SB 10.11: Kṛṣṇovy dětské zábavy

SB 10.11.1

śrī-śuka uvāca
gopā nandādayaḥ śrutvā
drumayoḥ patato ravam
tatrājagmuḥ kuru-śreṣṭha
nirghāta-bhaya-śaṅkitāḥ
Překlad slovo od slova: 
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; gopāḥ — všichni pastevci krav; nanda-ādayaḥ — v čele s Nandou Mahārājem; śrutvā — když slyšeli; drumayoḥ — dvou stromů; patatoḥ — padajících; ravam — pronikavý zvuk, děsivý jako hrom; tatra — tam, na to místo; ājagmuḥ — šli; kuru-śreṣṭha — ó Mahārāji Parīkṣite; nirghāta-bhaya-śaṅkitāḥ — obávající se hromů a blesků.
Překlad: 
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó Mahārāji Parīkṣite, když yamala-arjunové stromy spadly, všichni pastevci krav z okolí ten hrozný zvuk slyšeli a ve strachu z hromů a blesků se na to místo šli podívat.

SB 10.11.2

bhūmyāṁ nipatitau tatra
dadṛśur yamalārjunau
babhramus tad avijñāya
lakṣyaṁ patana-kāraṇam
Překlad slovo od slova: 
bhūmyām — na zem; nipatitau — které spadly; tatra — tam; dadṛśuḥ — všichni viděli; yamala-arjunau — dva arjunové stromy; babhramuḥ — byli zmateni; tat — to; avijñāya — ale nemohli zjistit; lakṣyam — i když na vlastní oči viděli, že stromy spadly; patana-kāraṇam — příčinu jejich pádu (jak se to mohlo z ničeho nic stát?).
Překlad: 
Tam spatřili na zem spadlé yamala-arjunové stromy, ale byli zmateni, neboť i když na vlastní oči viděli, že stromy spadly, nemohli přijít na to proč.
Význam: 

Když se vezmou v úvahu všechny okolnosti, mohl to udělat Kṛṣṇa? Stál tam a Jeho kamarádi vyprávěli, že to bylo Jeho dílo. Skutečně to Kṛṣṇa udělal, nebo to byly jen povídačky? Pastevci byli zmateni.

SB 10.11.3

ulūkhalaṁ vikarṣantaṁ
dāmnā baddhaṁ ca bālakam
kasyedaṁ kuta āścaryam
utpāta iti kātarāḥ
Překlad slovo od slova: 
ulūkhalam — dřevěný hmoždíř; vikarṣantam — táhnoucí za sebou; dāmnā — na provaze; baddham ca — a spoutaný kolem břicha; bālakam — Kṛṣṇa; kasya — čí; idam — toto; kutaḥ — odkud; āścaryam — tyto podivuhodné věci; utpātaḥ — nepokoj; iti — tak; kātarāḥ — byli velice rozrušeni.
Překlad: 
Kṛṣṇa byl připoután provazem k hmoždíři ulūkhala, který táhl za sebou. Jak by ale mohl porazit stromy? Kdo to opravdu udělal? Jak je možné, že k tomu došlo? Když pastevci zvažovali všechny tyto úžasné věci, byli na pochybách a zmateni.
Význam: 

Pastevci byli velice rozrušeni, neboť malý Kṛṣṇa koneckonců stál mezi těmi dvěma stromy, a kdyby náhodou spadly na Něho, byly by Ho rozdrtily. On tam však stál nezraněn, i když bylo jisté, že se to všechno stalo. Kdo to tedy udělal? Jak se mohly tyto události takovým podivuhodným způsobem odehrát? Tyto úvahy představovaly některé z důvodů, proč byli pastevci rozrušeni a zmateni. Mysleli si však, že Bůh Kṛṣṇu shodou okolností zachránil, aby se Mu nic nestalo.

SB 10.11.4

bālā ūcur aneneti
tiryag-gatam ulūkhalam
vikarṣatā madhya-gena
puruṣāv apy acakṣmahi
Překlad slovo od slova: 
bālāḥ — všichni ostatní chlapci; ūcuḥ — říkali; anena — Jím (Kṛṣṇou); iti — takto; tiryak — napříč; gatam — který se dostal; ulūkhalam — dřevěný hmoždíř; vikarṣatā — Kṛṣṇou, který táhl; madhya-gena — procházel mezi těmi dvěma stromy; puruṣau — dvě nádherné osoby; api — také; acakṣmahi — viděli jsme na vlastní oči.
Překlad: 
Všichni malí chlapci pak říkali: “Kṛṣṇa to udělal! Když byl mezi těmi dvěma stromy, hmoždíř se vzpříčil. Kṛṣṇa ho táhl za sebou a stromy spadly. Poté z nich vystoupili dva nádherní muži. Viděli jsme to na vlastní oči!”
Význam: 

Kṛṣṇovi kamarádi chtěli Jeho otci vysvětlit, co se přesně stalo, a proto popsali nejen, jak se stromy skácely, ale také jak z nich vystoupili dva nádherní muži. “To vše se stalo,” říkali. “Viděli jsme to na vlastní oči.”

SB 10.11.5

na te tad-uktaṁ jagṛhur
na ghaṭeteti tasya tat
bālasyotpāṭanaṁ tarvoḥ
kecit sandigdha-cetasaḥ
Překlad slovo od slova: 
na — ne; te — všichni gopové; tat-uktam — to, co chlapci říkali; jagṛhuḥ — mohli přijmout; na ghaṭeta — to nemůže být; iti — tak; tasya — Kṛṣṇy; tat — dílo; bālasya — malého chlapce, jako je Kṛṣṇa; utpāṭanam — vyvrácení; tarvoḥ — dvou stromů; kecit — někteří z nich; sandigdha-cetasaḥ — začali pochybovat o tom, jak se to mohlo stát (jelikož Gargamuni předpověděl, že se toto dítě vyrovná Nārāyaṇovi).
Překlad: 
Kvůli silné otcovské lásce nemohli pastevci v čele s Nandou uvěřit, že by Kṛṣṇa mohl tak úžasným způsobem stromy vyvrátit. Nepřikládali proto tvrzení chlapců žádnou váhu. Někteří muži však zapochybovali. “Kṛṣṇovi bylo předpovězeno, že se vyrovná Nārāyaṇovi,” mysleli si, “je možné, že to udělal On.”
Význam: 

Jeden názor byl, že není možné, aby tak malý chlapec dokázal něco takového, jako strhnout k zemi dva stromy. Vyskytly se však i pochyby, neboť Kṛṣṇa měl předpovězeno, že se vyrovná Nārāyaṇovi. Pastevci tedy byli na vážkách.

SB 10.11.6

ulūkhalaṁ vikarṣantaṁ
dāmnā baddhaṁ svam ātmajam
vilokya nandaḥ prahasad-
vadano vimumoca ha
Překlad slovo od slova: 
ulūkhalam — dřevěný hmoždíř; vikarṣantam — táhnoucího; dāmnā — provazem; baddham — svázaného; svam ātmajam — svého syna Kṛṣṇu; vilokya — když viděl; nandaḥ — Mahārāja Nanda; prahasat-vadanaḥ — na jehož obličeji se při pohledu na to podivuhodné dítě objevil úsměv; vimumoca ha — vyprostil Ho z pout.
Překlad: 
Když Nanda Mahārāja viděl svého syna přivázaného provazy k dřevěnému hmoždíři, který táhl za sebou, usmál se a vyprostil Kṛṣṇu z pout.
Význam: 

Nanda Mahārāja se divil, že Yaśodā, Kṛṣṇova matka, mohla své milované dítě takto spoutat. Kṛṣṇa opětoval její lásku. Jak tedy mohla být tak krutá, že Ho přivázala k dřevěnému hmoždíři? Nanda Mahārāja pochopil tuto výměnu láskyplných citů, a proto se usmál a Kṛṣṇu odvázal. Tak jako Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, svazuje živou bytost plodonosnými činnostmi, svazuje matku Yaśodu a Nandu Mahārāje rodičovskou láskou. To je Jeho zábava.

SB 10.11.7

gopībhiḥ stobhito 'nṛtyad
bhagavān bālavat kvacit
udgāyati kvacin mugdhas
tad-vaśo dāru-yantravat
Překlad slovo od slova: 
gopībhiḥ — gopīmi (lichocením a nabídkami odměny); stobhitaḥ — povzbuzován, pobízen; anṛtyat — malý Kṛṣṇa tančil; bhagavān — i když byl Nejvyšší Osobností Božství; bāla-vat — stejně jako lidské dítě; kvacit — někdy; udgāyati — hlasitě zpíval; kvacit — někdy; mugdhaḥ — užaslý; tat-vaśaḥ — v jejich moci; dāru-yantra-vat — jako dřevěná loutka.
Překlad: 
Gopī říkaly: “Když zatancuješ, můj milý Kṛṣṇo, dám ti půl sladkosti.” Takovými slovy či tleskáním pobízely Kṛṣṇu k různým věcem. V těchto chvílích se vždy usmál, a přestože byl svrchovaně mocnou Osobností Božství, tančil, jak si přály, jako kdyby byl dřevěnou loutkou v jejich rukách. Někdy zase na jejich naléhání hlasitě zpíval. Tak se Kṛṣṇa zcela poddal gopīm.

SB 10.11.8

bibharti kvacid ājñaptaḥ
pīṭhakonmāna-pādukam
bāhu-kṣepaṁ ca kurute
svānāṁ ca prītim āvahan
Překlad slovo od slova: 
bibharti — Kṛṣṇa jen stál a dotýkal se předmětů, jako kdyby je nebyl schopen zdvihnout; kvacit — někdy; ājñaptaḥ — když měl nařízeno; pīṭhaka-unmāna — dřevěnou stoličku a dřevěnou odměrku; pādukam — přinášející dřevěné sandály; bāhu-kṣepam ca — bijící se rukama do těla; kurute — dělá; svānām ca — svých příbuzných, gopī a jiných důvěrných přátel; prītim — potěšení; āvahan — vyvolávající.
Překlad: 
Někdy matka Yaśodā a její přítelkyně gopī říkaly Kṛṣṇovi: “Přines tohle!” nebo “přines tamto!” Někdy Mu nařizovaly, aby přinesl dřevěnou stoličku, sandály či odměrku, a tak se je Kṛṣṇa snažil přinést. Někdy se však těchto věcí jen dotkl a stál u nich, jako kdyby je nedokázal zdvihnout. Pro potěšení svých příbuzných se bil rukama do prsou, aby ukázal, že má síly dost.

SB 10.11.9

darśayaṁs tad-vidāṁ loka
ātmano bhṛtya-vaśyatām
vrajasyovāha vai harṣaṁ
bhagavān bāla-ceṣṭitaiḥ
Překlad slovo od slova: 
darśayan — projevující; tat-vidām — těm, kdo rozuměli Kṛṣṇovým činnostem; loke — po celém světě; ātmanaḥ — sebe; bhṛtya-vaśyatām — jak je ochotný plnit příkazy svých služebníků, svých oddaných; vrajasya — Vrajabhūmi; uvāha — konal; vai — jistě; harṣam — potěšení; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; bāla-ceṣṭitaiḥ — svými činnostmi, jako byly různé dětské snahy udělat různé věci.
Překlad: 
Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, předváděl čistým oddaným celého světa, kteří rozuměli Jeho činnostem, nakolik si Ho mohou Jeho oddaní či služebníci podmanit. Tak svým dětským jednáním zvětšoval blaženost Vrajavāsīch.
Význam: 

To, že si Kṛṣṇa hrál jako dítě, aby zvětšoval blaženost svých oddaných, byla další transcendentální nálada. Tyto činnosti projevoval nejen pro obyvatele Vrajabhūmi, ale i pro jiné, kdo byli uchváceni Jeho vnější energií a majestátem. Jak blízcí oddaní, kteří byli jednoduše pohrouženi v lásce ke Kṛṣṇovi, tak vzdálení oddaní, kteří byli okouzleni Jeho neomezenou mocí, byli seznamováni s Kṛṣṇovou touhou podrobovat se svým služebníkům.

SB 10.11.10

krīṇīhi bhoḥ phalānīti
śrutvā satvaram acyutaḥ
phalārthī dhānyam ādāya
yayau sarva-phala-pradaḥ
Překlad slovo od slova: 
krīṇīhi — prosím, pojďte a kupte si; bhoḥ — ó sousedé; phalāni — zralé ovoce; iti — takto; śrutvā — když slyšel; satvaram — velice brzy; acyutaḥ — Kṛṣṇa; phala-arthī — jako kdyby chtěl nějaké ovoce; dhānyam ādāya — poté, co vzal několik zrnek neloupané rýže; yayau — šel za prodavačkou ovoce; sarva-phala-pradaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž může dát ovoce všeho druhu každému, jich měl nyní nedostatek.
Překlad: 
Jednou volala prodavačka ovoce: “Ó obyvatelé Vṛndāvanu, pokud si chcete koupit nějaké ovoce, pojďte sem!” Jakmile to Kṛṣṇa uslyšel, ihned vzal trochu rýže a šel ji vyměnit za ovoce, jako kdyby ho měl málo.
Význam: 

Příslušníci domorodých kmenů obvykle chodí vesničanům prodávat ovoce. Zde je popsáno, jak byli tito domorodci připoutáni ke Kṛṣṇovi. Kṛṣṇa jim chtěl projevit svou přízeň, a proto si šel okamžitě koupit ovoce výměnou za neloupanou rýži, kterou nesl v rukách, jak to viděl u druhých.

SB 10.11.11

phala-vikrayiṇī tasya
cyuta-dhānya-kara-dvayam
phalair apūrayad ratnaiḥ
phala-bhāṇḍam apūri ca
Překlad slovo od slova: 
phala-vikrayiṇī — domorodá prodavačka ovoce, která již byla postarší; tasya — Kṛṣṇy; cyuta-dhānya — neloupaná rýže, kterou přinášel na výměnu, Mu z větší části vypadla; kara-dvayam — dlaně; phalaiḥ apūrayat — prodavačka naplnila Jeho malé dlaně ovocem; ratnaiḥ — výměnou za drahokamy a zlato; phala-bhāṇḍam — koš na ovoce; apūri ca — naplnil se.
Překlad: 
Jak Kṛṣṇa pospíchal za prodavačkou, většina zrnek, která nesl, Mu vypadla. Prodavačka přesto naplnila Jeho náruč ovocem a její koš se okamžitě naplnil drahokamy a zlatem.
Význam: 

V Bhagavad-gītě (9.26) Kṛṣṇa říká:

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

Kṛṣṇa je tak laskavý, že když Mu kdokoliv nabídne lístek, ovoce, květ nebo trochu vody, okamžitě to přijme. Jedinou podmínkou je, aby byly tyto věci nabízeny s bhakti (yo me bhaktyā prayacchati). Pokud je někdo nafoukaný, samolibý, a myslí si: “Mám velké bohatství a něco z toho dám Kṛṣṇovi,” Kṛṣṇa jeho oběť nepřijme. I když prodavačka patřila mezi chudé domorodce, její jednání s Kṛṣṇou bylo plné lásky. Říkala: “Kṛṣṇo, Tys ke mně přišel vyměnit rýži za nějaké ovoce. Všechnu rýži jsi poztrácel, ale i tak si můžeš vzít, co chceš.” Naplnila tedy Kṛṣṇovy dlaně tolika kusy ovoce, kolik jen unesl a On jí na oplátku naplnil celý koš drahokamy a zlatem.

Z této události bychom se měli poučit, že nabídneme-li Kṛṣṇovi cokoliv s láskou a náklonností, Kṛṣṇa nám to může miliónkrát oplatit, po hmotné i duchovní stránce. Základním principem je opětování lásky. Proto Kṛṣṇa učí v Bhagavad-gītě (9.27):

yat karoṣi yad aśnāsi
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam

“Ó synu Kuntī! Vše co děláš, jíš, obětuješ či rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, dělej jako oběť Mně.” Každý by se měl snažit dát Kṛṣṇovi s láskou něco ze svého příjmu. Tak učiní svůj život úspěšným. Kṛṣṇa v plné míře oplývá všemi druhy bohatství a od nikoho nic nepotřebuje. Je-li však někdo připraven Kṛṣṇovi něco dát, bude to pro jeho vlastní dobro. V této souvislosti se uvádí příklad, že když má někdo ozdobenou tvář, odraz jeho tváře je automaticky také ozdobený. Pokud se snažíme Kṛṣṇovi sloužit se vším, co máme, budeme jako nedílné části či odrazy Kṛṣṇy na oplátku sami šťastní. Kṛṣṇa je šťastný neustále, neboť je ātmārāma, dokonale spokojený se svým vlastním bohatstvím.

SB 10.11.12

sarit-tīra-gataṁ kṛṣṇaṁ
bhagnārjunam athāhvayat
rāmaṁ ca rohiṇī devī
krīḍantaṁ bālakair bhṛśam
Překlad slovo od slova: 
sarit-tīra — k řece; gatam — jenž odešel; kṛṣṇam — na Kṛṣṇu; bhagna-arjunam — po zábavě vyvrácení yamala-arjunových stromů; atha — tehdy; āhvayat — volala; rāmam ca — i Balarāmu; rohiṇī — matka Balarāmy; devī — bohyně štěstí; krīḍantam — kteří si hráli; bālakaiḥ — s mnoha dalšími chlapci; bhṛśam — zcela pohrouženi.
Překlad: 
Po vyvrácení yamala-arjunových stromů šla jednou Rohiṇīdevī zavolat Rāmu a Kṛṣṇu, kteří odešli k řece a společně s ostatními chlapci byli zcela pohrouženi ve hře.
Význam: 

I když byla Rohiṇīdevī matkou Balarāmy, matka Yaśodā byla ke Kṛṣṇovi a Balarāmovi více připoutaná než ona. Poslala Rohiṇīdevī zavolat Rāmu a Kṛṣṇu, kteří si hráli, neboť již byl čas na oběd. Rohiṇīdevī Je tedy šla zavolat a přerušit Jejich hru.

SB 10.11.13

nopeyātāṁ yadāhūtau
krīḍā-saṅgena putrakau
yaśodāṁ preṣayām āsa
rohiṇī putra-vatsalām
Překlad slovo od slova: 
na upeyātām — nevrátili se domů; yadā — když; āhūtau — byli zavoláni zpátky od hry; krīḍā-saṅgena — jelikož byli tolik připoutaní ke hře s jinými hochy; putrakau — dva synové (Kṛṣṇa a Balarāma); yaśodām preṣayām āsa — poslala matku Yaśodu, aby Je zavolala; rohiṇī — matka Rohiṇī; putra-vatsalām — jelikož matka Yaśodā projevovala Kṛṣṇovi a Balarāmovi více mateřské lásky.
Překlad: 
Kṛṣṇa a Balarāma byli tak pohroužení do hry s jinými hochy, že se na Rohiṇino zavolání nevrátili. Proto Rohiṇī poslala matku Yaśodu, aby Je zavolala, neboť ta Jim projevovala více lásky.
Význam: 

Yaśodāṁ preṣayām āsa. Tato slova ukazují, že když Kṛṣṇa a Balarāma nereagovali na Rohiṇino volání, aby se vrátili, Rohiṇī si myslela, že když Je zavolá Yaśodā, přinutí Je to k návratu, neboť Yaśodā Jim projevovala více lásky než ona.

SB 10.11.14

krīḍantaṁ sā sutaṁ bālair
ativelaṁ sahāgrajam
yaśodājohavīt kṛṣṇaṁ
putra-sneha-snuta-stanī
Překlad slovo od slova: 
krīḍantam — zabraného do hry; — matka Yaśodā; sutam — svého syna; bālaiḥ — s ostatními chlapci; ati-velam — přestože již bylo velice pozdě; saha-agrajam — který si hrál se svým starším bratrem Balarāmou; yaśodā — matka Yaśodā; ajohavīt — volala (“Kṛṣṇo a Balarāmo, pojďte sem!”); kṛṣṇam — na Kṛṣṇu; putra-sneha-snuta-stanī — pod vlivem její extatické lásky jí přitom, jak Je volala, vytékalo z prsů mléko.
Překlad: 
Ačkoliv už bylo pozdě, Kṛṣṇa a Balarāma si hráli s ostatními chlapci a byli zabraní do své hry. Proto Je matka Yaśodā volala zpátky na oběd. Pod vlivem její extatické lásky k Nim jí přitom z prsů vytékalo mléko.
Význam: 

Slovo ajohavīt znamená “volající Je znovu a znovu”. “Kṛṣṇo a Balarāmo,” volala, “pojďte prosím zpátky! Zpozdili jste se na oběd. Už jste si hráli dost. Vraťte se!”

SB 10.11.15

kṛṣṇa kṛṣṇāravindākṣa
tāta ehi stanaṁ piba
alaṁ vihāraiḥ kṣut-kṣāntaḥ
krīḍā-śrānto 'si putraka
Překlad slovo od slova: 
kṛṣṇa kṛṣṇa aravinda-akṣa — ó Kṛṣṇo, můj synu, Kṛṣṇo s lotosovýma očima; tāta — miláčku; ehi — pojď sem; stanam — mléko z mého prsu; piba — pij; alam vihāraiḥ — teď už si nemusíte hrát; kṣut-kṣāntaḥ — vyčerpaný hladem; krīḍā-śrāntaḥ — unavený hrou; asi — jistě jsi; putraka — ó můj synáčku.
Překlad: 
Matka Yaśodā volala: “Kṛṣṇo, můj milý synáčku, Kṛṣṇo s lotosovýma očima, pojď sem a napij se mléka z mého prsu! Jistě jsi vyčerpaný hladem a dlouhým hraním, můj miláčku. Už si nemusíš dál hrát.”

SB 10.11.16

he rāmāgaccha tātāśu
sānujaḥ kula-nandana
prātar eva kṛtāhāras
tad bhavān bhoktum arhati
Překlad slovo od slova: 
he rāma — můj milý synu Balarāmo; āgaccha — prosím, pojď sem; tāta — můj drahoušku; āśu — okamžitě; sa-anujaḥ — se svým mladším bratrem; kula-nandana — velká naděje naší rodiny; prātaḥ eva — zajisté ráno; kṛta-āhāraḥ — snídali jste; tat — proto; bhavān — Ty; bhoktum — sníst něco víc; arhati — měl bys.
Překlad: 
“Můj milý Baladevo, nejlepší z naší rodiny! Pojď prosím se svým mladším bratrem Kṛṣṇou hned sem! Jedli jste jen ráno a teď byste měli sníst něco víc.”

SB 10.11.17

pratīkṣate tvāṁ dāśārha
bhokṣyamāṇo vrajādhipaḥ
ehy āvayoḥ priyaṁ dhehi
sva-gṛhān yāta bālakāḥ
Překlad slovo od slova: 
pratīkṣate — čeká; tvām — na Vás oba (Kṛṣṇu a Balarāmu); dāśārha — ó Balarāmo; bhokṣyamāṇaḥ — toužící jíst; vraja-adhipaḥ — král Vraji, Nanda Mahārāja; ehi — pojď sem; āvayoḥ — naše; priyam — potěšení; dhehi — uvaž; sva-gṛhān — do svých domovů; yāta — ať jdou; bālakāḥ — ostatní chlapci.
Překlad: 
“Nanda Mahārāja, král Vraji, čeká, až bude moci jíst. Čeká na Tebe, můj milý synu Balarāmo. Pojď tedy prosím zpátky a udělej nám radost. Všichni chlapci, kteří si s Tebou a s Kṛṣṇou hrají, by teď měli jít do svých domovů.”
Význam: 

Je zřejmé, že Nanda Mahārāja pravidelně jedl se svými dvěma syny, Kṛṣṇou a Balarāmou. Yaśodā řekla ostatním chlapcům: “Teď běžte všichni domů!” Otec a syn obvykle stolují spolu, takže matka Yaśodā požádala Kṛṣṇu a Balarāmu, aby se vrátili, a ostatním chlapcům radila jít domů, aby na ně rodiče nemuseli čekat.

SB 10.11.18

dhūli-dhūsaritāṅgas tvaṁ
putra majjanam āvaha
janmarkṣaṁ te 'dya bhavati
viprebhyo dehi gāḥ śuciḥ
Překlad slovo od slova: 
dhūli-dhūsarita-aṅgaḥ tvam — máš celé tělo pokryté prachem a pískem; putra — můj milý synu; majjanam āvaha — teď pojď sem, vykoupej se; janma-ṛkṣam — příznivá hvězda Tvého narození; te — Tebe; adya — dnes; bhavati — je; viprebhyaḥ — čistým brāhmaṇům; dehi — dej; gāḥ — krávy; śuciḥ — očištěný.
Překlad: 
Matka Yaśodā dále řekla Kṛṣṇovi: “Můj milý synu, celý den sis hrál, a Tvé tělo je proto pokryté prachem a pískem. Pojď se vykoupat! Měsíc je dnes v konjunkci s příznivou hvězdou Tvého narození, tak buď čistý a rozdej krávy brāhmaṇům.”
Význam: 

Ve védské kultuře je zvykem při jakémkoli příznivém obřadu darovat pěkné krávy brāhmaṇům. Proto matka Yaśodā vyzvala Kṛṣṇu: “Pojď prosím sem a buď teď místo hraní nadšený do rozdávání milodarů!” Yajña-dāna-tapaḥ-karma na tyājyaṁ kāryam eva tat. V Bhagavad-gītě (18.5) je doporučeno nikdy neustat v konání oběti, rozdávání milodarů a podstupování askeze. Yajño dānaṁ tapaś caiva pāvanāni manīṣiṇām-dokonce ani ten, kdo je velice duchovně pokročilý, by neměl těchto tří povinností zanechat. Na oslavu svých narozenin by měl člověk vykonat alespoň některou z těchto tří činností (yajña, dāna či tapaḥ) nebo všechny tři dohromady.

SB 10.11.19

paśya paśya vayasyāṁs te
mātṛ-mṛṣṭān svalaṅkṛtān
tvaṁ ca snātaḥ kṛtāhāro
viharasva svalaṅkṛtaḥ
Překlad slovo od slova: 
paśya paśya — jen se podívej; vayasyān — na chlapce Tvého věku; te — Tvé; mātṛ-mṛṣṭān — umyté svými matkami; su-alaṅkṛtān — ozdobené pěknými šperky; tvam ca — Ty také; snātaḥ — poté, co se vykoupeš; kṛta-āhāraḥ — a sníš oběd; viharasva — hraj si s nimi; su-alaṅkṛtaḥ — celý ozdobený jako oni.
Překlad: 
“Jen se podívej, jak všechny Tvé stejně staré kamarády jejich matky umyly a ozdobily krásnými šperky! Měl by si sem přijít, a až se vykoupeš, sníš oběd a necháš se ozdobit, můžeš si se svými kamarády zase hrát.”
Význam: 

Malí chlapci jsou obvykle soutěživí. Pokud jeden z kamarádů něco udělá, jiný chce také něco udělat. Proto matka Yaśodā poukázala na to, jak byli Kṛṣṇovi kamarádi ozdobení, aby Ho to přimělo ozdobit se jako oni.

SB 10.11.20

itthaṁ yaśodā tam aśeṣa-śekharaṁ
matvā sutaṁ sneha-nibaddha-dhīr nṛpa
haste gṛhītvā saha-rāmam acyutaṁ
nītvā sva-vāṭaṁ kṛtavaty athodayam
Překlad slovo od slova: 
ittham — tak; yaśodā — matka Yaśodā; tam aśeṣa-śekharam — Kṛṣṇu, jenž byl korunou všeho příznivého a nepřipadalo v úvahu, že by byl špinavý; matvā — považující; sutam — za svého syna; sneha-nibaddha-dhīḥ — kvůli intenzivní náladě lásky; nṛpa — ó králi (Mahārāji Parīkṣite); haste — za ruku; gṛhītvā — beroucí; saha-rāmam — s Balarāmou; acyutam — Kṛṣṇu, jenž nikdy neklesá; nītvā — přivádějící; sva-vāṭam — domů; kṛtavatī — vykonala; atha — nyní; udayam — jas díky tomu, že Ho vykoupala, oblékla a ozdobila šperky.
Překlad: 
Milý Mahārāji Parīkṣite, Yaśodā, Kṛṣṇova matka, pod vlivem intenzivní lásky považovala Kṛṣṇu, jenž byl korunou všeho bohatství, za svého syna. Vzala tedy Kṛṣṇu i Balarāmu za ruce a přivedla Je domů, kde vykonala své povinnosti-celé Je vykoupala, oblékla a nakrmila.
Význam: 

Kṛṣṇa je stále krásný, čistý a vznešený a nepotřebuje, aby Ho někdo myl, koupal či oblékal, ale matka Yaśodā Ho z lásky považovala za své obyčejné dítě a konala své povinnosti, aby její syn neustále zářil.

SB 10.11.21

śrī-śuka uvāca
gopa-vṛddhā mahotpātān
anubhūya bṛhadvane
nandādayaḥ samāgamya
vraja-kāryam amantrayan
Překlad slovo od slova: 
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; gopa-vṛddhāḥ — starší z pastevců; mahā-utpātān — velké pohromy; anubhūya — poté, co zažili; bṛhadvane — v oblasti zvané Bṛhadvan; nanda-ādayaḥ — Nanda Mahārāja a další pastevci krav; samāgamya — sešli se; vraja-kāryam — problémy Vrajabhūmi; amantrayan — uvažovali o tom, jak ukončit nepřetržité znepokojující události v Mahāvanu.
Překlad: 
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté se sešli všichni starší pastevci v čele s Nandou Mahārājem, a jelikož v Bṛhadvanu zažili již tolik velkých pohrom, zvažovali, co udělat, aby zastavili sled znepokojujících událostí, ke kterým ve Vraji docházelo.

SB 10.11.22

tatropānanda-nāmāha
gopo jñāna-vayo-'dhikaḥ
deśa-kālārtha-tattva-jñaḥ
priya-kṛd rāma-kṛṣṇayoḥ
Překlad slovo od slova: 
tatra — na tom shromáždění; upānanda-nāmā — jménem Upānanda (starší bratr Nandy Mahārāje); āha — řekl; gopaḥ — pastevec krav; jñāna-vayaḥ-adhikaḥ — který byl co do poznání a věku ze všech nejstarší; deśa-kāla-artha-tattva-jñaḥ — velmi zkušený s ohledem na čas, místa a okolnosti; priya-kṛt — pro dobro; rāma-kṛṣṇayoḥ — Balarāmy a Kṛṣṇy, Nejvyšších Osobností Božství.
Překlad: 
Pastevec jménem Upānanda, který byl nejzralejší věkem i poznáním a měl hodně zkušeností s ohledem na čas, místo a okolnosti, přednesl na tomto shromáždění všech obyvatel Gokuly následující návrh pro dobro Rāmy a Kṛṣṇy.

SB 10.11.23

utthātavyam ito 'smābhir
gokulasya hitaiṣibhiḥ
āyānty atra mahotpātā
bālānāṁ nāśa-hetavaḥ
Překlad slovo od slova: 
utthātavyam — nyní by toto místo mělo být opuštěno; itaḥ — odtud, z Gokuly; asmābhiḥ — námi všemi; gokulasya — tohoto místa, Gokuly; hita-eṣibhiḥ — těmi, kdo to myslí s tímto místem dobře; āyānti — dějí se; atra — zde; mahā-utpātāḥ — mnohé velké pohromy; bālānām — pro chlapce, jako je Rāma a Kṛṣṇa; nāśa-hetavaḥ — s jasným záměrem Je zabít.
Překlad: 
Pravil: “Moji milí přátelé, pastevci, pro dobro tohoto místa, Gokuly, bychom ho měli opustit, protože zde stále dochází k mnoha pohromám sledujícím jediný záměr-usmrtit Rāmu a Kṛṣṇu.”

SB 10.11.24

muktaḥ kathañcid rākṣasyā
bāla-ghnyā bālako hy asau
harer anugrahān nūnam
anaś copari nāpatat
Překlad slovo od slova: 
muktaḥ — byl vysvobozen; kathañcit — nějak; rākṣasyāḥ — ze spárů Rākṣasī Pūtany; bāla-ghnyāḥ — která byla odhodlaná zabíjet malé děti; bālakaḥ — zvláště malého Kṛṣṇu; hi — protože; asau — On; hareḥ anugrahāt — milostí Nejvyšší Osobnosti Božství; nūnam — jistě; anaḥ ca — a ruční vozík; upari — na dítě; na — ne; apatat — spadl.
Překlad: 
“Jedině milost Nejvyšší Osobnosti Božství zachránila malého Kṛṣṇu ze spárů Rākṣasī Pūtany, která byla odhodlaná Ho zabít. Pak se znovu Nejvyšší Bůh postaral o to, aby dítě nezavalil ruční vozík.”

SB 10.11.25

cakra-vātena nīto 'yaṁ
daityena vipadaṁ viyat
śilāyāṁ patitas tatra
paritrātaḥ sureśvaraiḥ
Překlad slovo od slova: 
cakra-vātena — démonem v podobě větrného víru (Tṛṇāvartou); nītaḥ ayam — Kṛṣṇa byl odnesen; daityena — démonem; vipadam — nebezpečně; viyat — do nebe; śilāyām — na plochý balvan; patitaḥ — spadlý; tatra — tam; paritrātaḥ — byl zachráněn; sura-īśvaraiḥ — milostí Pána Viṣṇua nebo Jeho společníků.
Překlad: 
“Poté ještě odnesl dítě démon Tṛṇāvarta v podobě větrného víru. Vynesl Je do nebezpečné výšky, aby ukončil Jeho život, ale sám spadl na plochý balvan. I v tomto případě se dítě milostí Pána Viṣṇua nebo Jeho společníků zachránilo.”

SB 10.11.26

yan na mriyeta drumayor
antaraṁ prāpya bālakaḥ
asāv anyatamo vāpi
tad apy acyuta-rakṣaṇam
Překlad slovo od slova: 
yat — pak zase; na mriyeta — nezemřel; drumayoḥ antaram — mezi dvěma stromy; prāpya — i když byl mezi; bālakaḥ asau — tento chlapec Kṛṣṇa; anyatamaḥ — jiné dítě; api — ani; tat api acyuta-rakṣaṇam — i v tomto případě Ho zachránil Nejvyšší Pán.
Překlad: 
Nedávno se také stalo, že spadly dva stromy, a přestože byly děti blízko nich, nebo dokonce mezi nimi, Kṛṣṇa ani žádný z Jeho kamarádů nezahynul. I to musíme považovat za milost Nejvyšší Osobnosti Božství.”

SB 10.11.27

yāvad autpātiko 'riṣṭo
vrajaṁ nābhibhaved itaḥ
tāvad bālān upādāya
yāsyāmo 'nyatra sānugāḥ
Překlad slovo od slova: 
yāvat — dokud; autpātikaḥ — obtěžující; ariṣṭaḥ — démon; vrajam — tuto Gokulu Vrajabhūmi; na — ne; abhibhavet itaḥ — odejde odsud; tāvat — do té doby; bālān upādāya — pro dobro chlapců; yāsyāmaḥ — půjdeme; anyatra — někam jinam; sa-anugāḥ — s našimi následovníky.
Překlad: 
“Všechny tyto události způsobuje nějaký neznámý démon. Dokud tyto pohromy neskončí, jsme povinni jít s chlapci někam jinam, dříve než sem přijde a způsobí nějaké další neštěstí.”
Význam: 

Upānanda navrhoval: “Kṛṣṇa byl milostí Pána Viṣṇua zachráněn ze všech nebezpečných situací. Opusťme nyní toto místo, dříve než nás ohrozí na životě nějaký další démon, a odejděme někam jinam, kde budeme moci Pána Viṣṇua nerušeně uctívat.” Oddaný si přeje, aby se mohl vždy v klidu věnovat oddané službě. Zde však vidíme, že rušivé vlivy působily i během Kṛṣṇovy přítomnosti, kdy měli Nanda Mahārāja a ostatní pastevci Nejvyšší Osobnost Božství ve svém středu. Kṛṣṇa samozřejmě v každém případě zvítězil. Z toho si můžeme vzít ponaučení, že nás takzvané pohromy nemají znepokojovat. Našemu hnutí pro vědomí Kṛṣṇy hrozila a hrozí mnohá nebezpečí, ale my se nesmíme nechat odradit a zastavit svůj postup kupředu. Naopak, lidé na celém světě toto hnutí velice nadšeně přijímají a kupují si literaturu o vědomí Kṛṣṇy se znásobenou energií. Přicházejí tedy jak problémy, tak povzbuzení. Tak tomu bylo i v dobách Kṛṣṇovy přítomnosti.

SB 10.11.28

vanaṁ vṛndāvanaṁ nāma
paśavyaṁ nava-kānanam
gopa-gopī-gavāṁ sevyaṁ
puṇyādri-tṛṇa-vīrudham
Překlad slovo od slova: 
vanam — další les; vṛndāvanam nāma — jménem Vṛndāvan; paśavyam — velice vhodné místo pro chov krav a jiných zvířat; nava-kānanam — je tam mnoho nových míst podobných zahradám; gopa-gopī-gavām — pro všechny pastevce, jejich rodinné příslušníky a krávy; sevyam — velice šťastné, vhodné místo; puṇya-adri — jsou tam pěkné kopce; tṛṇa — traviny; vīrudham — a popínavé rostliny.
Překlad: 
“Mezi Nandīśvarou a Mahāvanem leží místo zvané Vṛndāvan, které je velice vhodné k životu, protože tam rostou v hojné míře traviny a popínavé i jiné rostliny pro krávy a další zvířata. Jsou tam pěkné zahrady a vysoké kopce a celkově dobré podmínky zaručující štěstí všech gopů, gopī i našich zvířat.”
Význam: 

Vṛndāvan se rozkládá mezi Nandīśvarou a Mahāvanem. Nejprve se pastevci přestěhovali do Mahāvanu, ale ani tam nebyl klid. Proto si zvolili Vṛndāvan, který ležel mezi oběma vesnicemi, a rozhodli se jít tam.

SB 10.11.29

tat tatrādyaiva yāsyāmaḥ
śakaṭān yuṅkta mā ciram
godhanāny agrato yāntu
bhavatāṁ yadi rocate
Překlad slovo od slova: 
tat — proto; tatra — tam; adya eva — ještě dnes; yāsyāmaḥ — pojeďme; śakaṭān — všechny vozy; yuṅkta — připravme; ciram — neprodleně; go-dhanāni — všechny krávy; agrataḥ — vpředu; yāntu — nechť jdou; bhavatām — vám všem; yadi — jestliže; rocate — zamlouvá se to.
Překlad: 
“Proto vyjeďme okamžitě, ještě dnes. Již není na co čekat. Pokud souhlasíte s mým návrhem, připravme všechny volské povozy, nechme jít krávy před námi a vydejme se tam.”

SB 10.11.30

tac chrutvaika-dhiyo gopāḥ
sādhu sādhv iti vādinaḥ
vrajān svān svān samāyujya
yayū rūḍha-paricchadāḥ
Překlad slovo od slova: 
tat śrutvā — když vyslechli tuto Upānandovu radu; eka-dhiyaḥ — jednohlasně schválili; gopāḥ — všichni pastevci; sādhu sādhu — výborně, výborně; iti — takto; vādinaḥ — hovořící, prohlašující; vrajān — krávy; svān svān — každý své; samāyujya — poté, co shromáždili; yayuḥ — vyjeli; rūḍha-paricchadāḥ — se všemi oděvy a osobním majetkem uloženým na vozech.
Překlad: 
Po vyslechnutí této Upānandovy rady pastevci jednomyslně souhlasili. “Výborně!” říkali, “Výborně!” Dali do pořádku vše ohledně svých domácích záležitostí, uložili své oděvy a jiný osobní majetek na vozy a ihned vyjeli do Vṛndāvanu.

SB 10.11.31-32

vṛddhān bālān striyo rājan
sarvopakaraṇāni ca
anaḥsv āropya gopālā
yattā ātta-śarāsanāḥ
godhanāni puraskṛtya
śṛṅgāṇy āpūrya sarvataḥ
tūrya-ghoṣeṇa mahatā
yayuḥ saha-purohitāḥ
Překlad slovo od slova: 
vṛddhān — nejprve všechny starce; bālān — děti; striyaḥ — ženy; rājan — ó králi Parīkṣite; sarva-upakaraṇāni ca — pak vše nezbytné a veškerý majetek, který měli; anaḥsu — na vozech tažených volským spřežením; āropya — přechovávající; gopālāḥ — všichni pastevci; yattāḥ — s velkou pečlivostí; ātta-śara-asanāḥ — plně vyzbrojeni luky a šípy; go-dhanāni — všechny krávy; puraskṛtya — vedoucí vpředu; śṛṅgāṇi — trubky z rohů; āpūrya — rozeznívající; sarvataḥ — všude kolem; tūrya-ghoṣeṇa — za zvuku trubek; mahatā — hlasitého; yayuḥ — vyjeli; saha-purohitāḥ — s kněžími.
Překlad: 
Všechny starce, ženy, děti a vybavení domácnosti vezli pastevci na povozech tažených voly. Pečlivě si připravili luky a šípy a pak rozezněli trubky zhotovené z rohů. Ó králi Parīkṣite, takto, za hlaholu trubek ozývajícího se ze všech stran, se pastevci, doprovázeni svými kněžími, vydali na cestu.
Význam: 

V této souvislosti je třeba poznamenat, že ačkoliv byli obyvatelé Gokuly většinou pastevci krav a zemědělci, přesto věděli, jak se ubránit v nebezpečí a jak chránit ženy, starce, krávy, děti i bráhmanské kněze, purohity.

SB 10.11.33

gopyo rūḍha-rathā nūtna-
kuca-kuṅkuma-kāntayaḥ
kṛṣṇa-līlā jaguḥ prītyā
niṣka-kaṇṭhyaḥ suvāsasaḥ
Překlad slovo od slova: 
gopyaḥ — všechny pastevkyně; rūḍha-rathāḥ — když jely na povozech; nūtna-kuca-kuṅkuma-kāntayaḥ — jejich těla, zvláště prsa, byla ozdobena čerstvou kuṅkumou; kṛṣṇa-līlāḥ — Kṛṣṇovy zábavy; jaguḥ — opěvovaly; prītyā — s velkým potěšením; niṣka-kaṇṭhyaḥ — s ozdobnými medailónky kolem krku; su-vāsasaḥ — velmi pěkně oblečené.
Překlad: 
Pastevkyně, které jely na vozech, byly pěkně oblečené do skvělých šatů a jejich těla, zvláště ňadra, byla ozdobena čerstvým kunkumovým práškem. Během jízdy s velkým potěšením opěvovaly Kṛṣṇovy zábavy.

SB 10.11.34

tathā yaśodā-rohiṇyāv
ekaṁ śakaṭam āsthite
rejatuḥ kṛṣṇa-rāmābhyāṁ
tat-kathā-śravaṇotsuke
Překlad slovo od slova: 
tathā — jakož i; yaśodā-rohiṇyau — matka Yaśodā a matka Rohiṇī; ekam śakaṭam — na jednom voze; āsthite — usazené; rejatuḥ — nádherné; kṛṣṇa-rāmābhyām — Kṛṣṇa a Balarāma společně se svými matkami; tat-kathā — o zábavách Kṛṣṇy a Balarāmy; śravaṇa-utsuke — když poslouchaly s velkou transcendentální radostí.
Překlad: 
Matka Yaśodā a Rohiṇīdevī poslouchaly vyprávění o zábavách Kṛṣṇy a Balarāmy s nesmírnou radostí. Jelikož nechtěly být od svých synů ani na okamžik odloučené, nasedly s Nimi na jeden vůz. Všichni společně tak vypadali překrásně.
Význam: 

Je zřejmé, že matka Yaśodā a Rohiṇī nemohly být od Kṛṣṇy a Balarāmy odloučené ani na okamžik. Stále trávily svůj čas buď tak, že se o Kṛṣṇu a Balarāmu přímo staraly, nebo že naslouchaly vyprávění o Jejich zábavách. Vypadaly tak velmi krásně.

SB 10.11.35

vṛndāvanaṁ sampraviśya
sarva-kāla-sukhāvaham
tatra cakrur vrajāvāsaṁ
śakaṭair ardha-candravat
Překlad slovo od slova: 
vṛndāvanam — na posvátné místo jménem Vṛndāvan; sampraviśya — poté, co přijeli; sarva-kāla-sukha-āvaham — kde je příjemné žít ve všech ročních obdobích; tatra — tam; cakruḥ — sestavili; vraja-āvāsam — sídlo ve Vraji; śakaṭaiḥ — z vozů; ardha-candravat — vytvářející půlkruh podobný půlměsíci.
Překlad: 
Tak přijeli do Vṛndāvanu, kde je vždy příjemné žít, ve všech ročních obdobích. Vytvořili si provizorní sídlo tak, že kolem sebe rozestavili vozy do tvaru půlměsíce.
Význam: 

Ve Viṣṇu Purāṇě je řečeno:

śakaṭī-vāṭa-paryantaś
candrārdha-kāra-saṁsthite

A v Hari-vaṁśe se uvádí:

kaṇṭakībhiḥ pravṛddhābhis
tathā kaṇṭakībhir drumaiḥ
nikhātocchrita-śākhābhir
abhiguptaṁ samantataḥ

Nebylo třeba kolem stavět hrazení. Jedna strana již byla chráněna trnitými stromy, a tak byli obyvatelé ve svém dočasném obydlí obklopeni trnitým porostem, vozy a zvířaty.

SB 10.11.36

vṛndāvanaṁ govardhanaṁ
yamunā-pulināni ca
vīkṣyāsīd uttamā prītī
rāma-mādhavayor nṛpa
Překlad slovo od slova: 
vṛndāvanam — místo zvané Vṛndāvan; govardhanam — společně s kopcem Govardhanem; yamunā-pulināni ca — a břehy řeky Yamuny; vīkṣya — když viděli tuto scenérii; āsīt — trvala či byla vychutnávána; uttamā prītī — svrchovaná blaženost; rāma-mādhavayoḥ — Kṛṣṇy a Balarāmy; nṛpa — ó králi Parīkṣite.
Překlad: 
Ó králi Parīkṣite, když Rāma a Kṛṣṇa hleděli na Vṛndāvan, Govardhan a břehy řeky Yamuny, oba zažívali velkou blaženost.

SB 10.11.37

evaṁ vrajaukasāṁ prītiṁ
yacchantau bāla-ceṣṭitaiḥ
kala-vākyaiḥ sva-kālena
vatsa-pālau babhūvatuḥ
Překlad slovo od slova: 
evam — tak; vraja-okasām — všem obyvatelům Vraji; prītim — potěšení; yacchantau — působící; bāla-ceṣṭitaiḥ — dětskými činnostmi a zábavami; kala-vākyaiḥ — a sladkým žvatláním; sva-kālena — časem; vatsa-pālau — starat se o telata; babhūvatuḥ — dospěli.
Překlad: 
Svým chováním malých chlapců a dětským žvatláním působili Kṛṣṇa a Balarāma transcendentální potěšení všem obyvatelům Vraji. Časem dospěli do věku, kdy dostali na starost telata.
Význam: 

Jakmile Kṛṣṇa a Balarāma trochu povyrostli, měli pečovat o telata. I když se narodili ve velice zámožné rodině, nic to neměnilo na tom, že museli dohlížet na telátka. Tak vypadala výchova. Ti, kdo se nenarodili v bráhmanských rodinách, nedostávali akademické vzdělání. Brāhmaṇové studovali literaturu a akademické předměty, kṣatriyové byli připravováni na vedení státu a vaiśyové se učili, jak obdělávat půdu a starat se o krávy s telaty. Nikdo nemusel marnit čas chozením do školy, jen aby dostal nevhodné vzdělání a pak zvětšil počet nezaměstnaných. Kṛṣṇa a Balarāma nás učili svým vlastním chováním. Kṛṣṇa se staral o krávy a hrál na flétnu, zatímco Balarāma s pluhem v ruce měl na starost zemědělské činnosti.

SB 10.11.38

avidūre vraja-bhuvaḥ
saha gopāla-dārakaiḥ
cārayām āsatur vatsān
nānā-krīḍā-paricchadau
Překlad slovo od slova: 
avidūre — nedaleko od obydlí Vrajavāsīch; vraja-bhuvaḥ — od území zvaného Vraja; saha gopāla-dārakaiḥ — s dalšími chlapci stejného zaměstnání (pasáčky krav); cārayām āsatuḥ — pásli; vatsān — malá telátka; nānā — různé; krīḍā — hry; paricchadau — pěkně oblečeni do různých šatů a s různým náčiním.
Překlad: 
Kṛṣṇa i Balarāma, vybaveni různými hračkami, si nedaleko od svých obydlí hráli s dalšími pasáčky a přitom pásli malá telátka.

SB 10.11.39-40

kvacid vādayato veṇuṁ
kṣepaṇaiḥ kṣipataḥ kvacit
kvacit pādaiḥ kiṅkiṇībhiḥ
kvacit kṛtrima-go-vṛṣaiḥ
vṛṣāyamāṇau nardantau
yuyudhāte parasparam
anukṛtya rutair jantūṁś
ceratuḥ prākṛtau yathā
Překlad slovo od slova: 
kvacit — někdy; vādayataḥ — foukající; veṇum — na flétnu; kṣepaṇaiḥ — pomocí praku; kṣipataḥ — vrhající kameny, aby získali ovoce; kvacit — někdy; kvacit pādaiḥ — někdy nohama; kiṅkiṇībhiḥ — se zvukem nákotníčků; kvacit — někdy; kṛtrima-go-vṛṣaiḥ — tak, že si hráli na krávy a býky; vṛṣāyamāṇau — napodobující zvířata; nardantau — hlasitě křičící; yuyudhāte — často bojovali; parasparam — jeden proti druhému; anukṛtya — napodobující; rutaiḥ — zvuky; jantūn — všechna zvířata; ceratuḥ — toulávali se; prākṛtau — dvě obyčejné děti; yathā — jako.
Překlad: 
Někdy Kṛṣṇa a Balarāma hráli na své flétny, jindy vrhali prakem kameny, aby dostali ovoce ze stromů, nebo házeli samotné kameny a jindy s cinkajícími nákotníčky hráli kopanou s plody, jako je bél či āmalakī. Někdy si přes sebe hodili přikrývky a hráli si na krávy a býky, a pak spolu s hlasitým křikem bojovali, nebo jindy napodobovali zvířecí hlasy. Tak se bavili, úplně stejně jako dvě obyčejné lidské děti.
Význam: 

Vṛndāvan je plný pávů. Kūjat-kokila-haṁsa-sārasa-gaṇākīrṇe mayūrākule. Ve vṛndāvanském lese je vždy plno kukaček, volavek, labutí, pávů, jeřábů a také opic, býků a krav. Kṛṣṇa a Balarāma tedy napodobovali hlasy těchto zvířat a těšili se ze svých her.

SB 10.11.41

kadācid yamunā-tīre
vatsāṁś cārayatoḥ svakaiḥ
vayasyaiḥ kṛṣṇa-balayor
jighāṁsur daitya āgamat
Překlad slovo od slova: 
kadācit — jednou; yamunā-tīre — na břehu Yamuny; vatsān — telátka; cārayatoḥ — když pásli; svakaiḥ — svými; vayasyaiḥ — s dalšími kamarády; kṛṣṇa-balayoḥ — Kṛṣṇa i Balarāma; jighāṁsuḥ — toužící Je zabít; daityaḥ — další démon; āgamat — dospěl tam.
Překlad: 
Jednoho dne, když Rāma a Kṛṣṇa se svými kamarády pásli telátka na břehu řeky Yamuny, přišel tam další démon, který Je chtěl zabít.

SB 10.11.42

taṁ vatsa-rūpiṇaṁ vīkṣya
vatsa-yūtha-gataṁ hariḥ
darśayan baladevāya
śanair mugdha ivāsadat
Překlad slovo od slova: 
tam — démona; vatsa-rūpiṇam — v podobě telete; vīkṣya — když spatřil; vatsa-yūtha-gatam — když se démon vmísil mezi ostatní telata; hariḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; darśayan — naznačil; baladevāya — Baladevovi; śanaiḥ — pozvolna; mugdhaḥ iva — jako kdyby nic nechápal; āsadat — přiblížil se k démonovi.
Překlad: 
Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, viděl, že se démon proměnil v tele a vmísil se mezi ostatní telata, upozornil Baladevu: “Tady je další démon.” Pak se k démonovi pozvolna přiblížil, jako kdyby neznal jeho záměry.
Význam: 

Slova mugdha iva znamenají, že i když Kṛṣṇa ví všechno, předstíral, že neví, z jakého důvodu se démon vmísil mezi telata, a Baladevovi dal tajné znamení.

SB 10.11.43

gṛhītvāpara-pādābhyāṁ
saha-lāṅgūlam acyutaḥ
bhrāmayitvā kapitthāgre
prāhiṇod gata-jīvitam
sa kapitthair mahā-kāyaḥ
pātyamānaiḥ papāta ha
Překlad slovo od slova: 
gṛhītvā — chytil; apara-pādābhyām — za zadní nohy; saha — společně s; lāṅgūlam — ocasem; acyutaḥ — Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství; bhrāmayitvā — prudce zatočil; kapittha-agre — do koruny stromu kapittha; prāhiṇot — vyhodil ho; gata-jīvitam — tělo bez života; saḥ — ten démon; kapitthaiḥ — se stromy kapittha; mahā-kāyaḥ — nabyl obrovských rozměrů; pātyamānaiḥ — a když se strom skácel; papāta ha — spadl mrtvý na zem.
Překlad: 
Poté Śrī Kṛṣṇa chytil démona za zadní nohy a za ocas, prudce jím točil, dokud démon nezemřel, a vyhodil ho do koruny stromu kapittha. Ten se pak zřítil na zem i s démonovým tělem, jež nabylo obrovských rozměrů.
Význam: 

Kṛṣṇa zabitím démona zároveň shodil plody kapittha, aby je On, Balarāma a ostatní chlapci mohli jíst. Těmto plodům se také někdy říká kṣatbel-phala. Mají velice chutnou sladkokyselou dužinu, kterou má každý rád.

SB 10.11.44

taṁ vīkṣya vismitā bālāḥ
śaśaṁsuḥ sādhu sādhv iti
devāś ca parisantuṣṭā
babhūvuḥ puṣpa-varṣiṇaḥ
Překlad slovo od slova: 
tam — tuto událost; vīkṣya — když viděli; vismitāḥ — velice udiveni; bālāḥ — všichni ostatní chlapci; śaśaṁsuḥ — vychvalovali; sādhu sādhu iti — volající “výborně, výborně!”; devāḥ ca — a všichni polobozi z nebeských planet; parisantuṣṭāḥ — nanejvýš spokojení; babhūvuḥ — stali se; puṣpa-varṣiṇaḥ — zasypávali Kṛṣṇu květy.
Překlad: 
Když pasáčci viděli démonovo mrtvé tělo, všichni volali: “To se Ti povedlo, Kṛṣṇo! Výborně! Výborně! Děkujeme Ti!” Všichni polobozi ve vyšším planetárním systému měli radost a zasypávali Nejvyšší Osobnost Božství květy.

SB 10.11.45

tau vatsa-pālakau bhūtvā
sarva-lokaika-pālakau
saprātar-āśau go-vatsāṁś
cārayantau viceratuḥ
Překlad slovo od slova: 
tau — Kṛṣṇa a Balarāma; vatsa-pālakau — jako by opatrující telata; bhūtvā — poté, co se stali; sarva-loka-eka-pālakau — i když jsou těmi, kdo zaopatřují všechny živé bytosti po celém vesmíru; sa-prātaḥ-āśau — dojedli snídani; go-vatsān — všechna telata; cārayantau — pasoucí; viceratuḥ — toulali se z místa na místo.
Překlad: 
Po usmrcení démona dojedli Kṛṣṇa a Balarāma svou snídani, a přitom jak pokračovali v pasení telátek, putovali z místa na místo. Kṛṣṇa a Balarāma, Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří udržují celé stvoření, pečovali o telata, jako kdyby byli obyčejnými pasáčky.
Význam: 

Paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām. Zabíjení duṣkṛtī v tomto hmotném světě tvořilo Kṛṣṇův každodenní program. Nijak to nenarušovalo Jeho každodenní povinnosti, neboť to pro Něho byla rutinní záležitost. Když pásl telátka na břehu řeky Yamuny, docházelo ke dvěma či třem takovým událostem každý den. Přestože šlo o vážné situace, zabíjet jednoho démona za druhým bylo Jeho běžnou činností.

SB 10.11.46

svaṁ svaṁ vatsa-kulaṁ sarve
pāyayiṣyanta ekadā
gatvā jalāśayābhyāśaṁ
pāyayitvā papur jalam
Překlad slovo od slova: 
svam svam — každý své; vatsa-kulam — stádo telátek; sarve — všichni chlapci a s nimi Kṛṣṇa a Balarāma; pāyayiṣyantaḥ — když je chtěli napojit vodou; ekadā — jednoho dne; gatvā — šli; jala-āśaya-abhyāśam — k vodní nádrži; pāyayitvā — poté, co dali napít zvířatům; papuḥ jalam — sami také pili vodu.
Překlad: 
Jednoho dne přivedli všichni chlapci včetně Kṛṣṇy a Balarāmy svá stáda telat k vodní nádrži, aby jim dali napít. Poté, co se napojila zvířata, pili vodu i chlapci.

SB 10.11.47

te tatra dadṛśur bālā
mahā-sattvam avasthitam
tatrasur vajra-nirbhinnaṁ
gireḥ śṛṅgam iva cyutam
Překlad slovo od slova: 
te — oni; tatra — tam; dadṛśuḥ — spatřili; bālāḥ — všichni chlapci; mahā-sattvam — obrovské tělo; avasthitam — spočívající; tatrasuḥ — dostali strach; vajra-nirbhinnam — uražený bleskem; gireḥ śṛṅgam — vrchol hory; iva — jako; cyutam — spadlý tam.
Překlad: 
Hned vedle nádrže hoši spatřili obrovského tvora připomínajícího vrchol hory odštípnutý a sražený na zem bleskem. Už jen pohled na tak ohromnou živou bytost jim naháněl strach.

SB 10.11.48

sa vai bako nāma mahān
asuro baka-rūpa-dhṛk
āgatya sahasā kṛṣṇaṁ
tīkṣṇa-tuṇḍo 'grasad balī
Překlad slovo od slova: 
saḥ — ten tvor; vai — jistě; bakaḥ nāma — jménem Bakāsura; mahān asuraḥ — velký, obrovský démon; baka-rūpa-dhṛk — v těle velké volavky; āgatya — přišel tam; sahasā — náhle; kṛṣṇam — Kṛṣṇu; tīkṣṇa-tuṇḍaḥ — ostrý zobák; agrasat — spolkl; balī — velmi silný.
Překlad: 
Tento obrovský démon se jmenoval Bakāsura. Vzal na sebe podobu volavky s velice ostrým zobákem. Jakmile tam přišel, okamžitě Kṛṣṇu spolkl.

SB 10.11.49

kṛṣṇaṁ mahā-baka-grastaṁ
dṛṣṭvā rāmādayo 'rbhakāḥ
babhūvur indriyāṇīva
vinā prāṇaṁ vicetasaḥ
Překlad slovo od slova: 
kṛṣṇam — Kṛṣṇu; mahā-baka-grastam — spolknutého velkou volavkou; dṛṣṭvā — když viděli, co se stalo; rāma-ādayaḥ arbhakāḥ — všichni ostatní chlapci v čele s Balarāmou; babhūvuḥ — byli zdrceni; indriyāṇi — smysly; iva — jako; vinā — bez; prāṇam — života; vicetasaḥ — naprosto bezradní, téměř v bezvědomí.
Překlad: 
Když Balarāma a ostatní chlapci viděli, že Kṛṣṇu pozřela obrovská volavka, téměř ztratili vědomí, jako smysly bez života.
Význam: 

Balarāma může udělat cokoliv, ale pod vlivem intenzivní lásky ke svému bratrovi byl na okamžik bezradný. Je řečeno, že podobná věc se stala ve spojení s únosem Rukmiṇī (rukmiṇī-haraṇa). Když na Kṛṣṇu poté, co ji unesl, všichni králové zaútočili, Rukmiṇī byla na krátkou chvíli bezradná, dokud Pán nepodnikl patřičné kroky.

SB 10.11.50

taṁ tālu-mūlaṁ pradahantam agnivad
gopāla-sūnuṁ pitaraṁ jagad-guroḥ
caccharda sadyo 'tiruṣākṣataṁ bakas
tuṇḍena hantuṁ punar abhyapadyata
Překlad slovo od slova: 
tam — Kṛṣṇu; tālu-mūlam — zadní část hrdla; pradahantam — spalujícího; agni-vat — jako oheň; gopāla-sūnum — Kṛṣṇu, syna pastevce krav; pitaram — otce; jagat-guroḥ — Pána Brahmy; caccharda — vyvrhnul; sadyaḥ — okamžitě; ati-ruṣā — s hrozným hněvem; akṣatam — jemuž se nic nestalo; bakaḥ — Bakāsura; tuṇḍena — svým ostrým zobákem; hantum — zabít; punaḥ — znovu; abhyapadyata — snažil se.
Překlad: 
Kṛṣṇa, který je otcem Pána Brahmy, ale jednal jako syn pastevce krav, začal démona pálit vzadu v hrdle jako oheň a Bakāsura Ho okamžitě vyvrhl. Když zjistil, že Kṛṣṇovi spolknutí vůbec neublížilo, ihned na Něho zaútočil svým ostrým zobákem.
Význam: 

Kṛṣṇa je vždy jemný jako lotos, ale v Bakāsurově krku vytvořil žár větší než oheň. I když je celé Kṛṣṇovo tělo sladší než cukrkandl, Bakāsura cítil hořkou chuť, a proto Kṛṣṇu okamžitě vyzvrátil. V Bhagavad-gītě (4.11) je řečeno: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Kṛṣṇa se pro neoddaného, který Ho považuje za svého nepřítele, stává naprosto nesnesitelným, a ten Ho pak nemůže vystát uvnitř ani vně. To je zde ukázáno na příkladu Bakāsury.

SB 10.11.51

tam āpatantaṁ sa nigṛhya tuṇḍayor
dorbhyāṁ bakaṁ kaṁsa-sakhaṁ satāṁ patiḥ
paśyatsu bāleṣu dadāra līlayā
mudāvaho vīraṇavad divaukasām
Překlad slovo od slova: 
tam — Bakāsuru; āpatantam — jenž se Ho znovu pokoušel napadnout; saḥ — Pán Kṛṣṇa; nigṛhya — chytil; tuṇḍayoḥ — za zobák; dorbhyām — svými pažemi; bakam — Bakāsuru; kaṁsa-sakham — který byl přítelem a společníkem Kaṁsy; satām patiḥ — Śrī Kṛṣṇa, Pán vaiṣṇavů; paśyatsu — před zraky; bāleṣu — všech pasáčků; dadāra — roztrhl vedví; līlayā — zcela snadno; mudā-āvahaḥ — tento skutek přinesl velké potěšení; vīraṇa-vat — jako tráva zvaná vīraṇa (když je rozpůlena); divaukasām — všem obyvatelům nebeských planet.
Překlad: 
Když Kṛṣṇa, vůdce vaiṣṇavů, viděl, že se Ho Bakāsura, přítel Kaṁsy, snaží napadnout, rukama chytil démona za obě půlky zobáku a před všemi pasáčky ho snadno roztrhl, jako když dítě podélně rozpůlí stéblo trávy vīraṇa. Tímto usmrcením démona velice potěšil obyvatele nebeských planet.

SB 10.11.52

tadā bakāriṁ sura-loka-vāsinaḥ
samākiran nandana-mallikādibhiḥ
samīḍire cānaka-śaṅkha-saṁstavais
tad vīkṣya gopāla-sutā visismire
Překlad slovo od slova: 
tadā — tehdy; baka-arim — na nepřítele Bakāsury; sura-loka-vāsinaḥ — nebeští obyvatelé vyšších planet; samākiran — shazovali květy; nandana-mallikā-ādibhiḥ — počínaje květy mallikā, jež se pěstují v Nandana-kānaně; samīḍire — také Mu blahopřáli; ca — a; ānaka-śaṅkha-saṁstavaiḥ — nebeskými kotli a lasturami, za doprovodu modliteb; tat vīkṣya — když to viděli; gopāla-sutāḥ — pasáčkové; visismire — žasli.
Překlad: 
Nebeští obyvatelé vyššího planetárního systému tehdy shazovali na Kṛṣṇu, nepřítele Bakāsury, květy mallikā, jež rostou v Nandana-kānaně. Blahopřáli Mu také hrou na nebeské kotle a lastury a rovněž svými modlitbami. Pasáčkové při pohledu na to vše žasli.

SB 10.11.53

muktaṁ bakāsyād upalabhya bālakā
rāmādayaḥ prāṇam ivendriyo gaṇaḥ
sthānāgataṁ taṁ parirabhya nirvṛtāḥ
praṇīya vatsān vrajam etya taj jaguḥ
Překlad slovo od slova: 
muktam — takto vysvobozeného; baka-āsyāt — z Bakāsurova chřtánu; upalabhya — když dostali zpátky; bālakāḥ — všichni chlapci, kamarádi; rāma-ādayaḥ — v čele s Balarāmou; prāṇam — život; iva — jako; indriyaḥ — smysly; gaṇaḥ — oni všichni; sthāna-āgatam — šli do svých domovů; tam — Kṛṣṇu; parirabhya — objímající; nirvṛtāḥ — vysvobozeni z nebezpečí; praṇīya — poté, co shromáždili; vatsān — všechna telata; vrajam etya — vracející se do Vrajabhūmi; tat jaguḥ — hlasitě oznamovali, co se stalo.
Překlad: 
Jakmile Kṛṣṇa vyvázl z tohoto nebezpečí, všichni chlapci včetně Balarāmy si mysleli, že znovu ožili, tak jako se uklidní smysly, když se člověku vrátí život a vědomí. Radostně Kṛṣṇu objali, shromáždili svá telata a vrátili se do Vrajabhūmi, kde hlasitě rozhlašovali, co se stalo.
Význam: 

Obyvatelé Vrajabhūmi byli zvyklí skládat básně o tom, jak Kṛṣṇa v lese různými způsoby zabíjel asury. Všechny příhody popsali v básních-nebo si je nechali složit u profesionálních básníků-a potom mohli o těchto událostech zpívat. Proto je zde napsáno, že chlapci velmi hlasitě zpívali.

SB 10.11.54

śrutvā tad vismitā gopā
gopyaś cātipriyādṛtāḥ
pretyāgatam ivotsukyād
aikṣanta tṛṣitekṣaṇāḥ
Překlad slovo od slova: 
śrutvā — poté, co slyšeli; tat — to, co se stalo; vismitāḥ — byli ohromeni; gopāḥ — pastevci krav; gopyaḥ ca — a jejich manželky; ati-priya-ādṛtāḥ — přijali zprávy s velkým transcendentálním potěšením; pretya āgatam iva — brali to tak, jako by chlapci unikli ze chřtánu smrti; utsukyāt — s velkou dychtivostí; aikṣanta — zahleděli se na hochy; tṛṣita-īkṣaṇāḥ — zcela uspokojeni, nechtěli z Kṛṣṇy a ostatních chlapců spustit oči.
Překlad: 
Když pastevci a pastevkyně slyšeli o zabití Bakāsury v lese, byli ohromeni. Jakmile uviděli Kṛṣṇu a vyslechli celý příběh, přijali Kṛṣṇu s velkou dychtivostí, neboť si mysleli, že On a ostatní chlapci unikli ze chřtánu smrti. Mlčky tedy hleděli na Kṛṣṇu s Jeho kamarády, a když teď byli chlapci v bezpečí, nechtěli z nich spustit oči.
Význam: 

Pod vlivem intenzivní lásky ke Kṛṣṇovi pastevci a pastevkyně mlčeli, neboť mysleli na to, jak byli Kṛṣṇa a chlapci zachráněni. Pastevci a jejich ženy hleděli na Kṛṣṇu s Jeho kamarády a nechtěli z nich spustit oči.

SB 10.11.55

aho batāsya bālasya
bahavo mṛtyavo 'bhavan
apy āsīd vipriyaṁ teṣāṁ
kṛtaṁ pūrvaṁ yato bhayam
Překlad slovo od slova: 
aho bata — to je úžasné; asya — tohoto; bālasya — Kṛṣṇy; bahavaḥ — mnohé; mṛtyavaḥ — hrozby smrti; abhavan — objevily se; api — přesto; āsīt — byla; vipriyam — příčina smrti; teṣām — jejich; kṛtam — učiněna; pūrvam — dříve; yataḥ — z níž; bhayam — čišel strach ze smrti.
Překlad: 
Pastevci v čele s Nandou Mahārājem začali rozjímat: “Je úžasné, že tento chlapec Kṛṣṇa mnohokrát čelil různým příčinám smrti, ale milostí Nejvyšší Osobnosti Božství byly místo Něj zabity právě tyto hrozby!”
Význam: 

Pastevci si nevinně mysleli: “Náš Kṛṣṇa je nevinný, a proto byly hrozby smrti, které se před Ním objevily, samy zabity místo Něj. To je ta největší milost Nejvyšší Osobnosti Božství.”

SB 10.11.56

athāpy abhibhavanty enaṁ
naiva te ghora-darśanāḥ
jighāṁsayainam āsādya
naśyanty agnau pataṅgavat
Překlad slovo od slova: 
atha api — ačkoliv přicházejí, aby napadli; abhibhavanti — jsou schopni zabít; enam — tohoto chlapce; na — ne; eva — jistě; te — oni všichni; ghora-darśanāḥ — s děsivým vzezřením; jighāṁsayā — ze zášti; enam — ke Kṛṣṇovi; āsādya — přicházející; naśyanti — jsou poraženi (smrt postihuje útočníka); agnau — v ohni; pataṅga-vat — jako můry.
Překlad: 
“I když Daityové, kteří představovali příčiny smrti, byli opravdu děsiví, tohoto chlapce Kṛṣṇu zahubit nedokázali. Naopak-jelikož přicházeli zabíjet nevinné chlapce, byli usmrceni sami, jen co se přiblížili. Dopadli jako můry útočící na oheň.”
Význam: 

Nanda Mahārāja nevinně uvažoval: “Možná, že tento chlapec Kṛṣṇa dříve všechny tyto démony zabil, a proto jsou v tomto životě Jeho nepřáteli a útočí na Něho. Ale Kṛṣṇa je oheň a oni jsou můry, a ve střetu mezi ohněm a můrami oheň vždy zvítězí.” Boj mezi démony a mocí Nejvyšší Osobnosti probíhá neustále. Paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām (Bg. 4.8). Každý, kdo se vzpěčuje vládě Nejvyšší Osobnosti Božství, musí být zabíjen život za životem. Obyčejné živé bytosti podléhají zákonu karmy, ale Nejvyšší Osobnost Božství nad démony vždy vítězí.

SB 10.11.57

aho brahma-vidāṁ vāco
nāsatyāḥ santi karhicit
gargo yad āha bhagavān
anvabhāvi tathaiva tat
Překlad slovo od slova: 
aho — jak je to úžasné; brahma-vidām — těch, kdo mají dokonalé poznání Brahmanu, transcendence; vācaḥ — slova; na — nikdy; asatyāḥ — nepravdivá; santi — stávají se; karhicit — kdykoliv; gargaḥ — Gargamuni; yat — cokoliv; āha — předpověděl; bhagavān — Gargamuni, svrchovaně mocný; anvabhāvi — přesně se děje; tathā eva — jak; tat — to.
Překlad: 
“Nikdy se nestává, že by slova těch, kdo mají úplné poznání Brahmanu, nebyla pravdivá. Je úžasné, že vše, co Gargamuni předpověděl, nyní do posledních podrobností skutečně zažíváme!”
Význam: 

Smysl lidského života je vyjádřen v Brahma-sūtře: athāto brahma-jijñāsā. Aby člověk přivedl svůj život k dokonalosti-v minulosti, přítomnosti i budoucnosti-musí poznávat Brahman. Nanda Mahārāja pod vlivem své intenzivní lásky nechápal Kṛṣṇu takového, jaký je. Gargamuni byl díky studiu Véd schopen znát vše-minulost, přítomnost i budoucnost-ale Nanda Mahārāja nedovedl Kṛṣṇovi porozumět přímo. Pro svou intenzivní lásku ke Kṛṣṇovi zapomněl, kdo Kṛṣṇa je, a nerozuměl Jeho moci. I když je Kṛṣṇa samotný Nārāyaṇa, Gargamuni to neprozradil. Přestože Nanda Mahārāja oceňoval Gargamuniho slova, kvůli svým hlubokým citům nechápal, kdo Kṛṣṇa je, ani když o Něm Gargamuni prohlásil, že bude mít stejné vlastnosti jako Nārāyaṇa.

SB 10.11.58

iti nandādayo gopāḥ
kṛṣṇa-rāma-kathāṁ mudā
kurvanto ramamāṇāś ca
nāvindan bhava-vedanām
Překlad slovo od slova: 
iti — takto; nanda-ādayaḥ — všichni pastevci v čele s Nandou Mahārājem; gopāḥ — pastevci krav; kṛṣṇa-rāma-kathām — vyprávění o událostech spojených s Bhagavānem Kṛṣṇou a Rāmou; mudā — s velkou transcendentální radostí; kurvantaḥ — činící to; ramamāṇāḥ ca — těšili se ze života a zvětšovali svou lásku ke Kṛṣṇovi; na — ne; avindan — vnímali; bhava-vedanām — strasti hmotné existence.
Překlad: 
Takto se všichni pastevci v čele s Nandou Mahārājem těšili z vyprávění o zábavách Kṛṣṇy a Balarāmy. Zažívali velkou transcendentální radost a ani nevnímali hmotné strasti.
Význam: 

Zde je řečeno, jaký je výsledek studia či rozebírání Kṛṣṇových zábav, které se objevují ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Sadyo hṛdy avarudhyate 'tra kṛtibhiḥ śuśrūṣubhis tat-kṣanāt (Bhāg. 1.1.2). Nanda Mahārāja a Yaśodā ve Vṛndāvanu vypadali jako obyčejní lidé tohoto hmotného světa, ale nikdy necítili zdejší strasti, přestože se občas ocitali v nebezpečných situacích vytvářených démony. Toto je praktický příklad. Když budeme jednat po vzoru Nandy Mahārāje a gopů, můžeme být všichni šťastní jednoduše díky tomu, že budeme rozmlouvat o Kṛṣṇových činnostech.

anarthopaśamaṁ sākṣād
bhakti-yogam adhokṣaje
lokasyājānato vidvāṁś
cakre sātvata-saṁhitām

(Bhāg. 1.7.6)

Vyāsadeva sepsal tuto knihu, aby mohl každý prostým rozmlouváním o bhāgavata-kathā poznat své transcendentální postavení. Dokonce i dnes se může kdokoliv a kdekoliv řídit Śrīmad-Bhāgavatamem, a tak být šťastný a nedotčený hmotnými strastmi. Nejsou k tomu zapotřebí různé druhy askeze, které je v tomto věku velice těžké provádět. Proto Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlásil: sarvātma-snapanaṁ paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam. Prostřednictvím našeho hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se snažíme šířit Śrīmad-Bhāgavatam, aby se každý v kterékoliv části světa mohl rozmlouváním a nasloucháním o Kṛṣṇových činnostech pohroužit do vědomí Kṛṣṇy a zbavit všech hmotných těžkostí.

SB 10.11.59

evaṁ vihāraiḥ kaumāraiḥ
kaumāraṁ jahatur vraje
nilāyanaiḥ setu-bandhair
markaṭotplavanādibhiḥ
Překlad slovo od slova: 
evam — tak; vihāraiḥ — různými zábavami; kaumāraiḥ — dětskými; kaumāram — dobu dětství; jahatuḥ — (Kṛṣṇa a Balarāma) trávili; vraje — ve Vrajabhūmi; nilāyanaiḥ — hrou na schovávanou; setu-bandhaiḥ — stavěním pomyslných mostů přes moře; markaṭa — jako opice; utplavana-ādibhiḥ — skákáním z místa na místo a tak podobně.
Překlad: 
Tak trávili Kṛṣṇa a Balarāma dobu svého dětství ve Vrajabhūmi různými dětskými hrami-hráli si na schovávanou, stavěli pomyslné mosty přes moře nebo skákali sem a tam jako opice.
Význam: 

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k jedenácté kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Kṛṣṇovy dětské zábavy”.