SB 1.9: Bhīṣmadevův odchod v přítomnosti Pána Kṛṣṇy

SB 1.9.1 Sūta Gosvāmī řekl: Mahārāja Yudhiṣṭhira, plný obav z toho, kolik podřízených zabil na Kuruovském bitevním poli, se vydal na místo, kde se odehrál ten velký masakr. Na loži z šípů tam ležel Bhīṣmadeva, připraven opustit tento svět.
SB 1.9.2 Všichni bratři ho tehdy následovali na nádherných vozech, v nichž byli zapřaženi nejlepší koně ozdobení zlatými šperky. Doprovázel je i Vyāsa a ṛṣiové jako Dhaumya (učený kněz Pāṇḍuovců) a další.
SB 1.9.3 Ó mudrci mezi brāhmaṇy, následoval je také Pán Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, sedící na voze s Arjunou. Král Yudhiṣṭhira proto vypadal velice aristokraticky — jako Kuvera obklopený svými společníky (Guhyaky).
SB 1.9.4 Když viděli Bhīṣmu, který ležel na zemi jako polobůh spadlý z nebe, pāṇḍuovský král Yudhiṣṭhira se svými mladšími bratry a Pánem Kṛṣṇou se před ním poklonili.
SB 1.9.5 Všechny velké duše ve vesmíru — ṛṣiové mezi polobohy, brāhmaṇy a králi, nacházející se všichni v kvalitě dobra — se shromáždily, aby viděly hlavního potomka krále Bharaty (Bhīṣmu).
SB 1.9.6-7 Přítomni byli všichni mudrci jako Parvata Muni, Nārada, Dhaumya, inkarnace Boha Vyāsa, Bṛhadaśva, Bharadvāja a Paraśurāma a žáci, Vasiṣṭha, Indrapramada, Trita, Gṛtsamada, Asita, Kakṣīvān, Gautama, Atri, Kauśika a Sudarśana.
SB 1.9.8 Dorazilo tam mnoho dalších, jako Śukadeva Gosvāmī a jiné očištěné duše, Kaśyapa, Āṅgirasa a další, doprovázení svými žáky.
SB 1.9.9 Bhīṣmadeva, nejlepší z osmi Vasuů, přijal a uvítal všechny velké a mocné mudrce, kteří se tam shromáždili, jelikož dokonale znal všechny náboženské zásady s ohledem na místo a čas.
SB 1.9.10 Pán Śrī Kṛṣṇa sídlí v srdci každého, ale přesto projevuje Svojí vnitřní silou Svou transcendentální podobu. Tentýž Pán seděl před Bhīṣmadevem, a jelikož Bhīṣmadeva znal Jeho slávu, patřičně Ho uctil.
SB 1.9.11 Synové Mahārāje Pāṇḍua seděli tiše poblíž, přemoženi náklonností ke svému umírajícímu praotci. Jakmile je Bhīṣmadeva uviděl, srdečně jim blahopřál. V očích měl slzy extáze, neboť se ho zmocnila láska a náklonnost.
SB 1.9.12 Bhīṣmadeva pravil: Och, jak hroznému utrpení a nespravedlnostem jste byly vy dobré duše vystaveny za to, že jste synové zosobněného náboženství. Po takových útrapách byste ani neměli být naživu, ale vás chránili brāhmaṇové, Bůh a náboženství.
SB 1.9.13 Také má snacha Kuntī velice trpěla — nejprve po smrti velkého generála Pāṇḍua ovdověla s mnoha dětmi, a poté, když jste vyrostli, trpěla kvůli vašim činům.
SB 1.9.14 Podle mého názoru to vše bylo způsobeno nezastavitelným časem, pod jehož vládou se hýbe každý na každé planetě, stejně jako mraky se hýbou podle větru.
SB 1.9.15 Ó, jak podivuhodný je vliv neodvratitelného času! Nelze ho zastavit—jak by jinak byly možné zvraty v přítomnosti krále Yudhiṣṭhira, který je synem poloboha vládnoucího náboženství; Bhīmy, který je velkým bojovníkem s kyjem; velkého lučištníka Arjuny s jeho zbraní Gāṇḍīvou a především Pána, který vždy Pāṇḍuovcům velice přál?
SB 1.9.16 Ó králi, nikdo neví, jaký je plán Pána (Śrī Kṛṣṇy). I velcí filozofové jsou zmateni, nehledě na jejich vyčerpávající bádání.
SB 1.9.17 Ó nejlepší mezi potomky Bharaty (Yudhiṣṭhire), proto tvrdím, že to vše je Pánův plán. Jakmile přijmeš Pánův nepochopitelný plán, musíš se ho držet. Stal jsi se nyní vůdcem vlády a věz, můj pane, že tvou povinností je starat se o podřízené, kteří zůstali bez ochrany.
SB 1.9.18 Tento Śrī Kṛṣṇa není nikdo jiný, nežli nepochopitelná původní Osobnost Božství. Je to první Nārāyaṇa, svrchovaný poživatel. Žije však mezi potomky krále Vṛṣṇiho jako jeden z nás a mate nás vlastní samostvořenou energií.
SB 1.9.19 Ó králi, Pán Śiva, Nārada, mudrc mezi polobohy, a Kapila, Boží inkarnace, mají důvěrné vědomosti o Jeho slávě, které získali přímým stykem.
SB 1.9.20 Ó králi, ten, kterého jsi pouze z nevědomosti považoval za svého bratrance z matčiny strany, za svého velice drahého přítele, svého příznivce, rádce, posla, dobrodince atd., ta osoba je tato Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa.
SB 1.9.21 Jako Absolutní Osobnost Božství je přítomný v srdci každého. Je stejně laskavý ke každému a prostý falešného ega a rozlišování, a všechny Jeho činnosti jsou neposkvrněné hmotou. Je vyrovnaný.
SB 1.9.22 A přestože je stejně laskavý ke každému, přišel nyní, na konci mého života, milostivě za mnou, neboť jsem Jeho neochvějný služebník.
SB 1.9.23 Osobnost Božství, zjevující se v mysli oddaného díky jeho pozorné oddanosti, meditaci a zpívání svatého jména, ho osvobodí z pout plodonosných činností v okamžiku, kdy opouští své hmotné tělo.
SB 1.9.24 Kéž můj Pán, který má čtyři paže a Jehož nádherně ozdobený lotosový obličej s očima rudýma jako vycházející slunce se usmívá, setrvá do okamžiku, kdy opustím toto hmotné tělo.
SB 1.9.25 Sūta Gosvāmī řekl: Když Mahārāja Yudhiṣṭhira slyšel Bhīṣmadeva hovořit naléhavým hlasem, otázal se ho v přítomnosti všech velkých ṛṣiů na zásadní principy různých náboženských povinností.
SB 1.9.26 Bhīṣmadeva na dotaz Mahārāje Yudhiṣṭhira začal odpovídat. Nejprve přesně vymezil veškeré roztřídění na kasty a řády života podle individuálních předpokladů, a pak systematicky ve dvou kategoriích popsal protichůdné působení prostřednictvím odpoutanosti a vzájemné působení prostřednictvím připoutanosti.
SB 1.9.27 Potom zvlášť vysvětlil dobročinné skutky, pragmatické činnosti krále a činnosti za účelem spasení. Stručně a zároveň obsáhle popsal také povinnosti žen a oddaných.
SB 1.9.28 Dále popsal povinnosti náležející různým životním řádům a stavům a doložil je na příkladech z dějin, neboť sám pravdu velice dobře znal.
SB 1.9.29 Zatímco Bhīṣmadeva popisoval předepsané povinnosti, dráha slunce se přesunula na severní polokouli. To je doba příznivá pro mystiky, kteří umírají z vlastní vůle.
SB 1.9.30 Muž, který vysvětlil různá témata s tisícem významů, bojoval na tisíci bitevních polích a ochránil tisíce lidí, poté zmlkl. Zcela osvobozený od veškerého otroctví stáhl svoji mysl od všeho ostatního a upřel své doširoka otevřené oči na původní Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇu, který před ním stál se čtyřmi pažemi, oděný do žlutého šatu, vydávajícího záři a třpyt.
SB 1.9.31 Pohled na Pána Śrī Kṛṣṇu doprovázený čistou meditací ho ihned osvobodil od všech nepříznivých hmotných znaků a ulevil jeho tělesné bolesti, pocházející ze zranění šípy. Veškeré vnější činnosti jeho smyslů tehdy ustaly a on se během opouštění svého hmotného těla transcendentálně modlil k vládci všech živých bytostí.
SB 1.9.32 Bhīṣmadeva pravil: Nechť nyní mé myšlení, cítění a chtění, tak dlouho zaměstnané různými náměty a předepsanými povinnostmi, spočine u nohou všemocného Pána Śrī Kṛṣṇy. Je neustále spokojený v Sobě, ale někdy jako vůdce oddaných nalézá transcendentální potěšení v tom, že sestupuje do hmotného světa, přestože hmotný svět je stvořen pouze z Něho Samotného.
SB 1.9.33 Śrī Kṛṣṇa je důvěrný přítel Arjuny. Zjevil se na této Zemi ve Svém transcendentálním těle, barvou připomínající namodralý strom tamāla. Jeho tělo přitahuje každého ve třech planetárních systémech (vyšším, středním a nižším). Kéž se má pozornost soustředí na Jeho třpytící se žlutý šat a Jeho lotosovou tvář, pokrytou malbami ze santálové pasty, a kéž netoužím po výsledcích plodonosné práce!
SB 1.9.34 Na bitevním poli (kde Śrī Kṛṣṇa z přátelství pomáhal Arjunovi) vlající vlasy Pána Kṛṣṇy zpopelavěly prachem zvířeným kopyty koní a Jeho tvář z těžké práce zvlhla krůpějemi potu. Všechny tyto ozdoby, umocněné ranami od mých šípů, Mu byly potěšením. Nechť má mysl spočine u Pána Śrī Kṛṣṇy.
SB 1.9.35 Poslušen rozkazu Svého přítele, vjel Pán Śrī Kṛṣṇa na Kuruovské bitevní pole mezi vojáky Arjuny a Duryodhany a Svým milostivým pohledem zkrátil délku života protivníků. Stačilo, když na ně pohlédl. Nechť má mysl spočine u tohoto Pána Kṛṣṇy.
SB 1.9.36 Když Arjuna před sebou viděl vojáky a velitele shromážděné na bojišti, byl zdánlivě znečištěný nevědomostí, a Pán tuto nevědomost odstranil přednesem transcendentálního poznání. Kéž jsou Jeho lotosové nohy vždy cílem poutajícím moji pozornost!
SB 1.9.37 Aby splnil moji touhu i za cenu porušení vlastního slibu, seskočil z vozu, uchopil kolo a běžel ke mně, jako když lev se chystá zabít slona. V tom chvatu dokonce ztratil i Svůj svrchní šat.
SB 1.9.38 Kéž se Pán Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství udělující spasení, stane mým konečným cílem! Na bojišti mě napadl, jako kdyby Ho rozhněvaly rány od mých ostrých šípů. Štít měl rozbitý a Jeho tělo bylo potřísněné krví z těchto ran.
SB 1.9.39 Nechť se má pozornost v okamžiku smrti upíná pouze na Śrī Kṛṣṇu, Osobnost Božství. Nechť má mysl ubíhá k Arjunovu vozataji, který stojí s bičem v pravé ruce a opratěmi v levé a pozorně chrání Arjunův vůz před všemi nástrahami. Všichni, kteří Ho na Kuruovském bitevním poli viděli, získali po smrti svoji původní podobu.
SB 1.9.40 Nechť mou mysl poutá jedině Pán Śrī Kṛṣṇa, jehož pohyby a milostné úsměvy přitahovaly dívky z Vrajadhāmu (gopī), které pak napodobovaly Pánova charakteristická gesta (když je opustil během tance rāsa).
SB 1.9.41 Na oběti Rājasūya-yajña, kterou vykonával Mahārāja Yudhiṣṭhira, se shromáždila celá světová elita králů a učenců, a v tomto velkém shromáždění všichni do jednoho uctívali Pána Śrī Kṛṣṇu jako nejvznešenější Osobnost Božství. Stalo se to za mé přítomnosti, a tak vzpomínám na tuto událost, aby má mysl neustále spočívala u Pána.
SB 1.9.42 Nyní mohu s plnou pozorností meditovat o tomto jediném Pánu, Śrī Kṛṣṇovi, který stojí přede mnou, jelikož nyní jsem překonal iluzi duality ohledně Jeho přítomnosti v srdcích všech, dokonce i mentálních spekulantů. Je v srdci každého. Slunce lze vnímat různě, ale přesto je jediné.
SB 1.9.43 Sūta Gosvāmī řekl: Takto se Bhīṣmadeva vnořil do Nadduše, Pána Śrī Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, svojí myslí, řečí, pohledem a činnostmi, zmlkl a jeho dech se zastavil.
SB 1.9.44 Když pochopili, že Bhīṣmadeva splynul s neomezenou věčností Svrchovaně Absolutního, všichni přítomní zmlkli jako ptáci na konci dne.
SB 1.9.45 Lidé i polobozi poté na počest rozezněli bubny a spravedliví králové započali prokazovat svoji úctu a čest. Z nebe pršely deště květů.
SB 1.9.46 Ó potomku Bhṛgua (Śaunako), po vykonání pohřebních rituálů pro mrtvé tělo Bhīṣmadeva se Mahārāje Yudhiṣṭhira na okamžik zmocnil zármutek.
SB 1.9.47 Všichni velcí mudrci pak oslavovali Pána Śrī Kṛṣṇu, který tam byl přítomný, důvěrnými védskými hymny. Každý z nich se potom vrátil do své poustevny, s Pánem Kṛṣṇou stále ve svém srdci.
SB 1.9.48 Mahārāja Yudhiṣṭhira se poté ihned v doprovodu Pána Śrī Kṛṣṇy odebral do svého hlavního města Hastināpuru, kde utěšil svého strýce a asketicky žijící tetu Gāndhārī.
SB 1.9.49 Po tom všem veliký zbožný král Mahārāja Yudhiṣṭhira vládl ve svém království v přísném souladu se zákony a královskými zásadami, jak je schválil jeho strýc a potvrdil Pán Śrī Kṛṣṇa.