Hlavní záložky

KAPITOLA DRUHÁ: Modlitby polobohů k Pánu Kṛṣṇovi v lůně

Když Nejvyšší Pán vstoupil do lůna Devakī, aby zabil Kaṁsu, polobozi poznali, že je přítomen v Devakině lůně, a proto Mu s úctou přednesli modlitby Garbha-stuti.

Kaṁsa začal pod ochranou svého tchána Jarāsandhy a za pomoci svých démonských přátel, jako byl Pralamba, Baka, Cāṇūra, Tṛṇāvarta, Aghāsura, Muṣṭika, Bāṇa a Bhaumāsura, utlačovat členy Yaduovské dynastie. Ti proto opustili své domovy a vyhledali útočiště ve státech Kuru, Pañcāla, Kekaya, Śālva a Vidarbha. Pouze někteří z nich zůstali s Kaṁsou jako jeho formální přátelé.

Poté, co Kaṁsa postupně zabil ṣaḍ-garbhy, šest synů Devakī, vstoupil do jejího lůna Anantadeva. Toho na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství Yogamāya přemístila do lůna Rohiṇī. Pán, jenž měl brzy přijít na svět jako osmý syn Devakī, osobně přikázal Yogamāyi, aby se narodila z lůna matky Yaśody. Vzhledem k tomu, že se Kṛṣṇa a Jeho energie Yogamāyā zjevili současně jako bratr a sestra, je na světě mnoho vaiṣṇavů a śāktů, mezi nimiž panuje určitá soupeřivost. Vaiṣṇavové uctívají Nejvyššího Pána, zatímco śāktové podle svých tužeb uctívají Yogamāyu v podobách Durgy, Bhadrakālī, Caṇḍiky a dalších. Podle pokynů Nejvyšší Osobnosti Božství Yogamāyā přemístila sedmé dítě Devakī, Baladevu neboli Saṅkarṣaṇa, z Devakina lůna do lůna Rohiṇī. Saṅkarṣaṇa je nazýván Baladevou proto, že se zjevuje, aby zesílil lásku ke Kṛṣṇovi. Rovněž je známý jako Balabhadra, protože od Něho může každý načerpat příznivou sílu potřebnou k tomu, aby se stal oddaným Pána.

Poté, co Yogamāyā přenesla sedmé dítě Devakī do lůna Rohiṇī, se Nejvyšší Pán zjevil v srdci Vasudevy a přemístil se do srdce Devakī. Díky tomu Devakī během svého těhotenství celá zářila. Pohled na tuto záři naplňoval Kaṁsu úzkostí, ale vzhledem ke svému příbuzenskému vztahu s Devakī jí nemohl nic udělat. Tak začal nepřímo myslet na Kṛṣṇu a dosáhl plného vědomí Kṛṣṇy.

Mezitím se shromáždili všichni polobozi, aby Pánu přítomnému v lůně Devakī přednesli své modlitby: Nejvyšší Osobnost Božství je věčně Absolutní Pravdou. Duše je důležitější než hrubohmotné tělo a Nadduše, Paramātmā, je ještě důležitější než duše. Nejvyšší Bůh je absolutně nezávislý a Jeho inkarnace jsou transcendentální. Modlitby polobohů oslavují a velebí oddané a popisují osud těch, kdo se neprávem považují za vysvobozené zpod vlivu hmotné přírody. Oddaný je vždy v bezpečí. Jakmile se zcela odevzdá u lotosových nohou Pána, je zbaven všeho strachu z hmotné existence. Modlitby polobohů vysvětlují, proč Nejvyšší Osobnost Božství sestupuje, a tak jasně potvrzují Pánův výrok v Bhagavad-gītě (4.7):

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době osobně sestupuji.”

SB 10.2.1-2 — Śukadeva Gosvāmī pravil: Pod ochranou Magadharāje neboli Jarāsandhy začal mocný Kaṁsa pronásledovat krále Yaduovské dynastie. Pomáhali mu v tom démoni jako Pralamba, Baka, Cāṇūra, Tṛṇāvarta, Aghāsura, Muṣṭika, Ariṣṭa, Dvivida, Pūtanā, Keśī, Dhenuka, Bāṇāsura, Narakāsura a mnoho dalších démonských králů na Zemi.
SB 10.2.3 — Yaduovci, týráni démonskými králi, opustili své království a uchýlili se do různých jiných, jako byla království Kuruovců, Pañcālů, Kekayů, Śālvů, Vidarbhů, Niṣadhů, Videhů a Kośalů.
SB 10.2.4-5 — Někteří z jejich příbuzných však přijali Kaṁsovy zásady a začali mu sloužit. Poté, co Ugrasenův syn Kaṁsa zabil šest synů Devakī, jako sedmé dítě vstoupila do jejího lůna úplná část Kṛṣṇy, což u ní vyvolalo radost i nářek. Velcí mudrci oslavují tuto úplnou část jako Anantu, jenž patří do druhé čtveřice Kṛṣṇových expanzí.
SB 10.2.6 — Osobnost Božství, Viśvātmā, Nejvyšší Duše každého, chtěl Yaduovce, své důvěrné oddané, ochránit před Kaṁsovými útoky. Dal proto Yogamāyi následující pokyn.
SB 10.2.7 — Pán nařídil Yogamāyi: “Ó má energie, již by měl uctívat celý svět a která přinášíš blaho všem živým bytostem, jdi do Vraji, kde se svými manželkami žije mnoho pastevců krav. V této nádherné zemi plné krav žije v domě Nandy Mahārāje Vasudevova žena Rohiṇī. Tajně tam žijí i další ženy Vasudevy, jelikož se bojí Kaṁsy. Prosím, jdi tam.”
SB 10.2.8 — “V lůně Devakī je Má dílčí úplná expanze známá jako Saṅkarṣaṇa či Śeṣa. Přemísti Ho hladce do lůna Rohiṇī.”
SB 10.2.9 — “Ó dokonale příznivá Yogamāyo, potom se Já zjevím se svými šesti úplnými vznešenými atributy jako syn Devakī a ty se zjevíš jako dcera matky Yaśody, královny Mahārāje Nandy.”
SB 10.2.10 — “Obyčejní lidé tě budou velkolepě uctívat obětováním zvířat a různými předměty, protože jsi nejlepší v plnění hmotných tužeb každého.”
SB 10.2.11-12 — Pán Kṛṣṇa požehnal Māyādevī těmito slovy: “Na různých místech na Zemi tě budou lidé nazývat různými jmény, jako je Durgā, Bhadrakālī, Vijayā, Vaiṣṇavī, Kumudā, Caṇḍikā, Kṛṣṇā, Mādhavī, Kanyakā, Māyā, Nārāyaṇī, Īśānī, Śāradā a Ambikā.”
SB 10.2.13 — “Syn Rohiṇī také ponese jméno Saṅkarṣaṇa, neboť byl poslán z lůna Devakī do lůna Rohiṇī. Pro Jeho schopnost těšit všechny obyvatele Gokuly se Mu bude říkat Rāma a pro svou velkou tělesnou sílu bude známý jako Balabhadra.”
SB 10.2.14 — Když Yogamāyā obdržela od Nejvyšší Osobnosti Božství tento pokyn, okamžitě souhlasila a védskou mantrou oṁ potvrdila, že udělá, oč ji Pán žádal. Jakmile přijala nařízení Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, uctivě Ho obešla a vydala se na Zemi, na místo zvané Nanda-gokula. Tam udělala vše tak, jak jí bylo řečeno.
SB 10.2.15 — Když Yogamāyā přivolala dítě Devakī a přemístila je do lůna Rohiṇī, zdálo se, že Devakī potratila. Všichni obyvatelé paláce proto hlasitě naříkali: “Běda, Devakī přišla o své dítě!”
SB 10.2.16 — Pak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je Nadduší všech živých bytostí a rozptyluje všechny obavy svých oddaných, vstoupil se všemi svými vznešenými atributy do mysli Vasudevy.
SB 10.2.17 — Když Vasudeva nesl v hloubi srdce podobu Nejvyšší Osobnosti Božství, vydával Pánovu transcendentální záři, a díky tomu začal zářit jako slunce. Bylo proto obtížné na něho hledět nebo se k němu přiblížit prostřednictvím smyslového vnímání. Byl nedosažitelný i pro tak hrůzostrašné lidi, jako byl Kaṁsa-a nejen pro něho, ale pro všechny živé bytosti.
SB 10.2.18 — Poté byl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž oplývá veškerým bohatstvím a jehož jednání je příznivé pro celý vesmír, přemístěn se svými úplnými expanzemi z mysli Vasudevy do mysli Devakī. Když byla Devakī takto Vasudevou zasvěcena, v hloubi srdce nosila Pána Kṛṣṇu, původní vědomí všech a příčinu všech příčin, a díky tomu zkrásněla stejně, jako zkrásní východ, když nese vycházející měsíc.
SB 10.2.19 — Devakī pak v sobě přechovávala Nejvyšší Osobnost Božství, příčinu všech příčin a základ celého vesmíru. Jelikož však byla uvězněna v Kaṁsově domě, byla jako plameny ohně zakrytého stěnami nádoby nebo jako člověk, který má poznání, ale nemůže ho předávat světu pro blaho lidstva.
SB 10.2.20 — Jelikož Devakī nosila Nejvyšší Osobnost Božství ve svém lůně, rozjasnila celé vězení. Když Kaṁsa viděl její radost, čistotu a úsměv, pomyslel si: “Nyní je v jejím nitru Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, který mě zabije. Nikdy předtím nebyla Devakī tak zářivá a šťastná.”
SB 10.2.21 — Kaṁsa uvažoval: “Co teď mám dělat? Nejvyšší Pán, který ví, co chce (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām), se nevzdá svojí moci. Devakī je žena, je to moje sestra a nyní je navíc těhotná. Pokud ji usmrtím, jistě mě to připraví o mou dobrou pověst, bohatství i délku života.”
SB 10.2.22 — “Ten, kdo je příliš krutý, je považován za mrtvého, i když ještě žije, neboť za života i po smrti ho každý odsuzuje. A poté, co takový člověk zmatený tělesným pojetím života zemře, bude nepochybně uvržen do pekla zvaného Andhatama.”
SB 10.2.23 — Śukadeva Gosvāmī pravil: Přestože byl Kaṁsa i nadále odhodlaný vytrvat ve svém nepřátelství vůči Nejvyšší Osobnosti Božství, na základě těchto úvah upustil od zvrhlého zabití své sestry. Rozhodl se počkat, až se Pán narodí, a potom podniknout nezbytné kroky.
SB 10.2.24 — Když seděl na svém trůnu nebo v obývacím pokoji, když ležel na své posteli, ať byl prakticky kdekoliv, když jedl, spal nebo kráčel, stále viděl pouze svého nepřítele, Nejvyššího Pána Hṛṣīkeśu. Jinými slovy, myšlením na svého všeprostupujícího nepřítele si byl Kaṁsa negativním způsobem vědom Kṛṣṇy.
SB 10.2.25 — Do místnosti Devakī neviditelně vstoupili Pán Brahmā a Pán Śiva, doprovázeni velkými mudrci, jako je Nārada, Devala a Vyāsa, a dalšími polobohy v čele s Indrou, Candrou a Varuṇou. Všichni společně tam skládali uctivé poklony a přednesli modlitby pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství, jež může dát požehnání každému.
SB 10.2.26 — Polobozi se modlili: “Ó Pane, Ty nikdy neporušuješ svůj slib, který je vždy dokonalý, neboť vše, pro co se rozhodneš, je naprosto správné a nikdo tomu nemůže zabránit. Jsi přítomný ve třech fázích existence vesmírného projevu-během jeho stvoření, udržování i zničení-a jako takový jsi Nejvyšší Pravdou. Pokrytci nemohou získat Tvoji přízeň, neboť ta je dostupná jen pro toho, kdo je zcela upřímný. Jsi činným principem, skutečnou pravdou ve všech složkách stvoření, a proto se Ti říká antaryāmī, vnitřní síla. Vůči nikomu nejsi zaujatý a Tvé pokyny platí pro všechny v každé době. Jsi zdrojem veškeré pravdy. Proto se Ti s poklonami odevzdáváme a prosíme Tě, abys nás ochránil.”
SB 10.2.27 — “Tělo (vesmírné i individuální tělo mají stejné složení) lze obrazně nazvat původním stromem. Na tomto stromě, který zcela závisí na půdě tvořené hmotnou přírodou, vyrůstají plody dvou druhů-požitek ze štěstí a utrpení z neštěstí. Příčinou stromu, jež vytváří jeho tři kořeny, je styk se třemi kvalitami hmotné přírody-dobrem, vášní a nevědomostí. Plody v podobě tělesného štěstí mají čtyři chutě-náboženství, ekonomický rozvoj, smyslový požitek a osvobození-které jsou zakoušeny pěti smysly pro získávání poznání za šesti okolností: nářku, klamu, stáří, smrti, hladu a žízně. Sedmi vrstvami kůry, které strom pokrývají, jsou kůže, krev, svaly, tuk, kosti, morek a semeno a osm větví tvoří pět hrubohmotných a tři jemnohmotné prvky-země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego. Tělesný strom má devět otvorů-oči, uši, nosní dírky, ústa, konečník a genitálie-a deset listů, jimiž je deset vzduchů proudících tělem. Sedí na něm dva ptáci: jedním je individuální duše a druhým Nadduše.”
SB 10.2.28 — “Ty, ó Pane, jsi bezprostřední příčinou tohoto hmotného světa, který je projeven ve své rozmanitosti jako původní strom. Jsi také jeho udržovatelem a po zničení jsi tím, v němž je vše uchováno. Osoby zahalené Tvou vnější energií Tě za tímto projevem nevidí, ale pohled učených oddaných je jiný.”
SB 10.2.29 — “Ó Pane, neustále oplýváš úplným poznáním a pro dobro všech živých bytostí se zjevuješ v různých inkarnacích, které jsou transcendentální vůči hmotnému stvoření. Když přicházíš v těchto inkarnacích, přinášíš radost zbožným oddaným, ale neoddaným přinášíš zhoubu.”
SB 10.2.30 — “Ó Pane s lotosovýma očima, ten, kdo soustředí svou meditaci na Tvé lotosové nohy, které jsou zdrojem veškeré existence, a tyto lotosové nohy přijme jako loď k překonání oceánu nevědomosti, kráčí ve stopách mahājanů (velkých světců, mudrců a oddaných). Touto jednoduchou metodou může překonat oceán nevědomosti stejně snadno, jako se překročí otisk telecího kopýtka.”
SB 10.2.31 — “Ó Pane, který připomínáš jasné slunce, jsi vždy ochotný splnit touhu svého oddaného, a proto jsi nazýván stromem přání (vāñchā-kalpataru). Když se ācāryové bezvýhradně uchýlí k Tvým lotosovým nohám, aby překonali rozbouřený oceán nevědomosti, nechávají za sebou na Zemi metodu, pomocí níž se jim to podařilo. Jelikož jsi ke svým dalším oddaným velice milostivý, přijímáš tuto metodu, abys jim pomohl.”
SB 10.2.32 — (Někdo může říci, že kromě oddaných, kteří neustále vyhledávají útočiště u Pánových lotosových nohou, jsou zde ještě jiní, kteří nejsou oddaní, ale přijali jiné metody za účelem vysvobození. Co se stane s nimi? Pán Brahmā a ostatní polobozi na tuto otázku odpovídají:) “Ó Pane, jenž máš oči jako lotosové květy, i když se neoddaní, kteří chtějí podstupováním přísné askeze dosáhnout nejvyššího postavení, možná považují za vysvobozené, jejich inteligence je nečistá. Jelikož nemají žádnou úctu k Tvým lotosovým nohám, musejí ze svého domněle nadřazeného postavení poklesnout.”
SB 10.2.33 — “Ó Mādhavo, Nejvyšší Osobnosti Božství, Pane bohyně štěstí, pokud oddaní, kteří Tě bezvýhradně milují, někdy poklesnou z cesty oddanosti, nedopadnou jako neoddaní, protože je i přesto chráníš. Díky tomu beze strachu překračují hlavy svých protivníků a dělají další pokrok v oddané službě.”
SB 10.2.34 — “Ó Pane, v době trvání hmotného světa projevuješ různé inkarnace s transcendentálními těly, mimo dosah hmotných kvalit přírody. Když se takto zjevuješ, přinášíš živým bytostem veškeré štěstí, neboť je učíš védským činnostem, jako je provádění obřadů, mystická yoga a askeze, a nakonec jak dosáhnout samādhi, extatického pohroužení do myšlenek na Tebe. Tak jsi uctíván podle védských zásad.”
SB 10.2.35 — “Ó Pane, příčino všech příčin, kdyby Tvé transcendentální tělo nebylo mimo vliv kvalit hmotné přírody, nikdo by nemohl pochopit rozdíl mezi hmotou a transcendencí. Jedině díky Tvé přítomnosti lze poznat transcendentální povahu Tebe, vládce hmotné přírody. Ten, kdo není ovlivněn přítomností Tvé transcendentální podoby, velice těžko Tvé transcendentální povaze porozumí.”
SB 10.2.36 — “Ó Pane, ti, kdo pouze spekulují na cestě představivosti, nemohou zjistit, jaké je Tvé transcendentální jméno a podoba. Tvé jméno, podobu a vlastnosti lze poznat jedině oddanou službou.”
SB 10.2.37 — “Oddaní, jejichž mysl je zcela pohroužená v myšlenkách na Tvé lotosové nohy a kteří neustále naslouchají, zpívají a rozjímají o Tvých transcendentálních jménech a podobách a vedou další k tomu, aby na ně vzpomínali, se i během různých činností nacházejí stále na transcendentální úrovni, a díky tomu rozumí Nejvyšší Osobnosti Božství.”
SB 10.2.38 — “Ó Pane, máme štěstí, neboť Tvým zjevením je okamžitě odstraněno těžké břímě démonů na této Zemi. Máme jistě velké štěstí, neboť budeme moci na této Zemi i na nebeských planetách spatřit znaky lotosu, lastury, kyje a disku, jež zdobí Tvé lotosové nohy.”
SB 10.2.39 — “Ó Nejvyšší Pane, nejsi obyčejná živá bytost přicházející do tohoto hmotného světa v důsledku svých plodonosných činností. Tvé zjevení či zrození v tomto světě nemá žádnou jinou příčinu než působení Tvé energie blaženosti. Také živé bytosti, které jsou Tvojí částí, nemají důvod trpět zrozením, smrtí a stářím, pokud nejsou ovládány Tvou vnější energií.”
SB 10.2.40 — “Ó nejvyšší vládce, pro ochranu celého světa jsi dříve milostivě inkarnoval jako ryba, kůň, želva, Nṛsiṁhadeva, kanec, labuť, Pán Rāmacandra, Paraśurāma a jako Vāmanadeva mezi polobohy. Svou milostí nás nyní laskavě znovu ochraň tím, že utišíš nepokoje na tomto světě. Ó Kṛṣṇo, nejlepší z Yaduovců, s úctou se Ti klaníme.”
SB 10.2.41 — “Ó matko Devakī, je tvým i naším štěstím, že Nejvyšší Osobnost Božství je nyní ve tvém lůně i se všemi svými úplnými částmi, jako je Baladeva. Nemusíš se proto bát Kaṁsy, který se rozhodl, že se nechá Pánem zabít. Tvůj věčný syn, Kṛṣṇa, bude ochráncem celé Yaduovské dynastie.”
SB 10.2.42 — Poté, co polobozi pronesli tyto modlitby k transcendentální Nejvyšší Osobnosti Božství, Pánu Viṣṇuovi, vrátili se všichni s Pánem Brahmou a Pánem Śivou v čele do svých domovů na nebeských planetách.