Śrīmad-bhāgavatam 10.2.10
Verš
sarva-kāma-vareśvarīm
dhūpopahāra-balibhiḥ
sarva-kāma-vara-pradām
Synonyma
arciṣyanti — budou uctívat; manuṣyāḥ — lidé; tvām — tebe; sarva-kāma-vara-īśvarīm — protože jsi nejlepší z polobohů, kteří dovedou plnit všechna hmotná přání; dhūpa — vonnými tyčinkami; upahāra — dary; balibhiḥ — různými druhy obětí; sarva-kāma — všech hmotných tužeb; vara — požehnání; pradām — toho, kdo dokáže dát.
Překlad
“Obyčejní lidé tě budou velkolepě uctívat obětováním zvířat a různými předměty, protože jsi nejlepší v plnění hmotných tužeb každého.”
Význam
V Bhagavad-gītě (7.20) je uvedeno: kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ-“Ti, jež hmotné touhy připravily o inteligenci, se odevzdávají polobohům.” Slovo manuṣya, které označuje lidskou bytost, zde tedy poukazuje na toho, kdo nezná skutečný cíl života. Tato osoba si chce užívat hmotného světa tak, že se narodí ve vysoce postavené rodině a získá dobré vzdělání, krásu a nesmírné bohatství, po čemž v hmotném světě každý touží. Ten, kdo zapomněl na skutečný smysl života, může na různých místech, za různými účely a pod různými jmény uctívat bohyni Durgu neboli māyā-śakti. Stejně jako je mnoho svatých míst, kde se uctívá Kṛṣṇa, v Indii je také mnoho svatých míst pro uctívání Durgādevī neboli Māyādevī, která se narodila jako dcera Yaśody. Poté, co Māyādevī oklamala Kaṁsu, expandovala se na různá místa, zvláště do Vindhyācaly, aby tam přijímala pravidelné uctívání od obyčejných lidí. Každá lidská bytost by se ve skutečnosti měla snažit poznat ātma-tattvu-pravdu o ātmě neboli duši a Paramātmě neboli Nejvyšší Duši. Ti, které zajímá ātma-tattva, uctívají Nejvyšší Osobnost Božství (yasmin vijñāte sarvam evaṁ vijñātaṁ bhavati). Ti, kdo však ātma-tattvu nechápou (apaśyatām ātma-tattvam), uctívají Yogamāyu v jejích různých podobách, jak je vysvětleno v následujícím verši této kapitoly. Proto Śrīmad-Bhāgavatam (2.1.2) říká:
nṛṇāṁ santi sahasraśaḥ
apaśyatām ātma-tattvaṁ
gṛheṣu gṛha-medhinām
“Ó králi, lidé, kteří příliš zabředli do hmoty a jsou slepí k poznání konečné pravdy, mají mnoho námětů k naslouchání.” Ti, kdo chtějí zůstat v hmotném světě a nezajímají se o duchovní osvobození, mají mnoho povinností, ale jedinou povinností toho, kdo chce dosáhnout duchovního osvobození, je zcela se odevzdat Kṛṣṇovi (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). Taková osoba nemá o hmotný požitek zájem.