z transcendentální říše Goloky Vṛndāvany, aby přilákal pozornost lidí, ukázal Pán Kṛṣṇa jedinečný obrázek podřízenosti Svojí matce Yaśodě. Jednou z přirozených dětských her Pána bylo, že rozbíjel nádoby, v nichž měla matka Yaśodā uložené máslo, a rozdával jejich obsah Svým přátelům a všem, kteří se hry zúčastnili, včetně slavných opic z Vṛndāvanu, které takto využívaly Pánovy štědrosti. Matka Yaśodā to viděla a z čisté lásky chtěla své transcendentální dítě naoko potrestat. Vzala provaz a pohrozila Pánu, že Ho sváže, jak se to obvykle dělává. Když Pán viděl provaz v rukách matky Yaśody, sklonil hlavu a rozplakal se jako malé dítě. Slzy Mu tekly po tvářích a smývaly černé líčidlo kolem Jeho nádherných očí. Kuntīdevī se klaní tomuto výjevu, neboť dobře ví o Pánově svrchovaném postavení. Pána se často bojí i zosobněný strach, ale On se přesto bál Své matky, která Ho chtěla obyčejně potrestat. Kuntī si byla vědoma Kṛṣṇova vznešeného postavení, zatímco Yaśodā nikoliv. Postavení Yaśody je proto vznešenější než postavení Kuntī. Matka Yaśodā dostala Pána za své dítě a On jí dal zcela zapomenout na skutečnost, že její dítě je Pán Samotný. S vědomím Pánova vznešeného postavení by se matka Yaśodā stěží odvážila Pána trestat. Pán však zařídil, aby zapomněla, protože chtěl před milující Yaśodou předvést dokonale dětské gesto. Tato výměna lásky mezi matkou a synem proběhla přirozeně, a Kuntī, která na ten výjev vzpomínala, byla zmatená a nemohla jinak než velebit transcendentální synovskou lásku. Nepřímo tak velebí matku Yaśodu za její jedinečnou lásku, kterou ovládla i všemocného Pána jako své milované dítě.