SB 10.13.49

āṅghri-mastakam āpūrṇās
tulasī-nava-dāmabhiḥ
komalaiḥ sarva-gātreṣu
bhūri-puṇyavad-arpitaiḥ
Překlad slovo od slova: 
ā-aṅghri-mastakam — od nohou až po temeno hlavy; āpūrṇāḥ — plně ozdobeni; tulasī-nava-dāmabhiḥ — věnečky z čerstvých lístků tulasī; komalaiḥ — křehkými, měkkými; sarva-gātreṣu — na všech údech těla; bhūri-puṇyavat-arpitaiḥ — jež byly obětovány oddanými, konajícími ty nejvznešenější zbožné činnosti, jimiž je uctívání Nejvyššího Pána nasloucháním, opěvováním a tak dále.
Překlad: 
Každá část Jejich těl, od hlavy až k patě, byla dokonale ozdobená čerstvými, měkkými věnečky z lístků tulasī, jež byly obětovány oddanými, kteří stále uctívali Pána těmi nejvznešenějšími zbožnými činnostmi-nasloucháním a opěvováním.
Význam: 

V tomto verši je významný výraz bhūri-puṇyavad-arpitaiḥ. Tyto podoby Viṣṇua byly uctívány osobami, jež po mnoho životů konaly zbožné činnosti (sukṛtibhiḥ) a byly neustále zaměstnány oddanou službou (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ). Bhakti neboli oddaná služba je zaměstnání těch, kdo prováděli velmi pokročilé zbožné činnosti. O nahromadění zbožných činností již byla zmínka na jiném místě ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.12.11), kde Śukadeva Gosvāmī říká:

itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ

“Ti, kdo se věnují seberealizaci tak, že se zaměřují na Pánovu záři zvanou Brahman, ani ti, kdo jsou zaměstnáni oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství jako svému pánu, ani ti, kdo setrvávají v zajetí māyi a považují Pána za obyčejnou osobu, nemohou pochopit, že jisté vznešené osobnosti si nyní poté, co nahromadily velké množství zbožných činností, přátelsky hrají s Pánem jako pasáčkové krav.”

V našem chrámu Kṛṣṇy a Balarāmy ve Vṛndāvanu roste strom tamāla, který zabírá celý jeden kout jeho dvora. Předtím, než byl chrám postaven, tento strom chřadl, ale nyní se bujně rozrůstá přes celý roh dvora. To je známkou vykonávání činností bhūri-puṇya.