SB 2.1.26
paṭhanti pārṣṇi-prapade rasātalam
mahātalaṁ viśva-sṛjo 'tha gulphau
talātalaṁ vai puruṣasya jaṅghe
Projevený vesmír existuje pouze v rámci tělesné existence Nejvyšší Osobnosti Božství. Vše v hmotném světě na Něm spočívá, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (9.4), ale to neznamená, že vše, co vidí materialista, je Nejvyšší Osobnost. Představa vesmírné podoby Pána dává materialistovi možnost přemýšlet o Nejvyšším Pánu, ale materialista musí dobře vědět, že jeho vidění světa s panovačným přístupem není realizací Boha. Materialistické choutky vykořisťovat hmotné zdroje způsobuje iluze vnější energie Pána. Chce-li tedy někdo pomocí vesmírné podoby Pána realizovat Nejvyšší Pravdu, musí rozvíjet služebnický postoj. Dokud neobnoví svůj postoj služebníka, jeho realizace virāṭ-rūpy má velice malý význam. Transcendentální Pán není v žádném případě částí hmotného stvoření. Za všech okolností si zachovává Svoji totožnost Nejvyšší Duše a tři hmotné kvality se Ho nikdy nedotknou, neboť vše hmotné je znečištěné. Pán vždy existuje ve Své vnitřní energii.
Vesmír se rozděluje na čtrnáct planetárních systémů. Bhūr, Bhuvar, Svar, Mahar, Janas, Tapas a Satya je sedm vyšších planetárních systémů, nacházejících se jeden nad druhým, a Atala, Vitala, Sutala, Talātala, Mahātala, Rasātala a Pātāla patří k nižším planetárním systémům v sestupném pořadí. Tento verš začíná popisovat vesmírnou podobu odspodu, protože při popisu Pánova těla se má vždy začínat u Jeho nohou. Śukadeva Gosvāmī je uznávaný oddaný Pána a jeho popis je naprosto správný.
