Śrīmad-bhāgavatam 1.9.6-7

Parvata Muni je pokládán za jednoho z nejstarších mudrců. Téměř neustále doprovází Nāradu Muniho; oba jsou vesmírní cestovatelé, kteří k putování prostorem nepotřebují žádný hmotný dopravní prostředek. Parvata Muni je také devarṣi, velký mudrc mezi polobohy, stejně jako Nārada. Zúčastnil se s Nāradou obětního obřadu Mahārāje Janamejayi, syna Mahārāje Parīkṣita, který chtěl při oběti zabít všechny hady světa. Parvata Muni a Nārada Muni se také nazývají Gandharvové, neboť dovedou cestovat vzduchem opěvujíce slávu Pána. Díky své schopnosti cestovat prostorem pozorovali ze vzduchu Draupadin obřad svayaṁvara (volbu manžela). Stejně jako Nārada Muni, také Parvata Muni často navštěvoval královské shromáždění nebeského krále Indry. Jako Gandharva někdy navštěvoval královské shromáždění Kuvery, jednoho z významných polobohů. Nārada i Parvata se jednou dostali do nesnází s dcerou Mahārāje Sṛñjayi. Mahārāja Sṛñjaya pak dostal od Parvaty Muniho požehnání, že se mu narodí syn.

Jméno Nārady Muniho je nerozlučně spjato s vyprávěním Purāṇ. Vypráví o něm také Bhāgavatam. Ve svém předchozím životě byl synem služebné, ale společností čistých oddaných byl osvícen oddanou službou a v příštím životě se z něho stal dokonalý člověk, jemuž se nikdo jiný nevyrovná. V Mahābhāratě se jeho jméno vyskytuje na mnoha místech. Je vůdčím devarṣim, tedy hlavním mudrcem mezi polobohy. Je synem a žákem Brahmājīho, a přes něj pokračuje učednická posloupnost Brahmovy školy. Zasvětil Prahlāda Mahārāje, Dhruvu Mahārāje a mnoho slavných oddaných Pána. Zasvětil dokonce i Vyāsadeva, autora védských písem, a Vyāsadeva zasvětil Madhvācāryu, a tak se Madhva-sampradāya, k níž patří i Gauḍīya-sampradāya, rozšířila po celém vesmíru. Śrī Caitanya Mahāprabhu také patří do Madhva-sampradāyi; to znamená, že Brahmājī, Nārada, Vyāsa, a pak Madhva, Caitanya a Gosvāmī, všichni patří do stejné učednické posloupnosti. Nāradajī již od nepaměti poučuje také mnohé krále. V Bhāgavatamu se dozvídáme, jak poučil Prahlāda Mahārāje v lůně jeho matky, Vasudeva, otce Kṛṣṇy, a také Mahārāje Yudhiṣṭhira.

Dhaumya: Velký mudrc, který vykonával přísná pokání na posvátném místě známém jako Utkocaka Tīrtha, byl určen královským knězem pāṇḍuovských králů. Zastával místo kněze při mnoha náboženských obřadech Pāṇḍuovců (saṁskāra) a každému z Pāṇḍuovců asistoval při jejich zásnubách s Draupadī. Byl s Pāṇḍuovci dokonce i ve vyhnanství a radil jim v těžkých dobách, když si nevěděli rady. Poradil jim, jak žít jeden rok v nepoznání, a Pāṇḍuovci se jeho pokynů pevně drželi. Jeho jméno se také pojí s velkým pohřebním obřadem, vykonávaným po bitvě na Kurukṣetře. V Mahābhāratě, Anuṣāsana-parvě (127.15-16), dává velice podrobné náboženské pokyny Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi. Byl vlastně ukázkovým knězem gṛhasthů, neboť vedl Pāṇḍuovce pravou cestou náboženství. Kněz má vést hospodáře na správné cestě āśrama-dharmy neboli předepsaných povinností dané kasty. Mezi rodinným knězem a duchovním mistrem není prakticky žádný rozdíl. Mudrci, světci a brāhmaṇové jsou určeni zvláště pro tyto funkce.

Bādarāyaṇa (Vyāsadeva): Je znám pod jmény Kṛṣṇa, Kṛṣṇa-dvaipāyana, Dvaipāyana, Satyavatī-suta, Pārāśarya, Parāśarātmaja, Bādarāyaṇa, Vedavyāsa atd. Je synem Mahāmuniho Parāśary z lůna Satyavatī před jejími zásnubami s Mahārājem Śantanuem, otcem velkého generála — praotce Bhīṣmadeva. Je mocnou inkarnací Nārāyaṇa a předává védskou moudrost světu. Vyāsadevovi se proto vzdává úcta před každým čtením védské literatury, zvláště Purāṇ. Śukadeva Gosvāmī byl jeho syn a ṛṣiové jako Vaiśampāyana byli jeho učedníky, kterým svěřil různá odvětví Ved. Je autorem velkého eposu Mahābhārata a velkého transcendentálního Bhāgavatamu. Sestavil Brahma-sūtry, zvané též Vedānta-sūtry či Bādarāyaṇā-sūtry. Díky svému přísnému pokání je nejuznávanějším autorem mezi mudrci. Když chtěl pro dobro všech lidí ve věku Kali zaznamenat velký epos Mahābhārata, hledal schopného písaře, který by dokázal zapsat jeho diktování. Na pokyn Brahmājīho se tohoto úkolu ujal Śrī Gaṇeśajī, ovšem za podmínky, že se Vyāsadeva při diktování ani na okamžik nezastaví. Mahābhārata tak byla sepsána společným úsilím Vyāsy a Gaṇeśe.

Na přání své matky Satyavatī, která byla později provdána za Mahārāje Śantanua, a na žádost Bhīṣmadeva, nejstaršího syna Mahārāje Śantanua a jeho první ženy Gangy tři vznešené syny se jmény Dhṛtarāṣṭra, Pāṇḍu a Vidura. Mahābhāratu Vyāsadeva napsal po bitvě na Kurukṣetře a po smrti všech jejích hrdinů. Poprvé byla přednesena na královském shromáždění Mahārāje Janamejayi, syna Mahārāje Parīkṣita.

Bṛhadaśva: Dávný mudrc, který se čas od času setkával s Mahārājem Yudhiṣṭhirem. Poprvé střetl Mahārāje Yudhiṣṭhira v Kāmyavanu. Tento mudrc vyprávěl příběh Mahārāje Naly. Je ještě jiný Bṛhadaśva, který je synem dynastie Ikṣvākua (Mahābhārata, Vana-parva 209.4-5).

Bharadvāja: Jeden ze sedmi velkých ṛṣiů. Byl přítomen na oslavách narození Arjuny. Tento mocný ṛṣi se kdysi věnoval přísnému pokání na břehu Gangy a jeho āśram v Prayāgadhāmu je známý dodnes. Tento ṛṣi se jednou během koupele v Ganze setkal s Ghṛtacī, jednou z překrásných nebeských nevěstek a vypustil símě, které bylo zachyceno a uchováváno v hliněné nádobě a později se z něho zrodil Droṇa. Droṇācārya je tedy synem Bharadvāji Muniho. Jiní říkají, že Bharadvāja, který byl otcem Droṇy, se liší od Maharṣiho Bharadvāji. Byl to veliký oddaný Brahmy, který jednou vyhledal Droṇācāryu a žádal ho, aby zastavil bitvu na Kurukṣetře.

Paraśurāma neboli Reṇukāsuta: Syn Maharṣiho Jamadagniho a Śrīmatī Reṇuky. Je proto také známý jako Reṇukāsuta. Je jednou z mocných inkarnací Pána. Jedenadvacetkrát pozabíjel všechny kṣatriye a jejich krví potěšil duše svých předků. Později se věnoval přísnému pokání v Mahendra Parvatě. Poté, co odejmul celou Zemi kṣatriyům, věnoval ji jako milodar Kaśyapovi Munimu. Protože byl Paraśurāma brāhmaṇou, naučil Droṇācāryu Dhanur-vedu neboli bojové umění. Byl také přítomný na korunovaci Mahārāje Yudhiṣṭhira a vedl tento obřad společně s dalšími velkými mudrci.

Paraśurāma je tak starý, že se v různých dobách setkal jak s Rāmou, tak s Kṛṣṇou. S Rāmou bojoval, ale Kṛṣṇu přijal jako Nejvyšší Osobnost Božství. Velebil též Arjunu, když ho viděl s Kṛṣṇou. Když se Bhīṣma odmítl oženit s Ambou, která ho chtěla za manžela, navštívila Ambā Paraśurāmu a on na její přání požádal Bhīṣmadeva, aby ji přijal za manželku. Přestože byl jedním z duchovních mistrů Bhīṣmadeva, Bhīṣma ho neuposlechl. Když Bhīṣmadeva nedbal jeho varování, Paraśurāma s ním bojoval. Jejich boj byl urputný a Paraśurāma byl nakonec s Bhīṣmou spokojen a udělil mu požehnání, že se stane největším bojovníkem na světě.

Vasiṣṭha: Velký a slavný mudrc mezi brāhmaṇy, dobře známý jako Brahmarṣi Vasiṣṭhadeva. Je význačnou postavou z období jak Rāmāyaṇy, tak Mahābhāraty. Vedl obřad korunovace Osobnosti Božství Śrī Rāmy. Byl přítomný rovněž na Kuruovském bitevním poli. Měl přístup na všechny vyšší a nižší planety a jeho jméno se také pojí s příběhem Hiraṇyakaśipua. Velké napětí bylo mezi ním a Viśvāmitrou, který chtěl jeho kāmadhenu—krávu, která plní všechna přání. Vasiṣṭha se o svoji kāmadhenu odmítal dělit, a Viśvāmitra za to zabil sto jeho synů. On jako dokonalý brāhmaṇa všechny výpady Viśvāmitry toleroval. Zoufalý z Viśvāmitrova mučení se jednou snažil spáchat sebevraždu, ale žádný jeho pokus se nevydařil. Vrhl se s hory, jenže kameny, na něž dopadl, se změnily v hromadu bavlny, a tak byl zachráněn. Vrhl se do oceánu, jenže vlny ho vyplavily na břeh. Vrhl se do řeky, jenže řeka ho také donesla na břeh. Všechny jeho sebevražedné pokusy tedy byly neúspěšné. Je též jedním ze sedmi ṛṣiů a je manželem proslulé hvězdy Arundhatī.

Indrapramada: Další slavný ṛṣi.

Trita: Jeden ze tří synů Prajāpatiho Gautamy; jeho starší bratři se jmenovali Ekat a Dvita. Všichni bratři byli velcí mudrci a přísně dodržovali náboženské zásady. Díky přísnému pokání byli povýšeni na Brahmaloku (planetu, kde žije Brahmājī). Jednou spadl Trita Muni do studny. Byl také organizátorem mnoha obětí a jako jeden z velkých mudrců přišel i on vzdát svoji úctu Bhīṣmajīmu na jeho smrtelném loži. Byl jedním ze sedmi mudrců na Varuṇaloce. Pocházel ze západních zemí světa; pravděpodobně z některé z evropských zemí. V té době byla védská kultura rozšířena po celém světě.

Gṛtsamada: Jeden z mudrců nebeského království. Byl blízkým přítelem Indry, krále nebes, a byl stejně velký jako Bṛhaspati. Navštěvoval často královské shromáždění Mahārāje Yudhiṣṭhira a navštívil také místo, kde Bhīṣmadeva vydechl naposledy. Vykládal kdysi Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi o slávě Pána Śivy. Byl synem Vitahavyi a tělesnými rysy připomínal Indru. Nepřátelé Indry ho jednou omylem považovali za Indru a zajali ho. Bráhmanská společnost ho vysoce uctívala jako velikého znalce Ṛg Vedy. Žil v celibátu a byl velice mocný po všech stránkách.

Asita: Jeden král se také jmenoval Asita, ale zde se jedná o velikého mocného mudrce své doby jménem Asita Devala Ṛṣi. Vysvětlil svému otci 1 500 000 veršů z Mahābhāraty. Zúčastnil se také oběti hadů Mahārāje Janamejayi. Byl také spolu s dalšími velkými mudrci přítomný během korunovačního obřadu Mahārāje Yudhiṣṭhira. Poučoval též Mahārāje Yudhiṣṭhira na hoře Añjana. Byl rovněž jedním z oddaných Pána Śivy.

Kakṣīvān: Jeden ze synů Gautamy Muniho a otec velkého mudrce Candakausiky. Byl členem parlamentu Mahārāje Yudhiṣṭhira.

Atri: Atri Muni byl velký bráhmanský mudrc a jeden z mentálních synů Brahmājīho. Brahmājī je tak mocný, že může mít syna pouhým pomyšlením. Tito synové se nazývají mānasa-putrové. Atri je jeden ze sedmi mānasa-putrů Brahmājīho a ze sedmi velkých bráhmanských mudrců. V jeho rodině se také narodili velcí Pracetové. Atri Muni měl dva kṣatriyské syny, ze kterých se stali králové; král Arthama je jedním z nich. Je také jedním z prajāpatiů, kterých je dohromady dvacet jedna. Jeho žena se jmenovala Anasūyā. Pomáhal Mahārājovi Parīkṣitovi v jeho velkých obětech.

Kauśika: Jeden ze stálých ṛṣiů v královském shromáždění Mahārāje Yudhiṣṭhira. Setkal se několikrát s Pánem Kṛṣṇou. Stejné jméno má několik dalších mudrců.

Sudarśana: Disk, který je osobní zbraní Osobnosti Božství (Viṣṇua nebo Kṛṣṇy), je tou nejmocnější zbraní ze všech. Je mocnější než brahmāstry a ostatní ničivé pustošivé zbraně. V některých védských písmech se říká, že Śrī Kṛṣṇovi tuto zbraň daroval Agnideva, bůh ohně, ale Pán má ve skutečnosti tuto zbraň věčně při Sobě — Agnideva ji Kṛṣṇovi daroval asi tak, jako Mahārāja Rukma dal Pánovi Rukmiṇī. Pán přijímá takové dary Svých oddaných, přestože se jedná o Jeho věčné vlastnictví. Tuto zbraň podrobně popisuje Mahābhārata v části Ādi-parva. Pán s ní zabil Svého soka Śiśupāla a také Śālvu a jednou nabádal Svého přítele Arjunu, aby s ní i on zabíjel své nepřátele (Mahābhārata, Virāṭa-parva 56.3).