Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv desátý: Nejvyšší Dobro » KAPITOLA TŘINÁCTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 10.13.38

Verš

iti sañcintya dāśārho
vatsān sa-vayasān api
sarvān ācaṣṭa vaikuṇṭhaṁ
cakṣuṣā vayunena saḥ

Synonyma

iti sañcintya — takto uvažující; dāśārhaḥ — Baladeva; vatsān — telátka; sa-vayasān — společně s Jeho druhy; api — také; sarvān — všechny; ācaṣṭa — viděl; vaikuṇṭham — pouze jako Śrī Kṛṣṇu; cakṣuṣā vayunena — zrakem transcendentálního poznání; saḥ — On (Baladeva).

Překlad

Když Pán Balarāma takto uvažoval, byl schopen zrakem transcendentálního poznání vidět, že všechna tato telátka a Kṛṣṇovi přátelé byli expanzemi podoby Śrī Kṛṣṇy.

Význam

Každý jedinec je jiný. Rozdíly najdeme i mezi bratry, kteří přišli na svět jako dvojčata. Když se však Kṛṣṇa expandoval jako chlapci a telátka, objevil se každý chlapec a každé tele ve své původní podobě, se stejným individuálním způsobem jednání, stejnými sklony, stejnou barvou, stejnými šaty a tak dále, neboť se Kṛṣṇa projevil se všemi těmito rozdíly. To byla Kṛṣṇova neobyčejná moc.