Śrīmad-bhāgavatam 10.10.8
Verš
na hy anyo juṣato joṣyān
buddhi-bhraṁśo rajo-guṇaḥ
śrī-madād ābhijātyādir
yatra strī dyūtam āsavaḥ
Synonyma
śrī-nāradaḥ uvāca — Nārada Muni řekl; na — není; hi — zajisté; anyaḥ — jiný hmotný požitek; juṣataḥ — toho, kdo si užívá; joṣyān — věci, které jsou v hmotném světě přitažlivé (různé způsoby jídla, spánku, styků s opačným pohlavím a obrany); buddhi-bhraṁśaḥ — tyto požitky přitahují inteligenci; rajaḥ-guṇaḥ — pod vlivem kvality vášně; śrī-madāt — než bohatství; ābhijātya-ādiḥ — ze čtyř hmotných principů (přitažlivé tělesné rysy, zrození ve vznešené rodině, rozsáhlé vědění a velké bohatství); yatra — kde; strī — ženy; dyūtam — hazard; āsavaḥ — víno (víno, ženy a hazard jsou velmi rozšířené).
Překlad
Nārada Muni řekl: “Lákadlo v podobě bohatství mate inteligenci ze všech lákadel hmotného požitku nejvíce-více než krásné tělo, urozený původ a vzdělanost. Ten, kdo je nevzdělaný, ale přitom nemístně pyšný na svůj majetek, utrácí za požitky z vína, žen a hazardu.”
Význam
Ze tří kvalit hmotné přírody-dobra, vášně a nevědomosti-jsou lidé bezvýhradně ovládáni dvěma nižšími kvalitami, vášní a nevědomostí, a zejména vášní. Živá bytost v zajetí kvality vášně se čím dál více zaplétá do hmotné existence. Lidský život je proto určen ke zmenšování vlivu kvalit vášně a nevědomosti a rozvíjení kvality dobra.
kāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati
To je skutečná kultura: člověk musí přemoci kvality vášně a nevědomosti. Ten, kdo je pod vlivem vášně nemístně pyšný na své bohatství, investuje pouze do tří věcí-vína, žen a hazardu. Zvláště v současném věku můžeme pozorovat, že ti, kdo mají nadbytečné jmění, se jen snaží užívat si těchto tří věcí. V západní civilizaci jsou kvůli nadbytečnému nárůstu majetku tyto tři požitky velmi rozšířené. Na to všechno Nārada Muni myslel v případě Maṇigrīvy a Nalakūvary, protože v nich odhalil příliš velkou pýchu na bohatství jejich otce, Kuvery.