Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.9.36

Verš

vyavahita-pṛtanā-mukhaṁ nirīkṣya
sva-jana-vadhād vimukhasya doṣa-buddhyā
kumatim aharad ātma-vidyayā yaś
caraṇa-ratiḥ paramasya tasya me ’stu

Synonyma

vyavahita — stojící opodál; pṛtanā — vojáci; mukham — tváře; nirīkṣya — pohledem na; sva-jana — příbuzní; vadhāt — od zabíjení; vimukhasya — zdráhavý; doṣa-buddhyā — znečištěnou inteligencí; kumatim — chabé poznání; aharat — odstranil; ātma-vidyayā — transcendentálním poznáním; yaḥ — ten, který; caraṇa — k nohám; ratiḥ — připoutanost; paramasya — Nejvyššího; tasya — k Němu; me — má; astu — nechť je.

Překlad

Když Arjuna před sebou viděl vojáky a velitele shromážděné na bojišti, byl zdánlivě znečištěný nevědomostí, a Pán tuto nevědomost odstranil přednesem transcendentálního poznání. Kéž jsou Jeho lotosové nohy vždy cílem poutajícím moji pozornost!

Význam

Králové a velitelé stáli vždy v první řadě v čele svých bojovníků. Takové byly zásady opravdového boje. Králové a vojevůdci nebyli jako takzvaní prezidenti či ministři obrany dneška, kteří zůstávají doma, zatímco vojáci a žoldáci bojují tvrdě muž proti muži. To může být pravidlem moderní demokracie, ale v dobách skutečných království nebyli králové žádní zbabělci, volení bez ohledu na kvalifikaci. Můžeme to vidět na bitvě na Kurukṣetře: všichni vůdčí představitelé obou stran — Droṇa, Bhīṣma, Arjuna a Duryodhana — se aktivně zapojovali do boje a nespali. Za bojiště navíc zvolili místo daleko odlehlé od civilních usedlostí, a tak se zabránilo tomu, aby boj mezi soupeřícími královskými stranami nějak zasáhl nevinné obyvatelstvo. Obyčejní lidé vůbec nemuseli vědět, co se během boje odehrává. Pouze odevzdávali čtvrtinu svého příjmu vládci, ať už to byl Arjuna či Duryodhana. Všichni velitelé obou stran stáli proti sobě na Kurukṣetře, Arjuna se na ně díval s velikým soucitem a naříkal, že má kvůli království zabíjet v boji své příbuzné. Nikterak se neobával obřího vojenského potenciálu, který Duryodhana nashromáždil, ale jako milostivý oddaný Pána si dovedl přirozeně odřeknout světské věci a rozhodl se pro ně nebojovat. Udělal to však jenom z nedostatečného poznání. V tomto verši se proto říká, že jeho inteligence byla znečištěná. Jak je zřejmé ze čtvrté kapitoly Bhagavad-gīty, jeho inteligenci nemůže nikdy nic znečistit, jelikož byl oddaným a stálým společníkem Pána. Zdánlivě však byla jeho inteligence znečištěná, neboť jinak by se nenaskytla příležitost, aby Pán přednesl učení Bhagavad-gīty pro dobro všech znečištěných podmíněných duší, které nepravá představa o hmotném těle udržuje ve hmotném otroctví. Bhagavad-gītā byla určena podmíněným duším světa, aby je zbavila falešné představy, že duše a tělo jsou totožné, a aby obnovila věčný vztah duše se Svrchovaným Pánem. Transcendentální poznání o Sobě Samém (ātma-vidyā) Pán přednesl především proto, aby pomohl všem bytostem ve všech částech vesmíru.