Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.12.27

Verš

tān vīkṣya kṛṣṇaḥ sakalābhaya-prado
hy ananya-nāthān sva-karād avacyutān
dīnāṁś ca mṛtyor jaṭharāgni-ghāsān
ghṛṇārdito diṣṭa-kṛtena vismitaḥ

Synonyma

tān — všechny tyto chlapce; vīkṣya — když viděl; kṛṣṇaḥ — Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství; sakala-abhaya-pradaḥ — jenž je zdrojem nebojácnosti všech bytostí; hi — jistě; ananya-nāthān — zvláště pasáčků, pro které neexistoval nikdo kromě Kṛṣṇy; sva-karāt — z Jeho ruky; avacyutān — vymkli se; dīnān ca — bezmocní; mṛtyoḥ jaṭhara-agni-ghāsān — kteří vstoupili jako stébla do ohně v břiše Aghāsury, jenž byl velice troufalý a hladový, jako zosobněná smrt (asura musel mít velkou chuť k jídlu, když přijal tak obrovské tělo); ghṛṇā-arditaḥ — proto, soucitný ze své bezpříčinné milosti; diṣṭa-kṛtena — tím, co zařídila Jeho vnitřní energie; vismitaḥ — i On byl na chvíli udiven.

Překlad

Kṛṣṇa viděl, že všichni pasáčkové, kteří neznali žádného jiného Pána než Jeho, se Mu vymkli z ruky a byli bezmocní, neboť vstoupili jako stébla do ohně v břiše Aghāsury, jenž představoval zosobněnou smrt. Kṛṣṇa nemohl snést odloučení od svých kamarádů pasáčků. Jako kdyby viděl, že to zařídila Jeho vnitřní energie, byl na okamžik udivený a nejistý, co má dělat.